Blood Trails (2006)

rp thumbCoverMain.jpeg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Holky: pořád­ně si roz­mys­le­te s kým se vyspí­te! Může se z něj totiž vyklu­bat psy­cho­pat.

Anne pro­chá­zí men­ší morál­ní kri­zí ve svém vzta­hu s pří­te­lem Michaelem. Nedávno ho pod­ved­la s cizím mužem, kte­ré­ho potka­la na uli­ci a teď ji tíží svě­do­mí. Proto navrh­ne, aby odje­li na pár dní do hor­ské cha­ty, kde si uži­jí něko­lik roman­tic­kých chvi­lek při pro­jížď­ce na kole. Zhrzený mile­nec je však nato­lik posed­lý, že je sle­du­je a Michaela nemi­lo­srd­ně zabi­je. Anne se poda­ří utéct, ale od této chví­le s ní záhad­ný muž roze­hra­je upro­střed hor a lesů vel­mi podiv­nou hru, kte­rá se pro­mě­ní v boj o pře­ži­tí. Nezastaví se před ničím a bru­tál­ně zavraž­dí všech­ny, jenž se mu posta­ví do ces­ty. Anne nezbý­vá nic jiné­ho, než potla­čit svůj strach a vybo­jo­vat si svůj vlast­ní život!

Český název: Stopy krve
Režie: Robert Krause
Rok výro­by: 2006
Délka: 87 min
Země: Německo

Hrají:
Rebecca R. Palmer ... (Anne)
Ben Price ... (Chris)
Tom Frederic ... (Michael)
J.J. Straub ... (Ranger)
...a dal­ší

Německá dis­tri­buce už del­ší dobu sto­jí - co se kva­li­ty jejich pro­duk­tů týče - až na samém chvos­tu star­tov­ní­ho pole. Největší mírou se pod to pode­psa­la pře­de­vším neschop­nost reži­sé­rů, špat­né scé­ná­ře a tra­gic­ká kame­ra. Ani ten­to sní­mek není výjim­kou a jen potvr­zu­je fakt, že Uwe Boll není jedi­ný, kdo se zaslou­žil o tuto špat­nou pověst. Robert Krause je ve svém obo­ru začá­teč­ník a v Blood Trails to byla hod­ně vidět. Přitom po pře­čte­ní prů­vod­ní­ho tex­tu se zdá­lo, že by to mohl být doce­la solid­ní fil­me­ček.

Atmosféra i samot­ný děj fil­mu hod­ně při­po­mí­ná ame­ric­ké psy­cho­thrille­ry tipu The Hitcher, nebo Highwaymen. Opět zde máme psy­cho­pa­ta, kte­rý svou oběť neu­stá­le pro­ná­sle­du­je a zabi­jí všech­ny lidi, kte­ré potká. Akorát ten­to­krát se děj ode­hrá­vá v lese a na cyk­los­tez­ce mís­to na zaprá­še­ných sil­ni­cích. Bohužel se od nich liší i ve spous­tě zápor­ných fak­to­rů, kte­ré nejdou jen tak lehce pře­hléd­nout. Jako prv­ní si vez­mu do pará­dy kame­ru a střih. Divák si musel při­pa­dat hod­ně čas­to jako po opi­ci, pro­to­že kame­ra­ma­ni si pro něho při­pra­vi­li celou šká­lu roz­ma­za­ných a špat­ně nastí­ně­ných zábě­rů, kte­ré měly před­sta­vo­vat jaký­si urych­lo­vač času. Jenže čeho je moc toho je pří­liš a když se k tomu při­dá ješ­tě cha­o­tic­ký střih a špat­ně nasta­ve­ná kame­ra, kte­rá dost čas­to natá­če­la půl obli­če­je postav, tak je to na uvá­že­nou. Já vím, že níz­ký roz­po­čet je pro­blém, ale najmout si ban­du ama­té­rů je hoto­vé hara­ki­ri.

Když k tomu při­ho­dí­me ješ­tě pod­prů­měr­né herec­ké výko­ny nesym­pa­tic­kých her­ců, kte­ří herec­tví evi­dent­ně nevy­stu­do­va­li a ve fil­mu toho moc nepřed­ve­dou, je zadě­lá­no na pěk­ný prů­švih. Do toho zapo­čí­tej­te dlou­hé nud­né pasá­že, celou kupu nelo­gic­kých scén a vyjde vám, že se na to rad­ši nemá­te ani dívat. Což by byla zas na dru­hou ško­da, pro­to­že by jste při­šli o nevšed­ní záži­tek z toho, co se dá všech­no nato­čit.

Vrátím se ješ­tě na chví­li k nelo­gic­kým scé­nám ve fil­mu: posled­ní dobou zjiš­ťu­ji, že tyhle prv­ky začí­na­jí být čím víc popu­lár­ní (pro reži­sé­ry) a ti je z rados­tí pou­ží­va­jí ve vel­mi hoj­ném počtu. A Stopy krve jsou jich věř­te, nebo ne plné. Divák během krát­ké doby nabu­de pře­svěd­če­ní, že se nedí­vá na horor, ale něja­kou paro­dii. Vrah je nesku­teč­ně rych­lý, sko­ro nevi­di­tel­ný a poma­lu nezra­ni­tel­ný. Objeví se vždyc­ky přes­ně tam, kde ho obe­cen­stvo oče­ká­vá a hned zase zmi­zí, aby se jako lusk­nu­tím prs­tu obje­vil o pět kilo­me­t­rů dále, seděl opře­ný o plot a čekal až k němu oběť zase doběh­ne.

Najde se zde však i něko­lik věcí, kte­ré pochvá­lím, ale těch je jen vel­mi málo. Nejvíce mě zau­ja­la samot­ná kra­ji­na, kte­rá nám svou pes­t­ros­tí a roz­ma­ni­tos­tí děla­la doce­la pří­jem­nou spo­leč­nost během celé­ho fil­mu. Dokonce se zde obje­ví i něko­lik málo gore scé­nek, kte­ré jsou sice na prů­měr­né úrov­ni, ale roz­hod­ně sto­jí za shléd­nu­tí. No a jako malá třeš­nič­ka na dor­tu - pro nás muže - je k vidě­ní i tro­cha naho­ty.

Hodnocení:
Blood Trails jsou pod­prů­měr­ným fil­mem, kte­rý sta­čí vidět jen jed­nou. Spousty nelo­gic­kých scén a otřes­ná kame­ra jsou hlav­ní pří­či­nou, proč u mě tenhle sní­mek zrov­na dva­krát neza­bo­do­val. Potvrdilo se tím jen pra­vi­dlo, že němec­ké fil­my sto­jí vět­ši­nou za ***. Kdyby se z toho vystří­ha­ly všech­ny zby­teč­nos­ti a nekva­lit­ní zábě­ry, tak by z toho zůstal doce­la pří­jem­ný dva­ce­ti­mi­nu­to­vý kraťas, kte­ré­mu bych dal mno­hem vět­ší hod­no­ce­ní než jen sla­bých 40%.