Superman se vrací - Film z doby, kdy byl Bryan Singer ještě hvězdou!

Bryan Singer mě troš­ku naštval, když odmí­tl mož­nost reží­ro­vat tře­tí X-Meny a pus­til se do ztvár­ně­ní jiné comic­so­vé legen­dy - Supermana. Na dru­hou stra­nu, byl to už od dět­ství jeho sen, tak­že mu to nemo­hu vyčí­tat. A nako­nec jsem rád, že to byl prá­vě on, kdo zno­vu při­ve­dl Muže z oce­li na fil­mo­vá plát­na. Láska k tomu­to téma­tu a jeho sna­ha zacho­vat atmo­sfé­ru původ­ních Supermanových dob­ro­druž­ství je totiž cítit v kaž­dé vte­ři­ně.Je to ale sou­čas­ně troš­ku pro­blém. Singer totiž někdy nedo­ká­že uhlí­dat to, aby obdiv k jeho oblí­be­né­mu hrdi­no­vi nebyl nako­nec spí­še pate­tic­ký. V někte­rých scé­nách, kdy lidé, téměř se slzou v oku, tles­ka­jí Supermanovi a sko­ro omdlé­va­jí, to už je troš­ku moc. Když se ovšem nad tím člo­věk zamys­lí, ve svě­tě, kde fanouš­ci udě­la­jí coko­liv už jen pro popo­vé rádo­byhvěz­dič­ky, kte­ré se sna­ží před­stí­rat, že umí zpí­vat, by se někdo jako Superman asi sku­teč­ně mod­lou stal.

Děj je zasa­zen do doby, kdy civi­li­za­ce na tuto posta­vu už jen vzpo­mí­ná. Je to pět let, kdy bez vysvět­le­ní zmi­zel. Vy se jako divák dozví­te, že se vydal hle­dat pře­ži­vší, ze své pla­ne­ty Krypton. Nyní se vra­cí, aby zjis­til, že svět už není tako­vý, jaký býval. Alespoň ne ten jeho. Lois (Kate Bosworth), jeho lás­ka, kte­rá mu nedo­ká­za­la odpus­tit, že ode­šel nezná­mo kam, má syna (Tristan Lake Leabu), snou­ben­ce Richarda (James Marsden) a Lex Luthor (Kevin Spacey) je na svo­bo­dě. Kromě toho se zdá, že lidé mohou žít i bez obdi­vo­va­né­ho hrdi­ny. I když nako­nec všich­ni oce­ní, že se Superman (Brandon Routh) vrá­til. Tedy téměř všich­ni. Lois jeho pří­chod naru­ší šťast­ný život, pro­to­že k němu cítí mno­hem více, než si je ochot­ná při­znat.

Máme tu tedy dvě rovi­ny. První, stan­dard­ní akč­ní, kdy Superman musí zachrá­nit Ameriku před Lex Luthorem, kte­rý zís­kal krys­ta­ly z Kryptonu a s jejich pomo­cí se sna­ží vytvo­řit nový kon­ti­nent, kte­ré­mu sto­jí v ces­tě prá­vě USA. Ta dru­há je mno­hem komor­něj­ší, Lois a Superman se sice milu­jí, ale jeli­kož Lois něco cítí i k Richardovi a morál­ně nezka­že­ný Superman není ten typ, kte­rý hod­lá ničit fun­gu­jí­cí vzta­hy, je roman­tic­ká hla­di­na o něco kom­pli­ko­va­něj­ší. Nebudu vám lhát, sen­ti­men­ta­li­ty je tu dost a dost, ale když už člo­věk začí­ná cítit pachuť přeslád­los­ti, Singer při­jde s něja­kým vtíp­kem, kte­rý atmo­sfé­ru uvol­ní.

Superman se vra­cí se nesna­ží ply­nout s vlnou dneš­ních comic­so­vých pro­jek­tů, ale Singer chce vznést poctu původ­ním fil­mů se Supermanem v hlav­ní roli. Jeho oso­bi­tý ruko­pis je cítit, ale nesna­ží se při­jít s něčím násil­ně revo­luč­ním. Pokud si pus­tí­te star­ší díly a násled­ně na to nej­no­věj­ší, zjis­tí­te, že nej­vět­ším roz­dí­lem je kva­li­ta tri­ko­vých efek­tů, ale sty­lo­vě jsou si fil­my hod­ně blíz­ké.

Opravdu nezá­vi­dím her­cům, kte­ří byli do fil­mu anga­žo­vá­ni. Důstojně pokra­čo­vat v prá­ci, kte­rou zapo­ča­ly tako­vé hvězdy jako Gene Hackman nebo Christopher Reeve, to je výzva, kte­rá vám může kari­é­ru osvě­žit nebo jí vel­mi váž­ně ohro­zit. Začněme dáma­mi, Kate Bosworth je roz­to­mi­lá a do role nespou­ta­né novi­nář­ky se hodí, ovšem troš­ku postrá­dám výraz­něj­ší cha­risma, což je ale čis­tě můj sub­jek­tiv­ní názor. Kevin Spacey ztvár­nil Luthora po svém, ale se zacho­vá­ním urči­té šíle­nos­ti této hlav­ní zápor­né posta­vy. Žádný drs­ný zabi­ják s jizvou přes půl obli­če­je, ale téměř dětin­ský génius a ego­is­ta. Jeho spo­leč­ni­ci, Kitty si zahrá­la Parkey Posey a její živel­nost je k „sežrá­ní“. Jak dopa­dl ten, kte­rý nese nej­vět­ší bří­mě? Brandon Routh má všech­no, co nový Superman potře­bu­je. Na jed­né stra­ně z něj vyza­řu­je urči­tá etič­nost a nezka­že­nost, na té dru­hé je to přes­ně ten typ, kte­rý dostá­vá ženy do kolen. Vysoký, atle­tic­ký s výraz­ným pohle­dem a sexap­pea­lem, kte­rý nemů­že nabíd­nout jen tak někdo. A přes­to, že nemá vel­ké množ­ství herec­kých zku­še­nos­tí, zvlá­dl oba póly své­ho cha­rak­te­ru, doko­na­lé­ho Muže z oce­li, ale také troš­ku „ňou­mo­vi­té­ho“ Clarka Kenta.

Roztržitý novi­nář se ale ke slo­vu nedo­sta­ne pří­liš čas­to. A to film trvá něja­kých 150 minut. Je to troš­ku ško­da, pro­to­že Clark Kent je důle­ži­té sou­část Supermanovské filo­so­fie. Ale důle­ži­té jsou i činy Supermana. S roz­poč­tem 270 mili­o­nů dola­rů máte záru­ku, že budou vypa­dat úchvat­ně. A vypa­da­jí. Záchrana řítí­cí­ho se leta­dla, zni­če­ní Lutherova nově vzni­ka­jí­cí­ho kon­ti­nen­tu, všech­ny tri­ko­vé sek­ven­ce jsou zvlád­nu­ty tak, aby vás donu­ti­ly zírat na to, co se děje s ote­vře­nou pusou.

Ve finá­le při­zná­vám, že Singerovi odpouš­tím a jsem rád, že to byl prá­vě on, kdo se režie ujal. Jen málo­kdo jiný by si s téma­tem pora­dil lépe. Jediné, co nezvlá­dl jsou emo­ce, kte­ré někdy čiší až moc, ale to je tak jedi­né, nad čím by mohl divák skuhrat. Jinak je Superman se vra­cí ta nej­lep­ší pocta kul­tov­ní posta­vě, kte­rá nás baví už desít­ky let.

---