Bob Dylan: Úplně neznámý .... životopisný dokument o velké legendě

Kdo by neznal jmé­no „Bob Dylan“ a jeho pís­nič­ky, kte­ré si brou­ká snad kaž­dý, neboť jsou nejen chytla­vé, ale i co se týče slov napros­to geni­ál­ní, vysti­hu­jí­cí stě­žej­ní oka­mži­ky nejen z osob­ní­ho živo­ta, ale i jako reak­ce na kul­tur­ní a poli­tic­ké dění.

Není pro­to divu, že prá­vě Bob Dylan, i když není žád­ný spi­so­va­tel, si vyslou­žil za tyto tex­ty i Nobelovu cenu za lite­ra­tu­ru, kte­rá více jak šest dese­ti­le­tí význam­ně ovliv­ňu­je popu­lár­ní hud­bu a kul­tu­ru.

A pokud se chce­te dozvě­dět něco více z počát­ku jeho kari­é­ry a vze­stu­pu ke slá­vě, urči­tě si nenech­te ujít hudeb­ní doku­ment s výstiž­ným názvem „Bob Dylane: Úplně nezná­mý“, mapu­jí­cí jeho prv­ní krůč­ky od deva­te­nác­ti­le­té­ho mla­dí­ka až do léta 1965, kde se plně - co se týče hudeb­ní­ho smě­ru - plně vyhra­nil.

Samotný děj se ode­hrá­vá na vliv­né newy­or­ské hudeb­ní scé­ně počát­kem 60. let a sle­du­je rake­to­vý vze­stup 19letého min­ne­sot­ské­ho hudeb­ní­ka Boba Dylana jakož­to fol­ko­vé­ho zpě­vá­ka až na vrchol hit­pa­rád a vypro­da­ných kon­cert­ních sálů.

Ostatně jeho pís­ně a mysti­ka se sta­ly svě­to­vou sen­za­cí, kte­rá vyvr­cho­li­la jeho pře­vrat­ným rock and rollo­vým vystou­pe­ním na elek­tri­kou kyta­ru na fol­ko­vém fes­ti­va­lu v Newportu v roce 1965, kde prá­vě ten­to náš pří­běh kon­čí.

Dokument „Úplně nezná­mý“ začí­ná v oka­mži­ku, kdy Bob Dylan nechal vyso­kou ško­lu na kon­ci prv­ní­ho roč­ní­ku a v led­nu v roce 1961 odces­to­val do New Yorku s tím, že tam začne vystu­po­vat, a v nepo­sled­ní řadě hlav­ně navští­ví svůj vel­ký hudeb­ní vzor Woodyho Guhrieho.

Toho však nalé­zá v psy­chi­at­ric­ké léčeb­ně v Greystone Parku, kde v té době pobý­val pro Huntingtonovu cho­ro­bu, což však nijak nebrá­ni­lo v tom, aby se mezi nimi vytvo­ři­lo sil­né přá­tel­ské pou­to, i když původ­ně Bob ve Woodym nej­spí­še hle­dal inspi­ra­ci a uči­te­le. Zde ho pak po dlou­há léta Dylan stá­le navště­vo­val.

Postupně sle­du­je­me jed­not­li­vé krůč­ky Dylana, jeho prv­ní úspě­chy a neú­spě­chy, jež se radi­kál­ně pode­psa­li na jeho dal­ším půso­be­ní. Na poza­dí může pozor­ný divák nasá­vat atmo­sfé­ru teh­dej­ší pul­zu­jí­cí hudeb­ní scé­ny a pře­kot­ných kul­tur­ních zvra­tů, jež dále for­mo­va­li a dotvá­ře­li nezná­mé­ho deva­te­nác­ti­le­té­ho mla­dí­ka v ošun­tě­lém oble­če­ní s báglem přes rame­no a v ruce s futrá­lem od kyta­ry až po hvězdu s vel­kým H.

Je to ces­ta vel­ké­ho talen­tu, kte­rý se neza­le­kl prv­ních neú­spě­chu a šel si za svým snem, aby poz­dě­ji tak mohl změ­nit směr ame­ric­ké hud­by....

Dokument se okra­jo­vě zamě­řu­je i na mile­nec­ký vztah mezi Bobem a Joan Baez, kte­rá se sta­la nejen Dylanovou stou­pen­kou, ale spo­lu s ním nahrá­la i někte­ré jeho rané pís­ně, zva­la jej na podia během svých kon­cer­tů a v pod­sta­tě měla vel­kou záslu­hu na tom, aby se Dylanova tvor­ba dosta­la do pod­vě­do­mí šir­ší veřej­nos­ti.

Dokument zakon­ču­jí udá­los­ti z léta 1965, kdy se již Bob Dylan cítil vel­mi zma­ni­pu­lo­va­ný a ome­zo­va­ný fol­ko­vý­mi a pro­test­ní­mi hnu­tí­mi, což dal i svou hud­bou hla­si­tě naje­vo. V létě 1965 byl hlav­ní hvězdou Newportského fol­ko­vé­ho fes­ti­va­lu, kde popr­vé vystou­pil se svým prv­ním elek­tric­kým setem, jež se setkal s vel­kým odpo­rem poslu­cha­čů.....

Hlavní role, coby mla­dič­ké­ho Boba Dylana, se napros­to bra­vur­ně zhos­til sym­pa­tic­ký herec Timothée Chalamet, a dokres­lil tak skvě­lý pří­běh o vze­stu­pu jed­né talen­to­vé hvězdy na její výslu­ní, prv­ní počá­teč­ní krůč­ky mla­dič­ké­ho zpě­vá­ka, jež se jed­no­ho dne sta­ne neza­po­me­nu­tel­nou pěvec­kou iko­nou Ameriky.

Bob Dylan v tom­to živo­to­pis­ném fil­mu je tak tro­chu za podi­ví­na, kte­rý má své vlast­ní váš­ně, ale i vrto­chy, kte­rých se nemí­ní jen tak lehce vzdát. To však nic nemě­ní na tom, že má obrov­ský talent a cit nejen pro hud­bu, ale pře­váž­ně pro vol­bu jed­not­li­vých slov svých pís­ní, jež doká­ží vykouz­lit úsměv, radost, ale i smu­tek a pláč.

Písně, jež se doká­ží i s málo slov vám vrýt pří­mo do srd­ce a pono­řit se do vašich emo­cí, neboť zpí­vá o všem, co tvo­ří naše živo­ty, ať už je to lás­ka, pou­to rodi­ny, přá­tel­ství, odpuš­tě­ní, smu­tek, pocit ztrá­ty, nena­pl­ně­ní a spous­tu dal­ší­ho. Bob Dylan pros­tě doká­že lehce naťuk­nout emo­ce a uvě­do­mit si, na čem sku­teč­ně v živo­tě zále­ží.

Za mě skvě­le zpra­co­va­ný doku­ment věro­hod­ně vykres­lu­jí­cí mla­dý talent na pome­zí prv­ních krůč­ků ke své slá­vě, jež vás chy­tí a dvě hodi­ny doku­men­tu ute­čou jako voda. Navíc 140 minut je pro­tká­no vel­kým množ­stvím pís­ní, jejichž slo­va vás budou doslo­va okouz­lo­vat a nutit se nad jejím význa­mem ale­spoň na chví­li zamys­let....

---

• Bob Dylan: Úplně nezná­mý
• Životopisný / Drama / Hudební
• USA, rok 2024
• Stopáž: 141 minut
• Režie: James Mangold
• Předloha: Elijah Wald
• Scénář: James Mangold, Jay Cocks
• Kamera: Phedon Papamichael
• Hrají: Timothée Chalamet, Edward Norton, Elle Fanning, Monica Barbaro, Boyd Holbrook, Dan Fogler, Eriko Hacune, Scoot McNairy, Norbert Leo Butz, Will Harrison a jiní.
• Scénografie: Francois Audouy, Christopher J Morris, Regina Graves
• Masky: Greg Cooper-Spencer, David PResto, Shannon Dollison
• Kostýmy: Ariane Phillips
• Právě nyní na: @Disney+