Fritt vilt (2006)

Skupina snow­bo­ar­dis­tů si chtě­la užít pořád­nou jízdu na hor­ských sva­zích. Místo toho je čeká smrt v opuš­tě­ném kom­ple­xu za sviš­tě­ní horo­le­zec­ké­ho krum­pá­če.

Pětičlenná sku­pin­ka snow­bo­ar­dis­tů si jede uží­vat krá­su nor­ských hor a po ces­tě se zasta­ví na skvě­lém mís­tě pro zim­ní rado­ván­ky. Rozhodnou se sjet nebez­peč­ný svah (horu), ale brzy nasta­nou kom­pli­ka­ce. Jeden z nich si zlo­mí nohu a jeli­kož je špat­né poča­sí není čas jít pro pomoc. Proto se ho ostat­ní roz­hod­nou vzít do opuš­tě­né­ho hote­lu, kte­rý obje­ví v malé kot­li­ně. Telefon uvnitř nefun­gu­je, ale najdou zde pár fla­šek alko­ho­lu, tro­chu jíd­la a hlav­ně i něko­lik zacho­va­lých poste­lí. Proto se roz­hod­nou zůstat přes noc a pře­čkat drs­né poča­sí. Jenže netu­ší, že zde nejsou sami. Opuštěný hotel skrý­vá děsi­vé tajem­ství a nebez­peč­né­ho nájem­ní­ka, kte­rý se ukrý­vá ve skle­pe­ní. Ten si nene­chá líbit ruše­ní sou­kro­mí a roz­hod­ne se nezva­né hos­ty odstra­nit z ces­ty. Brzy vzdu­chem zasviští horo­le­zec­ký krum­páč a kdo se mu posta­ví do ces­ty zemře. Pobyt se pro sku­pi­nu mla­dých lidí rázem změ­ní v krva­vý boj o život!

Režie: Roar Uthaug
Rok výro­by: 2006
Délka: 97 min
Země: Norsko
Alternativní název: Cold Prey

Hrají:
Ingrid Bolsø Berdal ... (Jannicke)
Rolf Kristian Larsen ... (Morten Tobias)
Tomas Alf Larsen ... (Eirik)
Endre Martin Midtstigen ... (Mikal)
Viktoria Winge ... (Ingunn)
... a dal­ší

Seveřané se v posled­ních letech roz­hod­li pře­vzít otě­že od svých ame­ric­kých kole­gů a zača­li natá­čet jeden sla­sher za dru­hým. Především pak Norové, kte­ří se poma­lu derou na svě­to­vý vrchol toho­to žán­ru. Místo vše­li­ja­kých jezer, nebo rodin­ných dom­ků umís­ťu­jí svůj děj pře­váž­ně do zasně­že­ných hor a přes­to­že se scé­ná­ře těch­to fil­mů v hod­ně pří­pa­dech moc neli­ší, oni si s ním doká­ží vyhrát tak, že divá­ci se u jejich pro­duk­tů nenu­dí a žáda­jí stá­le dal­ší a dal­ší pří­dav­ky. Co na tom, že se jed­ná o otře­pa­né téma, kdy par­tič­ky mla­dých lidí vyra­zí na něja­kou cha­tu, kde není sig­nál a mís­to něj tu na ně čeká séri­o­vý vrah, když po skon­če­ní fil­mu kaž­dé­mu vrtá hla­vou: jak oni to zase doká­za­li nato­čit tak...

Někomu mož­ná při­po­me­ne Fritt vilt napo­do­be­ni­nu Tajemství loň­ské­ho léta, ale nenech­te se mýlit. Atmosféra vás posa­dí na zadek už po prv­ních minu­tách, kdy se nám auto­ři sna­ží při­blí­žit his­to­rii mís­ta, kde se všech­no pod­stat­né bude ode­hrá­vat. Pro milov­ní­ky ote­vře­ných zlo­me­nin tu při­chys­ta­li taky sluš­ně nato­če­nou scén­ku, při kte­ré se budou zbí­hat sli­ny. Pokud jste si do té doby par­tič­ku hlav­ních hrdi­nů neob­lí­bi­li, tak věř­te že v násle­du­jí­cích osm­de­sá­ti minu­tách se to rázem změ­ní. Každý je pře­ce nedo­čka­vý jak ten a ten zemře a tady bude umí­rat kaž­dý. Atmosféra fil­mu se změ­ní pří­cho­dem pana tajem­né­ho na scé­nu. Ten nebu­de cho­dit dlou­ho kolem hor­ké kaše a roz­je­de­te krva­vé diva­dél­ko. Tvůrci se sna­ži­li vyva­ro­vat zby­teč­né­mu nata­ho­vá­ní a tak prv­ní mrt­vo­la na sebe nene­chá dlou­ho čekat. Jeho oblí­be­nou zbra­ní je horo­le­zec­ký krum­páč a že s ním umí ale divy.

Jednotlivé úmr­tí postav však není jen nud­ným ste­re­o­ty­pem. Vrah doká­že být veli­ce nápa­di­tý a přes­to­že mu ten­to­krát kaž­dý nebě­ží pří­mo do náru­če jako na poráž­ku, tak si svou hru nále­ži­tě vychut­ná­vá. Jeho pro­tiv­ní­ci totiž nejsou zas až tak úpl­ně bez­bran­ní a v koneč­ném důsled­ku utr­ží pár ran i on. To už je ovšem tro­chu jiný pří­běh. Atmosféře nej­víc pomá­há dob­ře zvo­le­ný hudeb­ní dopro­vod, kte­rý se sklá­dá z něko­li­ka meta­lo­vých hitů jenž pří­z­niv­ci toho­to hudeb­ní­ho žán­ru urči­tě nále­ži­tě oce­ní. Dalším důle­ži­tým aspek­tem k navo­ze­ní hrů­zy jsou dopro­vod­né zvu­ky, na kte­ré jsou Noři mistři. Každý ztuh­ne až do mor­ku kos­tí při zvu­ku škrá­ba­jí­cí­ho krum­pá­če či hla­si­té­ho oddycho­vá­ní (tohle oce­ní pře­váž­ně pří­z­niv­ci slu­chá­tek).

Kromě vraž­dí­cích scén jsou zde stej­ně důle­ži­té i ty leka­cí. Věřte, že pořád­ných leka­ček je tu dosta­tek. Především pak, když se děj ode­hrá­vá v neo­svět­le­ných chod­bách jen za svi­tu bate­rek. Nedoporučuji se dívat slab­ším pova­hám. Ti otr­lej­ší z toho budou mít nej­spíš sran­du, ale jak jsem řekl tohle je děla­né spí­še na shléd­nu­tí se slu­chát­ky (tedy vět­ší záži­tek) a po tmě. Nesmím opo­me­nout ani nád­her­né pro­stře­dí nor­ských hor, kte­ré dopo­moh­ly vel­kou měrou ke zlep­še­ní cel­ko­vé­ho dojmu. V nepo­sled­ní řadě urči­tě sto­jí za to pochvá­lit výkon někte­rých her­ců. Zatím co se tu najdou i tací jenž to poja­li tro­chu lax­ně­ji, tak výkon Ingrid Bolsø Berdal a Rune Melbyho byl ale­spoň pro mne exce­lent­ní. Po dlou­hé době hlav­ní hrdin­ka, kte­rá měla i něco v hla­vě a nene­cha­la si s...na hla­vu.

Norové mě tímhle sním­kem doce­la dosta­li a já jsem si ho doslo­va vychut­nal až do kon­ce. Líbila se mi kra­ji­na, otře­pa­ný leč skvě­le poja­tý děj, výkon hlav­ních akté­rů i samot­ná atmo­sfé­ra. Tenhle film si budu roz­hod­ně pouš­tět čas­tě­ji.

Hodnocení:
80%

---