...zodpovědného za sérii děsivých vražd, jejichž oběti spojuje sedm smrtelných hříchů.....
David Fincher je jedním z těch hollywoodských režisérů, který se propracoval skrz svou významnou práci v odvětví komerčních reklam kde měl tu zkušenost pracovat pro světově známé brandy jako Coca Cola, Nike nebo Converse. Později se Fincher posunul a stal se tvůrcem hudebních videoklipů a stával se tak pomalu ve svém oboru vyhlášeným a úspěšným jménem, že dokonce dostal nabídku režírovat Vetřelce 3, kterou přijal. Jeho režijní debut ale též mohl znamenat jeho konec, protože byl Vetřelec 3 jedním z těch filmů, které velmi významně ovlivnil tvůrčí spory mezi režisérem a studiem Fox a Fincher Vetřelce 3 opustil a film byl tak dokončen bez něj. Fincher se tak vrátil k reklamám a hudebním videoklipům, přičemž na nějakou dobu realizaci celovečerních filmů zavrhl. Změnit názor a tak trochu zapomenout na traumatické natáčení Vetřelce 3 ho donutilo až to když se mu do ruky dostal scénář Andrewa Kevina Walkera pojednávající o sériovém vrahovi, který vraždí ve stylu Sedmi smrtelných hříchů. Co se týče Sedm se naopak mohl Fincher spokojit s menším rozpočtem a především se mohl obejít bez dýchání producentů za zády. Teprve až Sedm tak z Davida Finchera udělalo jednoho z nejvyhlášenějších filmařů současnosti, zároveň položilo základy proto aby se z Brada Pitta stál vážený herec oscarových kvalit a především tu vznikla naprosto zásadní vizionářská klasika, která dodnes platí za jeden z TOP filmů thrillerového žánru a obsahuje jeden z nejdepresivnějších a nejvíce šokujících konců v historii. Ten film prostě nejde nemilovat!
Sedm staví na geniálním kontrastu hlavní detektivní dvojice- Zkušený detektiv William Somerset v podání Morgana Freemana je jen kousek od svého důchodu a na odpočinek už se víceméně těší, mladý a horkokrevný David Mills v podání Brada Pitta se naopak snaží o to prosadit se a ujímat se těch nejzajímavějších případů. Somerset během svého posledního týdnu s Millsem pracuje a oba se stanou během své pracovní činnosti svědky série brutálních vražd, které se nakonec ukážou jako práce jednoho zvráceného neznámého sériového vraha, který své oběti vybírá dle Sedmero smrtelných hříchů- Obžerství, lakota, lenost, chtíč, pýcha, závist a hněv. Od začátku je očividné, že je vrah sofistikovaný a své plány má pečlivě připravené a proto je detektivní práce výrazně obtížnější, protože to skutečně vypadá, že je tento neznámý vrah vždy o krok napřed. Hra na kočku a na myš tak po celou dobu spíše hraje ve prospěch tohoto neznámého, šíleného a detailního vraha, který Somersetův poslední a Millsův první týden v práci opravdu ztíží.
V rámci žánru thriller je Sedm neskutečným zásadním milníkem, který naprosto ukázkově předvádí to jak pracovat s napětím, mrazivou atmosférou a emocionálními pasážemi. Už od začátku do samotného konce je zcela jasně naznačeno, že se film odehrává ve zkaženém městě kde se tak opravdu může stát, že se v něm objeví šílenec, který ale své činy dost možná skutečně páchá v rámci vyššího dobra. Strategie hlavního protivníka je zcela dopodrobna pečlivě promyšlena a i proto je vrah stojící za vraždami sedmi hříchů jedním z nejpamětihodnějších filmových záporáků v historii kinematografie i přesto, že se o jeho původu v podstatě nedovíme nic. Podobně jako u Jokera Heatha Ledgera ale opravdu není nutné o backgroundu záporáka vědět úplně všechno v případě, že hlavní záporák skutečně funguje jako hrozba a dokáže hlavním hrdinům zavařit. A to se pánovi s iniciály J. D. daří vyloženě neskutečně. Především ale představená situace dost možná skutečně značí, že pán J. D. nebude prvním poslem ´´ světla´´ a skutečně dost možná na jeho činy naváží další.
Celá dramaturgická stránka Sedm je naprosto bravurní a tomuhle vyloženě napínavému thrilleru nikdy vyloženě nedochází dech. Scénář je naprosto famózní a krom skvělého protivníka, který naprosto skvěle naplánoval celý koloběh vražd též skvěle pracuje se svými charaktery, přičemž tu krom pátrání po sériovém vrahovi nechybí momenty ani pro řešení osobnějších témat, které nakonec též budou klíčové v závěru snímku. I díky tomu není postava Millsovi ženy Tracy v podání Gwyneth Paltrow zbytečným charakterem, ale naopak má v Sedm zcela zásadní úlohu a právě i zde dochází krom hlavní kriminální zápletky k menším tématům jako vyobrazení čiré zoufalosti nebo vyrovnávání se s chybami svých minulostí. Těchto myšlenek je jinak Sedm plné a dojde tak i na témata jako smíření se svým osudem nebo velmi specifický pohled hlavního vraha na svět na kterém, ale dost možná přece jen něco je i přes to, že jde o názor víceméně fanatického šílence. Po vzoru jednoho z nadcházejících Fincherových filmů Klubu rváčů má tak Sedm mnoho vrstev, které je následně velmi zajímavé rozebírat. A zatímco Klub rváčů následně symbolizoval jisté vzepření se vůči establishmentu, Sedm je zase naopak geniální ukázkou prohnilosti světa, což podtrhuje i jedna věta, kterou ve filmu zmíní William Somerset: ´´Ernest Hemingway jednou řekl: Svět je krásné místo a stojí za to o něj bojovat. Souhlasím s druhou částí´´. Svět je opravdu krásné místo, čím dál tím větší prohnilostí a zkažeností ale za něj už dost možná skutečně bojovat nestojí.
A pak je tu naprosto parádní závěr, který plně těží herecký koncert hlavní herecké trojice a vícenásobném zhlédnutí způsobuje husinu. What’s In The Box? Odpověď na tuto otázku je neskutečná a definitivně zakončuje geniálně vypracovaný plán hlavního záporáka. Bez spoileru se dá říct, že Sedm netrpí klasickým happy endem, což ještě více umocňuje v rámci filmu vystavovanou beznaděj. Je to tvrdý a ne pro slabé povahy. Už jenom díky tomu vidět dodnes jeden z největších hereckých výkonů Brada Pitta to ale za to stojí.
Sedm má především své specifické kouzlo ve specifickém vizuálním stylu Davida Finchera, jeho celkové vizuální hravosti a víceméně už tehdy nastaveném perfekcionizmu. Sedm se stalo základní ukázkou toho jak bravurní thrillery umí Sedm vystavit ať už následně mluvíme třeba o Hře (kterou mně osobně tak trochu srazil dolů závěr a dodnes si stojím za tím, že má tento film možná tak trochu pár logických děr), zmíněném Klubu rváčů nebo naprosto famózní Zmizelé. Fincher umí brát důraz na atmosféru, vizuál a práci s charaktery a i to z něj dělá pořád jednoho z nejlepších tvůrců Hollywoodu, který má akorát smůlu v tom, že ho většina hollywoodských hlavounů z nějakého důvodu nesnáší a dost možná tak jeho chystaný Mank nebude jeho posledním filmem, který vznikne exkluzivně pro Netflix. Fincher je ale bezpochyby tvůrce, který patří na velké plátno a tak by tento fakt byl neskutečná škoda.
Darius Khondji zde předvádí neskutečné kamerové hrátky, soundtrack Howarda Shorea je naprosto atmosférický a Sedm je tak skutečně bravurní v téměř všech svých aspektech. Za mně představuje Sedm dodnes společně s Podivuhodným případem Benjamina Buttona a Zmizelou (+ seriálem Mindhunter) vrchol Fincherovy tvorby, který dal rychle zapomenout na Vetřelce 3 a Fincherovi dovolil realizovat další pamětihodné snímky. Ne, všechny jeho filmy jsou dokonalé (krom Vetřelce 3 a Hry mi též víceméně nesedl Úkryt, což je dost možná způsobeno tím, že jsou na Fincherovy poměry ty filmy až příliš obyčejné), přesto je ale pro mně Fincher pořád jedním z nejtalentovanějších tvůrců a Sedm dodnes jeden ze stěžejních filmů svého žánru, zásadní filmařský milník a revoluční filmový zážitek. Kdo nesouhlasí je pederast!
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Nejnovější komentáře