Car, The (1977)

Krajinou se pro­há­ní nablýska­né čer­né auto, kte­ré zabí­jí kaž­dé­ho napo­tká­ní.

Wade Parent pra­cu­je jako zástup­ce šeri­fa v jed­nom malém měs­teč­ku, kte­ré leží na samé hra­ni­ci s vyprahlou pouš­tí a hora­mi. Jednoho dne usly­ší ve vysí­lač­ce, že podiv­né čer­né auto usmr­ti­lo mla­dé­ho sto­pa­ře a tak se vydá­vá na mís­to činu. V tu chví­li však netu­ší, že se nejed­ná o prv­ní pří­pad, kdy vraž­dil záhad­ný vrah za volan­tem. Během násle­du­jí­cích dnů začnou umí­rat dal­ší lidé a poli­cie je napros­to bez­moc­ná. I přes sil­nič­ní hlíd­ky se vždyc­ky poda­ří autu pro­klouz­nout až do měs­ta, kde pokra­ču­je v dal­ším zabí­je­ní. Poté co se jeho posled­ní obě­tí sta­ne míst­ní šerif se Wade roz­hod­ne, že ho musí dostat i za cenu vlast­ní­ho živo­ta. Jenže jak zasta­vit auto, na kte­ré neza­bí­ra­jí kul­ky z revol­ve­rů a kte­ré jak se zdá, řídí samot­ný ďábel?

Český název: Auto
Režie: Elliot Silverstein
Rok výro­by: 1977
Délka: 95 min
Země: USA

Hrají:
James Brolin ... (Wade Parent)
Kathleen Lloyd ... (Lauren)
John Marley ... (Everett)
John Rubinstein ... (John Morris)
R.G. Armstrong ... (Amos Clements)
... a dal­ší

Když v roce 1971 nato­čil Steven Spielberg mys­te­ri­óz­ní akč­ní dra­ma Duel, kte­ré se dočka­lo ve své době sluš­ných ova­cí bylo jas­né, že je jen otáz­kou času kdy při­bu­dou dal­ší podob­né kous­ky. Elliot Silverstein se však nechtěl jen ve všem opi­čit a dal tak šan­ci vznik­nout dal­ší auto­mo­bilové legen­dě mezi horo­ry. Největším kla­dem toho­to sním­ku je pro­stře­dí ve kte­rém se film natá­čel. Nádherná pří­ro­da, praš­né ces­ty a spous­ta hor­ských zatá­ček nám nabíd­ne oprav­du zají­ma­vou podí­va­nou, kte­rá nám je díky solid­ní kame­ře nabíd­nu­ta. Divák sice nebu­de slin­tat zrov­na bla­hem, ale urči­tě bude ve finá­le hod­ně spo­ko­je­ný. Atmosféra fil­mu je nám hned pěk­ně od začát­ku naser­ví­ro­vá­na v mys­te­ri­óz­ním náde­chu, kdy sle­du­je­me řádě­ní auta-zabijáka od prv­ní minu­ty. Tvůrci nám vždy nabíd­nou zábě­ry z kabi­ny i vrch­ní­ho pohle­du, tak­že divák není o nic ochu­zen.

Tohle je jeden z mála prů­měr­ných fil­mů, kdy jsem se v jeho prů­bě­hu vůbec nenu­dil. Příběh má totiž sviž­né tem­po, sko­ro žád­né sle­pé mís­ta či nud­né zdlou­ha­vé pasá­že. Divák musí být neu­stá­le ve stře­hu, odkud se zase obje­ví náš čer­ný ďábel a něko­mu pěk­ně pro­že­ne šun­ky. Za jed­nu z nej­lep­ších pova­žu­ji honič­ku s poli­cej­ní­mi auty a to i přes­to, že ten konec tvůr­ci tro­chu zmr­ši­li zby­teč­ným pře­há­ně­ním a nere­ál­ným způ­so­bem likvi­da­ce pro­tiv­ní­ků. Ani zde nechy­bí roman­tic­ký pod­text, kdy je nám zde hlav­ní hrdi­na pre­sen­to­ván jako milu­jí­cí otec dvou dcer a záro­veň i milov­ník pěk­ných žen. Tyto pasá­že jsou však jen mód­ním doplň­kem jinak tíži­vé atmo­sfé­ry bez­moc­nos­ti a stra­chu. Nejlepším pří­kla­dem je scé­na, z dět­ské pře­hlíd­ky a násled­né­ho úpr­ku na míst­ní hřbi­tov. V těch­to chví­lích jsem měl asi nej­sil­něj­ší záži­tek z celé­ho fil­mu. Zvláště pak když se zve­da­la mrač­na pra­chu, sílil vítr a bez­moc­ní lidé utí­ka­li před smr­tí­cí­mi koly.

Největším otaz­ní­kem celé­ho sním­ku je samot­ný auto­mo­bil. Za celou dobu se vlast­ně nedo­zví­me odkud se vzal a proč si vybral prá­vě toto mís­to. Podobně jako v Duelu neu­vi­dí­me ani tvář toho, kdo auto řídil. Jeho tvář zůsta­ne zaha­le­na v mlž­ném opa­ru, ale jak jis­tě všich­ni tuší, tak za vším sto­jí pekel­né síly. Vycházet se dá už z prů­vod­ní­ho tex­tu na začát­ku fil­mu a dal­ších indi­cií. Těmi je napří­klad posvě­ce­ná půda, kte­rá nahá­ní autu hrů­zu, nebo jeden z posled­ních zábě­rů v kaňo­nu. Přesto všech­no se mi vzhled auta líbil a roz­hod­ně bych se v něčem podob­ném rád pro­jel.

V nepo­sled­ní řadě je pak tře­ba pochvá­lit hudeb­ní dopro­vod, kte­rý byl oprav­do­vou lahůd­kou. Pochází z díl­ny Leonarda Rosenmana, kte­rý se v horo­ro­vém žán­ru cítí jako doma. Jeho prá­ci jsme moh­li obdi­vo­vat už v něko­li­ka jiných fil­mech a vždy mě doká­že mile pře­kva­pit. Herecké výko­ny vět­ši­ny zúčast­ně­ných si rov­něž zaslou­ží pochva­lu, pro­to­že bez nich by to urči­tě nešlo. Největší prim si samo­zřej­mě zaslou­žil sám James Brolin, kte­rý si film vylo­že­ně uží­val a zaslou­že­ně pat­ří mezi moje oblí­be­né her­ce. Jeho fil­mo­vá pří­tel­ky­ně Kathleen Lloyd tu byla k sežrá­ní a není divu, že se o ní zají­ma­lo i samot­né auto.

The Car je roz­hod­ně solid­ním béč­kem, kte­ré urči­tě sto­jí za vaší pozor­nost. Na teh­dej­ší dobu je to cel­kem pří­jem­ná podí­va­ná, kte­rá urči­tě nadchne nejed­no­ho z vás. Přestože se zde dá najít něko­lik chy­bek a pře­hna­ných scén, tak jako celek mě doká­zal poba­vit na jed­nič­ku.

Hodnocení:
60%

---