Psí poslání 2 (A Dog´s Journey) – Recenze – 60%

U ame­ric­ké­ho rodin­né­ho fil­mu Psí poslá­ní z roku 2017 si zřej­mě pobre­če­lo tolik divá­ků, že padlo roz­hod­nu­tí nato­čit i jeho pokra­čo­vá­ní, kte­ré je stej­ně jako jeho před­chůd­ce adap­ta­cí romá­nu spi­so­va­te­le Williama Bruce Camerona. Příběh nava­zu­je po pár letech na udá­los­ti z prv­ní­ho fil­mu a jeho hlav­ním hrdi­nou a záro­veň vypra­vě­čem je opět psí duše, kte­rá se umí rein­kar­no­vat a vystří­dá tím pádem v prů­bě­hu sním­ku hned něko­lik psích podob. Zachován byl tudíž i motiv psí­ho umí­rá­ní a násled­né­ho zno­vuzro­ze­ní v jiném psím těle, kvů­li čemuž by bylo rozum­né vzít si s sebou do kina něja­ké kapes­ní­ky, zvlášť pokud jste na tohle téma cit­li­ví. Jestli to roz­dý­cha­jí vaše děti, nechám na vás.

I ten­to­krát pla­tí, že tím nej­lep­ším na celém fil­mu jsou herec­ké výko­ny pří­tom­ných psů, kte­ří jsou báječ­ně vede­ní, jsou vtip­ní a roz­to­mi­lí a sem tam i legrač­ně komen­tu­jí ze své zví­ře­cí per­spek­ti­vy dění kolem sebe, čímž doce­la pří­jem­ně sha­zu­jí jinak vcel­ku váž­né poje­tí fil­mu, jenž kro­mě toho už žád­né jiné kome­di­ál­ní oka­mži­ky nena­bí­zí. Naopak jde o doce­la hut­né rodin­né dra­ma – hlav­ní lid­skou hrdin­kou je dív­ka jmé­nem Carolyn June (Kathryn Prescott), jenž žije v Chicagu pou­ze se svou mat­kou, zahořklou mla­dou vdo­vou, kte­rá trá­ví více času s lah­ve­mi vína než s vlast­ní dce­rou.