(zatím nehodnoceno)
Loading...Kniha, kterou máte číst srdcem, doporučuje autorka a dělí se o svou fascinující cestu do duše přírody, lidského bytí. O cestu, při niž strávila čas se šamanem Donem Josém Arizem, jehož moudrost a životní příběh se vymyká všednosti. Stejně tak věk, kterého se šaman dožil, 117 let.
Už jen to dává tušit, že minimálně velmi často budeme muset knihu číst srdcem. I když i příběh je velmi zajímavý. Když to úplně zjednoduším, chvílemi jsem si připadala jako Robinson na pustém ostrově, protože stejně tak se hlavní hrdina knihy musel cítit mezi domorodci uprostřed amazonské džungle. Sám. Zvláštně. Přitom tak posvátně. Těžce, přitom tak lehce, když pak věci začaly jít směrem, pro které se právě na toto místo ve svých 14 letech tento malý chlapec dostal. Domorodý kmen Piapocos se tu představuje ve své niterné hloubce, spojen s magií a kouzlem zvířat, přírody.
Kdo má rád téma šamanismu, tak opravdu zajásá, protože tohle je příběh ze života, kde je šamanismus žit každý den. Kdy je svět a všední den podřízen přírodě.
Jak ulevující, jak normální…
Jak úžasné pro lidskou duši je toto čtení. Působilo na mne částečně jako fantazie plný příběh, jako pohádka, putování, ale také jako hluboké duchovní čtení a to všechno v nádherném promísení, které vždy potřebovalo nebo si zasloužilo důkladné vstřebání. Chvílemi jsem se dostávala do stavu prazvláštního klidu a štěstí jako při poslechu Dědečka Ogeho.
Ukázka:
„Opět nastalo období dešťů, což značně utlumilo i rychlost našich pohybů. V důsledku vysoké vlhkosti byl vzduch některé dny tak těžký, že bylo obtížné dýchat v sedě. Celý kmen se opět tísnil ve čtyřech malokách a věnoval se hlavním činnostem období dešťů: Ženy zhotovovaly rukodělné výrobky, muži kurare nebo nové šípy a do lesa se chodilo jen tehdy, když to bylo bezpodmínečně nutné. Všiml jsem si, že mnoho Indiánů neopouští přes den svoje hamaky vůbec a celé hodiny leží, aniž by zdánlivě cokoliv dělali. Děti si s oblibou hrály venku v kalužích, dokud je matky s nadávkami neodtáhly zpět do maloky. Kmen byl svoláván jen k nejdůležitějším rituálům – přibližně každých sedm dní.“
Já si příležitost k odpočinku dopřál jen zřídka: Moje touha pokračovat v započaté cestě byla příliš silná. Chtěl jsem se co nejrychleji naučit co nejvíc. Prohloubilo se moje spojení s duchovním světem a já si vždycky našel nějakou možnost, jak se i bez svých mistrů učit novým věcem. V té době jsem hodně pracoval se svými duchovními zvířaty. Kolibříka stačilo jednou, dvakrát zavolat a byl tu. Leopard si dával víc na čas. Než se konečně objevil, musel jsem někdy opakovat jeho mantru až sedmkrát. Zvířata mě pak vždycky v mém druhém těle vzala na místo, které odpovídalo jejich energii.
Kupříkladu jaguár, který ve mně nyní vyvolával vřelý přátelský pocit, mě brával na místa hluboko v džungli, kde na měkkou pralesní půdu dosud nevkročila lidská noha. Při těchto příležitostech jsem často pozoroval, jak léčivý je jaguárům dech. Pokud si třeba stoupl před nemocný strom a pořádně do něj foukl, s údivem jsem sledoval, že rostlina našla novou sílu a barva jejích listů se změnila.
Jaguár byl ryzí, čistá bytost, která se živí velmi vybraně. Nesežere například nic, co zemřelo dříve než se objevil. Živí se hlavně žábami, jež zabíjí velmi ušlechtile, aby je posléze na místě požil. Ukázal mi tentokrát mnoho rostlin a předvedl mi magické a léčebné způsoby jejich použití.
Některá zvířata přicházela i bez zavolání, třeba kolibřík. Dělal to zejména ve chvílích, kdy mi hrozilo nějaké nebezpečí. Pak prozářil moje okolí svým silným světlem, a zahnal tak veškeré bytosti tmy, jež se ke mně chtěly přiblížil. Dále mi pomáhal s léčením hluboce uložených nemocí. Jak už mi vysvětlila Tutex, uměl svým dlouhým zobákem proniknout hluboko do energetického pole nemocného a vyfoukat odtamtud svým ryzím světlem vše, co nemoc způsobilo.“
A to je chvíle, kdy už se neodtrhnete, což?
Toto je přesná ukázka z knihy, ze které lze vycítit, jak Taguarí působí jako celek. Právě takový, prachem voňavý, dusný a amazonským pralesem prolnutý zážitek.
Knihu koupíte zde: https://www.anch-books.eu/shop/knihy/taguari
Foto: Renata Petříčková & ANCH BOOKS
Nejnovější komentáře