Únik z Osvětimi-Skutečný příběh československého Žida, který uprchl z tábora smrti.

Unik z osvetimi obalka velka

Máte rádi romá­ny týka­jí­cí se vál­ky? Chcete se dozvě­dět, kdo byl Rudolf Vrba? Johathan Freedland je auto­rem kni­hy s názvem Únik z Osvětimi. 

V roce 1944 se Rudolfovi Vrbovi poda­ři­lo utéct z Osvětimi, aby varo­val posled­ní Židy žijí­cí v Evropě. Jeho popis udá­los­tí se dostal až k rukám řadě význam­ných osob­nos­tí jako byl Winston Churchill, či Franklin Roosvelt. Kniha Únik z Osvětimi líčí pře­dá­ní infor­ma­cí zmi­ňo­va­ným osob­nos­tem, ale i to, jak žil Rudolf Vrba. Neskutečně sil­ný pří­běh vel­mi odváž­né­ho muže, kte­rý změ­nil svět.

V roce 2007 vyšla kni­ha Rudolfa Vrby Utekl jsem z Osvětimi. Příběh slo­ven­ské­ho Žida za oku­pa­ce shr­nu­je pře­de­vším jeho zážit­ky z kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra, kon­čí rokem 1945. Co pro nás zna­me­ná prav­da? Díky této kni­ze si to vel­mi dob­ře uvě­do­mu­ji. Kdyby Rudolf Vrba neu­ni­kl z Osvětimi, celý svět by se ty infor­ma­ce vlast­ně vůbec nedo­zvě­děl.

Kniha Únik z Osvětimi není leh­ké čte­ní. I přes­to mohu říci, že jsem si kni­hu moc ráda pře­čet­la. Důležité his­to­ric­ké mez­ní­ky jsou v živo­tě nás všech vel­mi důle­ži­té. Rudolf Vrba byl slo­ven­ský Žid, kte­rý měl nesmír­nou odva­hu, odhod­lá­ní i tou­hu napra­vit to, co jiní před ním nezvlád­li, i když měli tře­ba stej­nou myš­len­ku, ale neby­lo jim přá­no. Osud tomu chtěl jinak. Poslední dobou vel­mi ráda čtu váleč­né romá­ny. Je to his­to­rie, kte­rou je tře­ba znát a neza­ví­rat před ní oči. Nejsou to zrov­na situ­a­ce, kte­rý­mi bychom se měli chlu­bit, přes­to je tře­ba tyto kni­hy číst a při­po­mí­nat si odváž­né osob­nos­ti, kte­rou Ruldof Vrba roz­hod­ně byl. Kniha je vel­mi čti­vá, někte­ré pasá­že jsem čet­la i více­krát pro lep­ší pocho­pe­ní tex­tu. Některé jsem byla ráda, že jsem je pře­čet­la a už se k nim radě­ji nevra­ce­la, jeli­kož byly straš­né. Co v nich autor popi­so­val, šel mně mráz po zádech. Ano, tako­vá byla Osvětim.

Kdo vlast­ně byl Rudolf Vrba?

Rudolf Vrba, vlast­ním jmé­nem Walter Rosenberg (11. září 1924 Topoľčany – 27. břez­na 2006, Vancouver) byl slo­ven­ský pro­fe­sor far­ma­ko­lo­gie a tera­pe­u­ti­ky na University of British Columbia zamě­ře­ný na neu­ro­lo­gii. Mezinárodně se pro­sla­vil více než 50 pra­ce­mi o che­mic­kých pro­ce­sech v moz­ku a stu­di­em cuk­rov­ky a rako­vi­ny. Je znám pře­de­vším tím, že byl jed­ním z pěti Židů, kte­rým se poda­ři­lo uté­ci z kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra Auschwitz (Osvětim) a sou­čas­ně pře­dat spo­jen­cům infor­ma­ce o maso­vých vraž­dách, ke kte­rým tam dochá­ze­lo v rám­ci holo­caus­tu.

Kniha je roz­dě­le­na na 5. čás­tí. Má cel­kem 520 stran. Na začát­ku je pro­log, mapy, i poznám­ka auto­ra. Na kon­ci nalez­ne­te podě­ko­vá­ní, poznám­ky, bib­li­o­gra­fii i doda­tek ke kni­ze.

Ukázka z kni­hy:         

V roce 1942 bylo ze slo­ven­ské Trnavy poslá­no do Osvětimi přes 600 mužů. Na jaře roku 1944 z nich zůsta­li naži­vu pou­ze dva: Walter Rosenberg a Alfréd Wetzler. Všichni ostat­ní byli buď zavraž­dě­ni hned, jako Fredovi brat­ři, nebo zahy­nu­li poma­lou smr­tí, tak typic­kou pro Osvětim-Březinku-vyčerpáni nemo­ce­mi, hla­dem a náhod­ný­mi násil­nost­mi. Do této sku­pi­ny téměř s jis­to­tou spa­dal i Fredův otec. Fred i Walter mezi těmi­to šes­ti sty chlap­ci a muži vyrost­li, byli to jejich uči­te­lé, spo­lu­žá­ci, rodin­ní přá­te­lé a zná­mí, sou­pe­ři z hřiš­tě a riva­lo­vé v lásce-a všich­ni, do posled­ní­ho, byli mrt­ví. Ze svě­ta, kte­rý Fred s Walterem zna­li, už zůsta­li jen oni dva.

 I přes věko­vý roz­díl šes­ti let, prá­vě díky tomu­to spo­je­nec­tví, k sobě přilnu­li. Walter pova­žo­val Freda za své­ho nej­bliž­ší­ho pří­te­le. Jejich zdej­ší zku­še­nos­ti byly také podob­né. Freda pře­su­nu­li z már­ni­ce a pra­co­val teď také jako zapi­so­va­tel. V sek­ci BIId Březinky II vyko­ná­val stej­nou prá­ci, jakou dělal Walter v BIIa. Oba měli před oči­ma vyhla­zo­vá­ní v pří­mém pře­no­su i jeho důsled­ky. Pro Freda to pla­ti­lo doslo­va, pro­to­že jeho malič­ká kan­ce­lář měla okno vedou­cí na dvůr kre­ma­to­ria II, obklo­pe­né­ho elek­tric­ký­mi drá­ty a stráž­ní­mi věže­mi. Když ho Walter navští­vil a usr­ká­val kávu u sto­lu ved­le okna, mohl sle­do­vat to samé. Pozoroval, jak jeden ese­sák doká­zal pruž­ně, atle­tic­ky vysko­čit na stře­chu ply­no­vé komo­ry a zaujmout pozi­ci, odkud vytře­pal z ple­chov­ky gra­nu­le cyk­lo­nu B. Walter i Fred ze své­ho mís­ta moh­li počí­tat mrt­vé.

Několik slov auto­ro­vi:

Jonathan Freedland je oce­ňo­va­ný spi­so­va­tel, novi­nář a mode­rá­tor. Pravidelně při­spí­vá do lon­dýn­ské­ho židov­ské­ho týde­ní­ku Jewish Chronicle i do řady ame­ric­kých pub­li­ka­cí, včet­ně The New York Times, The New York Review of Books a The New Republic. V roce 2008 zís­kal novi­nář­skou cenu Davida Watta. Kromě žán­ru non-fiction se pod pseu­do­ny­mem Sam Bourne věnu­je psa­ní thrille­ro­vých best­selle­rů.

Autor: Jonathan Freedland

Přeložila: Olga Engelthaler

Žánr: lite­ra­tu­ra fak­tu, živo­to­pis, svě­to­vá his­to­rie, poli­ti­ka, román

Vydáno: Vydalo NAKLADATELSTVÍ XYZ, ve spo­leč­nos­ti Albatros Media, a.s., Praha, 2023

Počet stran: 520

Vazba kni­hy: pev­ná s lami­no­va­ným pota­hem

ISBN: 978-80-7683-328-9

Knihu může­te kou­pit zde:

Únik z Osvětimi | Albatrosmedia.cz