Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...V poklidném městečku Pine Grove v Indianě, kde si Sidney Prescott (Neve Campbell) vybudovala nový život, se objeví nový vrah v masce Ghostface. Psychopatický vrah se tentokrát vůbec neskrývá – je chorobně posedlý zničit Sidney celý její život. Nejtemnější obavy Sidney se naplní, když se její dcera Tatum (Isabel May) stane jeho dalším cílem. Odhodlaná chránit svou rodinu, musí Sidney čelit hrůzám své minulosti, aby jednou provždy ukončila krveprolití...
Spousta hororových sérií v průběhu své existence ztratí dech. Vyčpí, stanou se parodií sebe sama, stanou se tak ohrané, že často nebaví ani ty největší fanoušky hororového žánru. A to i takové, kterým ke spokojenosti často stačí opravdu málo. A pak je tu anomálie jménem Vřískot. V čem se liší od spousty jiných hororových sérií? V tom, že je nad věcí. Už od původního filmu z roku 1996 poukazovala na hororová klišé, vsadila ostatně na mladé hrdiny, kteří mají horory poctivě nakoukané, ani to nicméně většinu z nich nezachránilo od nože vraha jménem Ghostface. A když už v jednom filmu zemře postava, která se pod jeho maskou skrývá, vždy se objeví další a další vrah. A většinou se jeho cílem stane Sidney Prescott. Hrdinka v podání Neve Campbell se psychopaty skrývajícími se pod maskou Ghostface střetla celkem pětkrát, původně mělo dojít i na její návrat ve Vřískotu 6. Jednání ovšem nedopadla kvůli příliš vysokým nárokům herečky na honorář a Vřískot 6 se tak stal prvním filmem, který na návrat Sidney nevsadil. Vřískot 7 měl poté původně vsadit na návrat nové tahounky Sam Carpenter, která se měla dle dřívějších indicií stát novým zabijákem pod maskou Ghostface. Jenže její představitelka Melissa Barrera byla vyhozena kvůli jejím komentářům na válku mezi Izraelem a Palestinou.
Barrera konkrétně popsala situaci v Gaze jako genocidu a etnické vyčišťování a používala silná slovní spojení o tom, jak se s tamními obyvateli zachází jako v koncentračním táboře. Produkční společnost SpyGlass následně tyto komentáře vyhodnotila jako antisemitické a jako podněcování nenávisti, proto s herečkou rozvázala spolupráci a verze Vřískotu 7 s její účastí letěla do koše. Po čase projekt opustil i původní režisér Christopher B. Landon (Všechno nejhorší 1–2), kterému kvůli vyhazovu herečky (se kterým neměl nic společného!) mimo jiné vyhrožovali smrtí. Bylo tak jasné, že pokud Vřískot 7 vznikne, musí se na něj úplně jinak. Režie se tak nakonec chopil Kevin Williamson, scenárista prvního, druhého a čtvrtého filmu, který se zároveň postaral o scénář s Guyem Busickem, scenáristou pátého a šestého filmu. S Williamsonem se poté vrací také Neve Campbell, která se tentokrát vrátila díky honoráři v symbolické hodnotě 7 milionů dolarů. I tentokrát tak jde jí a jejím blízkým po krku minimálně jeden anonymní psychopat, tentokrát ovšem není tak úplně jisté, jak moc je vlastně anonymní.
Filmy ze série Vřískot byly vždy meta. A jinak tomu není ani u sedmého filmu. Hned první dialogy, které se ve filmu vedou, odkazují na jednu z největších konspiračních teorií za celou sérii. I když se totiž v původním filmu zdálo, že Stu Macher v podání Matthew Lillarda opustil svět, jeho představitel se mihl ve Vřískotu 2 jako anonymní účastník party. A možná to nebyla tak úplně náhoda, protože původní vize Williamsona pro Vřískot 3 představovala přeživšího Stua, který měl vést jakýsi kult fanatických vrahů. Jenže pak došlo k masakru na Columbine High School, který scénář Williamsona až příliš evokoval. Williamsonovy plány tehdy letěly do koše (nakonec je využil alespoň v rámci seriálu Stoupenci zla s Kevinem Baconem) a stejně tak plány na to přivézt Stua mezi živé. Stu je ovšem pořád poměrně oblíbenou postavou, především i díky jeho oblíbenému představiteli Matthew Lillardovi (Quentin Tarantino odpustí). Jakmile tak došlo k oznámení nového Vřískot filmu, spekulovalo se, zda se Stu nevrátí. Návrat Matthew Lillarda pro Vřískot 7 je nicméně již dávno potvrzený a i když existují leaky, které jeho návrat dopředu osvětlují, od recenze není úplně fér, aby docházelo k zásadnímu odhalování. Jde nicméně o jeden z těch příkladů, kdy je Vřískot zase tak trochu meta. A i když tak série bude kdykoliv riskovat, že bude vyčpělá, stejně jako se vyvíjí Hollywood a pravidla jednotlivých žánrů, stejně tak se rozšiřují prostory, ke kterým se může série Vřískot vyjadřovat.
Wes Craven, režisér prvních čtyř filmů, zemřel v roce 2015. Po jeho smrti pravděpodobně neexistuje vhodnější kandidát na režii filmu, který do velké míry vzdává poctu kořenům a historii série, než člověk, který byl s touto sérií již od samého počátku – Williamson. Vřískot 7 do velké míry působí jako další Vřískot 4. Ten se do velké míry vyjadřoval ke klišé remakeů, dekádu zpět to poté vypadalo, že Sidney předá pochodeň své sestřenici Jill v podání Emmy Roberts. Každý fanda série Vřískot moc dobře ví, jak to s tím předáváním pochodně nakonec dopadlo, ve Vřískotu 7 ovšem dochází k něčemu podobnému. Jablko nepadá daleko od stromu, u dcery Sidney, která není Tatum pojmenovaná náhodou, to poté platí. V podání Isabel May má nová Tatum ostatně přátele, kteří snadno evokují přátele z generace její matky – Lucas v podání Asy Germanna působí jako trochu děsivější Randy, Hannah v podání Mckenny Grace je něco jako byla původní Tatum pro Sidney, má dokonce i svého Billyho, tedy Bena v podání Sama Rechnera. Všichni poté moc dobře vědí, co je matka Tatum zač, a každý z nich viděl minimálně jeden díl série Stab. Jenže jak to v této sérii bývá, nic je nedokáže připravit na nové útočníky s ikonickou maskou.
Jednotlivý zabiják či zabijáci pod maskou Ghostface mohou snadno působit tak, že již nedokážou ničím překvapit. Vždyť už se za šest filmů často recyklovaly i motivace jednotlivých vlastníků této identity. Často to bývají buďto šílení fanatici do hororového žánru, kteří se chtějí vypsat do jeho kronik, či příbuzní předcházejících držitelů identity, kteří se mstí. Vlastně moc nezáleží, zda se ve Vřískotu 7 historie opakuje, protože nová osoba/osoby pod maskou Ghostface dokážou překvapit. Smrti jsou poměrně kreativní a minimálně se dokáže dodržet příslib, že je sedmý Vřískot dost možná doposud nejbrutálnější. Jeho aktivita poté skrývá prostor pro to, aby se satirizoval Hollywood, tentokrát navíc skutečně ve formě, která je v době uvedení filmu aktuální. Menší slabost Vřískotu 7 tkví v tom, že ani nedokáže moc jasně budovat nějaké napětí ohledně toho, zda se věci skutečně mají tak, jak by měly vypadat; vlastně na tom nicméně nesejde, protože jde pořád o poměrně kreativní přístupy v rámci toho, jak přistupovat k dědictví této značky. Jde navíc pořád o to, že je tato série i posedmé nad věcí a i proto jí snadno projdou věci, ve kterých by se mohla žánrová konkurence utopit. Kdo je nicméně schopný této sérii často odpouštět hodně právě kvůli těmto důvodům, nejspíše tomu u sedmého filmu nebude jinak. Drtivá většina z nich přeci jen asi od Vřískotu neočekává kdovíjak skvěle napsané postavy a nebo přepisování žánrových pravidel. Je to pořád série, která mnohé zaujala právě díky důrazům na hororové klišé a jejich časté ohýbání.
Nad účastí známých postav tak občas jde zdvihnout obočí (dvojčata Meeksovi v podání Masona Goodinga a Jasmin Savoy Brown jsou v jeden moment dotázáni na to, co tady dělají, přičemž je to opět snadné vnímat jako bourání čtvrté zdi), je nicméně hezké, že se i přes zrušení původních plánů na Vřískot 7 nezapomíná na dva předchozí filmy. A to i přes fakt, že zmínek o New Yorku a absenci Sidney v něm začne být už v polovině filmu docela dost. Pokud nicméně ve filmu něco funguje, je to dobře napsaný vztah Sidney s její nejstarší dcerou. Sidney si již prošla mnohými bitvami; tou nejtěžší je ovšem pravděpodobně to, předat své dceři ty nejzásadnější lekce, které jí několik eskapád se šílenými vrahy dodaly. I v tomhle ohledu se ukáže, že účast Kevina Williamsona přináší ovoce a sedmička tak působí jako organický legacy sequel. Jen samozřejmě zamrzí, že nevyhnutelně originálnější a lépe vystavěná původní vize sedmičky nikdy nevznikne.
Nostalgie je postupně dávkována vizuálními pomrknutími, vyloženým pomrkáváním, návratem skladatele prvních čtyř filmů Marca Beltramiho i závěrečnými titulky 1:1 originálnímu filmu; každý, kdo měl pro tuto sérii alespoň v jedné její fázi slabost, jistě ocení klasický úryvek Nicka Cavea či závěrečný průblik naznačující, že řádění všech Ghostfaceů z celého světa není u konce. Měl by se ovšem Vřískot vrátit poosmé? I vzhledem k odhadům na globální otvírák za 60 milionů dolarů a náznakům od Williamsona o nápadu na Vřískot 7 od samotné Campbell je nejspíše realizace dalšího filmu nevyhnutelná. Je to dobře? Je to těžká otázka. Sérii Vřískot se nedá vyloženě nadávat do toho, že by byla zaseklá v kruhu; vždyť po utahování si ze sequelů, remakeů či requelů se jistě ještě dá najít nějaký pilíř, ze kterého si půjde utahovat (spin-offy, cizojazyčné předělávky?). A dokud to fanouškům série, kterých je očividně pořád dost, bude stačit, není vůbec důvod na tom cokoliv měnit.
Finální verze sedmičky mohla v době oznámení působit jako na sílu tlačená minimalizace škod; důvod k vyloženému vztekání nad jeho realizací ovšem nejspíše ve finále budou mít ti, kteří nepřenesou před srdce vyhazov původní hlavní hvězdy za vyjádření svého názoru. A nebo ti, kteří u Vřískotu 7 pocítí, že jim takhle značka už nemá šanci dát cokoliv navíc. K Vřískotu 7 je nutné přistupovat tak trochu opatrně, protože je v kontextu série brutální sázkou na jistotu. Svou formou ovšem sérii nepodřezává krk. A to i přes fakt, že finální budování pro zvraty působí trochu křečovitě. Série, která letos slaví 30 let od původního filmu, ovšem svým způsobem dostává potenciálně neurážející tečku. Pokud tedy někdo náhodou skutečně naivně věří tomu, že je Vřískot 7 skutečně posledním dílem série.
Vřískot 7 potvrzuje, že série i po třiceti letech dokáže zůstat nad věcí a oslovit své fanoušky kombinací nostalgie, metahumoru a kreativních hororových momentů. I přes problémy s produkcí, výměnu herců a zrušené původní plány se film podařilo uvést jako důstojné pokračování, které ctí dědictví předchozích dílů a přitom přeci jen nabízí lehce svěží směřování. Sedmička sází na kombinaci brutality, napětí a pocty minulosti, a i když není dokonalá, fanoušci série jistě ocení návrat ikonických postav, slušně napsaný vztah mezi Sidney a její dcerou a schopnost značky být nadále alespoň částečně kreativní. Vřískot 7 tak působí jako potenciálně důstojná tečka série – pokud by někdo skutečně věřil, že půjde o poslední zářez této značky, která letos slaví třicátiny...
(4,91 z 5)