Jde o zajímavý námět k úvaze či chcete-li - úvahám. Tento krátkometrážní snímek si od nás žádá zhruba deset minut života a myslím, že mu je můžeme věnovat.
Děj filmu Ahmeda Imamoviće se odehrává v roce 1994 na dvou místech zároveň - Římě a Sarajevu. Ve Věčném městě sledujeme japonského turistu, kterak je italským signorem (zřejmě majitelem fotolaboratoře) ujišťován, že jeho fotografie dokáže vyvolat za pouhých deset minut. Věčně spěchající Japonec nakonec přikyvuje, vychází na ulici a snad i s lehkou dávkou zvědavosti upírá pohled na velké hodiny nedaleko místa, kde stojí.
Střih.
Náhle se ocitáme ve stísněném bytě. Barvy z předešlé scény rázem uvadají a našim zrakům se naskýtá obyčejná scéna z domácnosti, kde nechybí plačící dítě a uřícená matka čekající až „táta přijde z roboty“. Ne, asociace českého diváka s baladou K.J.Erbena tentokrát nejsou na místě! Matka posílá druhé dítě, prvorozeného, aby šel koupit chleba a zkusil obstart nějakou vodu. Malý kluk naprosto přirozeně vyběhne ven z panelového domu - do válkou poničeného okolí, mezi válkou otupělé lidi (dívka venčící psa), aby ... Aby za několik okamžiků zažil scénu jako v Potomcích lidí jen s tím rozdílem, že tentokrát dění na obrazovce působí mnohem realističtěji.
Řekli byste, že deset minut pro čekajícího turistu a malého chlapce ve válečné zóně budou plynout jinak? „Ovšemže!“ odpovíte. „K čemu taková otázka?“ dodáte. Protože občas je nutné připomínat si některé věci. Abychom nezapomněli -
Podle všeho se režisér a scénárista v jedné osobě řídil stejnou myšlenkou, a ještě jednou upozornil na děsivost ozbrojených konfliktů. Aby poselství bylo srozumitelné, rozhodl se nevyprávět celý příběh, nýbrž nastínit zcela konkrétní situaci tak, aby samotný příběh začal teprve po skončení snímku, a to v myšlenkách jeho diváků. Protiválečná snaha nepřišla vniveč, neboť film po právu získal ocenění Nejlepší evropský krátký film za rok 2002.
P.S. I když název staví na magické desítce, snímek trvá asi 9:16 min. a je ke zhlédnutí na www.youtube.com.
14. září 2016 Jarmila Burešová: Povím vám o dyslexii - 100 % Máte doma dyslektika? Může to být hodně náročné – pro vás, pro okolí a především pro něho. Znáte názor pedagogů, psychologů, pracovníků poraden – víte však, jak se cítí a co prožívá váš […] Posted in Recenze knih
6. srpna 2016 Umění zaostřit v životě jen na to podstatné a důležité Člověk, který žije jen pro sebe, žije pro nejhoršího známého smrtelníka. (Joaquin Miller)
Můj fotoaparát má automatické zaostřování. Zaměřím jej na něco a on se zaostří sám. Nepře se se […] Posted in Domácí rady
2. března 2016 Jaromír Nosek - herold Prozraďte nám, kdo je Herold?
Moje postava je královský ceremoniář, který mluví velmi hezky a vybraně. Ovšem vypije takový nápoj, po kterém mu mluvit nejde. V pohádce Řachanda je totiž […] Posted in Rozhovory
13. října 2012 Invasion, The (2007) Nesmím usnout! Nesmím usnout! Na začátku sledujeme výbuch vracejícího se raketoplánu. Trosky jsou pokryté nějakým vesmírným organismem, který nedokážou vědci z NASA rozpoznat. Během […] Posted in Horory
5. srpna 2019 Prima Cool - program na září
Datum
čas
Film
Hrají
01.09.2019
15:55
Nepřemožitelný Samson
James T., Rathnone J., Zane B., McDONALD B., SABLOFF G.
01.09.2019
20:00
Mission: […] Posted in Filmové a televizní aktuality
4. ledna 2013 Frankenweenie: Domácí mazlíček - 65 % Sparky je obětavý pejsek, který by pro svého lidského páníčka Viktora udělal cokoliv. Nejen že poslouchá a obětavě se snaží aportovat hozené předměty, ale dokáže po své smrti opět […] Posted in Filmové recenze
8. července 2019 #18 - Vlkodlak (1941) Poslední klasické monstrum čekalo na svůj příchod. A přišlo poměrně ve velkém. Hlavně díky svému představiteli - Lon Chaney Jr. se stal třetím legendárním zástupcem klasického hororu 30. a […] Posted in 101 nejlepších hororů
Nejnovější komentáře