Staré cesty v krajině Středních Čech

Cesty lidi spo­jo­va­ly, ale také výraz­ně ovliv­ňo­va­ly život jed­not­li­vých lidí i spo­le­čen­ství. Historie lid­stva je spo­je­na také s pohy­bem v kra­ji­ně a postup­né spo­le­čen­ské změ­ny se význam­ně podí­le­jí i na vede­ní ste­zek a cest, kte­ré spo­jo­va­ly význam­ná síd­la i význam­ná mís­ta. Cesty neslou­ži­ly jen k pře­su­nu zbo­ží a lidí, ale měly také výraz­nou funk­ci při pře­dá­vá­ní infor­ma­cí. I v dneš­ní době odrá­že­jí sil­nič­ních komu­ni­ka­ce potře­by i tech­nic­kou vyspě­lost sou­čas­nos­ti, ale je zají­ma­vé se podí­vat zpět do his­to­rie a pozná­vat, co vše s roz­vo­jem doprav­ních cest vlast­ně sou­vi­sí.

Velmi obsáh­lá kni­ha má 677 stran zapl­ně­ných množ­stvím růz­no­ro­dých infor­ma­cí. Cesty jsou hlav­ním téma­tem, ale auto­ři se díva­jí na celou pro­ble­ma­ti­ku doprav­ních cest pěk­ně zeši­ro­ka. První kapi­to­la, nazvá­na Prameny výzku­mu sta­rých komu­ni­ka­cí, dosti obsaž­ně popi­su­je nejen dokla­dy o docho­va­ných čás­tech nej­star­ších sil­nič­ních úse­ků, ale také sna­hy o zachy­ce­ní popi­su doprav­ních tras v teré­nu i dostup­né mapo­vé pod­kla­dy. Silniční stav­by i jejich zkou­má­ní jsou v této čás­ti vní­má­ny také v celo­ev­rop­ském kon­tex­tu.  Autoři jed­nak vyu­ží­va­jí cita­ce sta­rých tex­tů, záro­veň nabí­zí vlast­ní úva­hy a závě­ry zhod­no­ce­ní pod­mí­nek, jak se postup­ně budo­va­ly tra­sy pro pohyb osob nebo pře­voz zbo­ží. Jsou zde uvá­dě­ny čas­to odka­zy na urči­té loka­li­ty, kde se docho­va­ly zbyt­ky cest nebo kde je mož­né vidět změ­ny v reli­éfu kra­ji­ny, kte­ré se díky dlou­ho­do­bé­mu vyu­ží­vá­ní urči­té tra­sy vytvo­ři­ly.

Zajímavé je, že pra­vi­dla vede­ní sta­rých cest, kte­ré auto­ři for­mu­lu­jí, lze dob­ře apli­ko­vat i v dneš­ní době. Pravidlo pří­mé ces­ty je nut­né stá­le respek­to­vat z časo­vých důvo­dů i dnes. Pravidlo suché ces­ty bylo zajis­té důle­ži­těj­ším, než je tomu nyní, pro­to­že dnes stav­by mos­tů umož­ní pře­ko­nat mokři­ny, řeky i vel­ké vod­ní nádr­že. O tom se našim před­kům moh­lo jen zdát a pře­ko­nat pod­má­če­ná mís­ta nebo vod­ní toky stá­lo v minu­los­ti hod­ně úsi­lí nebo čas pro objízd­nou tra­su navíc. Pravidlo bez­peč­né tra­sy stá­le pla­tí a je i dnes vel­mi důle­ži­té. Cesty v dobách minu­lých ukrý­va­ly nebez­pe­čí nejen ve špat­ných pově­tr­nost­ních pod­mín­kách, ale také bylo nut­né vést ces­tu vhod­ným teré­nem a sku­teč­né nebez­pe­čí se ukrý­va­lo v samot­ných lidech. Je zají­ma­vé, že i v sou­čas­nos­ti je bez­peč­nost sil­nič­ní­ho pro­vo­zu pro­blé­mem, kte­rý řeší nejen poli­cis­té, ale také doprav­ní inže­ný­ři nebo psy­cho­lo­go­vé. Přestože se sta­ví sil­ni­ce pod­le norem a s ohle­dem na sní­že­ní rizi­ko­vých míst, i tak zůstá­vá člo­vě­ku nebez­peč­ný zase člo­věk. Už to nejsou lap­ko­vé a lupi­či, ale urči­tá sku­pi­na agre­siv­ních a nezod­po­věd­ných řidi­čů. A posled­ní pra­vi­dlo nejmen­ších nákla­dů je také v sou­čas­né době veli­ce aktu­ál­ní. Stavby sil­nic jsou sice nesrov­na­tel­ně draž­ší, než tomu bylo v minu­los­ti, ale stav­ba mos­tu, nebo zajis­tit údrž­bu cest byly nut­né vždy. Řešení byla různá, pod­le mož­nos­tí, zna­los­tí i na zákla­dě pově­ře­ní a povin­nos­tí.

Obsahově kni­ha zachy­cu­je také his­to­rii stu­dia a doku­men­ta­ce cest včet­ně sta­rých mapo­vých pod­kla­dů. Další část je věno­vá­na také pro­ble­ma­ti­ce sídel a objek­tů, kte­ré ces­ty spo­ju­jí nebo jsou umís­tě­né podél doprav­ních cest. Kapitoly 4. a 6. tvo­ří pří­pa­do­vé stu­die urči­tých loka­lit ve Středočeském kra­ji. Jednotlivé stu­die zahr­nu­jí urči­tou tra­su, její vývoj, změ­ny i spo­le­čen­ské sou­vis­los­ti. Souhrnné mapy Středočeského kra­je s vyzna­če­ním jed­not­li­vých stu­do­va­ných loka­lit jsou umís­tě­ny na před­ní a zad­ní před­sád­ce.

Kniha je vel­mi obsáh­lá a obsa­hu­je nejen množ­ství úda­jů, kte­ré se vzta­hu­jí k růz­ným doprav­ním tra­sám, ale také množ­ství vysvět­li­vek a odka­zů, kte­ré sou­vi­sí nejen s urči­tou loka­li­tou a tra­so­vá­ním cest, ale nabí­zí dal­ší zají­ma­vé úda­je o zdro­jích infor­ma­cí, objek­tech umís­tě­ných na tra­se, atd. Je zde mno­ho pří­kla­dů, cita­cí a pocho­pi­tel­ně nechy­bí ani úva­hy auto­rů. Texty jsou dopl­ně­ny boha­tým obra­zo­vým mate­ri­á­lem, kte­rý tvo­ří kopie sta­rých map, obra­zy, foto­gra­fie, a digi­tál­ní zob­ra­ze­ní reli­éfů kra­ji­ny.

Autorský kolek­tiv tvo­ří Pavel Bolina, Václav Cílek a Tomáš Klimek, ale jaký byl sku­teč­ný vklad kaž­dé­ho ze jme­no­va­ných na vzni­ku a tvor­bě kni­hy, se mi nepo­da­ři­lo roz­luš­tit. Jejich jmé­na nejsou uve­de­ny ani u jed­not­li­vých kapi­tol. A také v úvo­du a před­mluvě hovo­ří autor­ský kolek­tiv jako jeden muž, což je ško­da. U kni­hy, kte­rá má odbor­né zamě­ře­ní, bych oče­ká­va­la, že kaž­dý z auto­rů vne­se do kni­hy svůj oso­bi­tý náhled na celou pro­ble­ma­ti­ku.

Budu tedy hovo­řit dále o auto­rech, jak se vypo­řá­da­li s daným námě­tem a v čem je pub­li­ka­ce zají­ma­vá a pří­nos­ná. V kapi­to­le věno­va­né ději­nám výzku­mu sta­rých cest při­po­mí­na­jí auto­ři počát­ky vede­ní cest v rám­ci Evropy i loka­li­ty, kde je mož­né dosud vidět čás­ti sta­rých povrchů cest i nej­star­ší docho­va­né doprav­ní stav­by. Nechybí ani popis sta­rých doku­men­tů a zhod­no­ce­ní prv­ních písem­ných popi­sů tras. Je to sice obsa­ho­vě zají­ma­vé čte­ní, ale roz­sa­hem mi při­pa­dá pře­di­men­zo­va­ná pře­de­vším část věno­va­ná sta­rým mapám. Poměrně čti­vé napsa­né jsou kapi­to­ly 4. a 5., kde se auto­ři zamě­ři­li na pře­ko­ná­vá­ní vod­ních toků a sou­vis­los­tem mezi vede­ním cest a růz­ným typům sídel. Ať jsou to stav­by cír­kev­ní, hra­dy, osa­dy a měs­ta. Právě tady je nej­ví­ce kon­krét­ních pří­kla­dů, kte­ré uka­zu­jí sou­vis­los­ti mezi čin­nos­tí lidí a potře­bě zajiš­tě­ní pohy­bu osob, nákla­dů i infor­ma­cí, v kaž­dém his­to­ric­kém obdo­bí. Hodně detail­ně zpra­co­va­né infor­ma­ce jsou obsa­hem kapi­to­ly 6., kde jsou pre­zen­to­vá­ny výsled­ky regi­o­nál­ních stu­dií urči­tých loka­lit. Jsou to mate­ri­á­ly uce­le­né a kro­mě kon­krét­ních úda­jů jsou zde uve­de­ny zdů­vod­ně­ní a vysvět­le­ní, jak je mož­né vede­ní jed­not­li­vých tras dolo­žit. Díky tomu jsou tex­ty plné infor­ma­cí, kte­ré mohou oce­nit pře­de­vším odbor­ní­ci a bada­te­lé se zamě­ře­ním na stu­di­um sta­rých cest.

Kniha je dopl­ně­na také o slov­ní­ček, věc­ný rejstřík a rejstřík míst. Vzhledem k tomu, že je v kni­ze hod­ně obra­zo­vé­ho mate­ri­á­lu, oče­ká­va­la bych u slov­níč­ku pří­pad­né odka­zy. Ale pozor­ný čte­nář si nej­spíš pora­dí pří­mo při čte­ní tex­tu a nebu­de čekat na vysvět­lu­jí­cí slov­ní­ček. U někte­rých obec­ných jmen uve­de­ných ve věc­ném rejstří­ku mám tro­chu pro­blém. Jak mám hle­dat na 184 strán­kách slo­vo hrad?

Jako celek půso­bí kni­ha sice jed­not­ně, ale je v ní patr­ný dvo­jí pří­stup i způ­sob zpra­co­vá­ní uve­de­né pro­ble­ma­ti­ky. Jako by se kni­ha sklá­da­la ze dvou čás­tí. Je ško­da, že se tak roz­sáh­lé dílo neroz­dě­li­lo do dvou pub­li­ka­cí, kte­ré by na sebe tema­tic­ky nava­zo­va­ly.

Každopádně však jde o dílo zají­ma­vé a oje­di­ně­lé, kte­ré může dob­ře poslou­žit ke stu­diu stu­den­tům i odbor­né veřej­nos­ti. I když si v závě­ru kni­hy auto­ři tro­chu stýs­ka­jí na pří­liš­nou akti­vi­tu a nespo­lu­prá­ci “detek­to­rá­řů“, přes­to ve svém cel­ku vyzní­vá kni­ha pozi­tiv­ně s obdi­vem k čin­nos­ti před­cho­zích gene­ra­cí.

Hodnotím 70 %

---

• Žánr: Literatura nauč­ná, Historie, Příroda, zví­řa­ta
• Vydáno: 2018, Academia
• 1. vydá­ní ori­gi­ná­lu: 2018
• Počet stran: 692
• Vazba kni­hy: pev­ná / váza­ná
• ISBN: 978-80-200-2831-0

---