Je remake klasické humorné adventury od Lucas Arts průšvihem, nebo nádherným vstupem Guybrushe Treepwooda i na nové systémy?
„Jmenuji se Guybrush Treepwood a chci být pirátem…“
Guybrush Treepwood
S touto větou vpadne světlovalsý mladík v bílé košili do hostince plného trojrohých klobouků, kde je možná méně zubů než rukou, ačkoli je lokál skoro plný.
Vzal se neznámo odkud, nějakým stejně neznámým způsobem se ocitl na Méélee Islandu a touží po kariéře profesionálního piráta. Ale nebude to tak jednoduché.
Tak trochu jiný Karibik…
Už první střípky konverzace s piráty a postupy, které hra používá, dávají tušit, že tady do tuhého nepůjde. Nevím, jestli je během této adventury možné zemřít, ale silně o tom pochybuji. Lucas Arts vytvořili parádní kousek, který si jemně utahuje z mnoha klišé a prvků klasických pirátských dobrodružství.
Nedělají si ovšem legraci prvoplánovou, ale velmi propracovanou, vrstevnatou a krásně zapadající do herního žánru. Autoři se totiž krom jiného zamysleli nad mnoha reálnými problémy, kterými takový pirát musí čelit, a zpracovali je s nadhledem sobě vlastním.
Tři zkoušky, únos guvernérky a kopa rekvizit včetně Le Chucka
Aspirujícího piráta čekají tři zkoušky, aby se mohl stát pirátem z povolání. Musí předvést umění s mečem, umění zlodějské a vypátrat tajemství ostrova.
Kradení se trochu zvrtne, šerm nebude jen o šermu a legendární poklad ostrova bude náš kandidát hledat podle staré písničky.
A jako na potvoru, zrovna když svoje úkoly splní, unese krásnou guvernérku ostrova nemrtvý pirát Le Chuck a všichni drsní piráti vezmou do zaječích. Takže aby se Guybrush náhodu nenudil, záchranná akce je pro změnu na něm.
Drobné nápovědy, chytlavá hudba a dobrodružství, které si dáte rádi znova
Krásou Secret of Monkey Island je skutečnost, že ho nehrajete obvykle kvůli pointě, ale protože jste zvědaví, s čím si tvůrci jak poradili.
Hra nabízí na jednu klávesu drobné nápovědy a rady, jak postupovat dál. Obvykle vám celkem snadno dojde, co máte dál udělat, ale konkrétní postupy jsou někdy v zájmu humoru a parodie natolik prapodivné, že hráč neví, jak se s nimi poprat. To přichází například v momentě pátrání po pokladu na ostrově, kdy víte, že máte v inventáři návod, ale nevíte, jak ho aplikovat na konkrétní prostředí.
Hra vás na druhé straně odměňuje krásnými momenty jako maniákálním prodejcem použitých lodí, před kterým by zbledl i Horst Fuchs, komunikací přeživšího piráta a kanibalů, kterou odhalujete pomocí cedulek rozesetých na ostrově, nebo jednou z nejkrásnějších bojových scén v herní historii, která perfektně využívá adventurní prvky, ačkoli její aktéry prakticky nevidíte. Nebo vzkaz v láhvi, který skrývá dopis od právníka.
Takových momentů je celá hra plná a dává tak jasně najevo, že tady jde mnohem více o cestu a zábavu, než o cíl a to, jestli jste na to přišli sami nebo si občas něco vygooglili.
Nejnovější komentáře