Ať žijí štěňata: Kdo pohlídá Baryka? - kniha

Katka ráda sní a úpl­ně nej­víc o malých pej­s­cích - ště­ňát­kách. Bohužel jí rodi­če nedo­vo­lí vlast­ní a tak si o tom aspoň poví­dá se svo­jí kama­rád­kou Májou. Bohužel spo­lu nejsou ve tří­dě a tak se schá­ze­jí o pře­stáv­kách a nebo po ško­le. Ve ško­le si taky uží­vá své. Její dvě spo­lu­žač­ky Magda a Karla si z ní uta­hu­jí, pro­to­že je do ní zami­lo­va­ný spo­lu­žák Ota. Katka má jed­nu tetu - Janu. Ta si zrov­na ote­vře­la psí salon a hotel s názvem Veselé ocás­ky. V pod­sta­tě šlo o to, že pej­sky česa­la, kou­pa­la, stří­ha­la jim dráp­ky a tak dále. Mája s Katkou se roz­hod­li, že se tam vypra­ví podí­vat, samo­zřej­mě i s Katčinými rodi­či. Katčin tatí­nek byl bra­t­rem tety Jany.

Tatínek Katky byl mír­ně skep­tic­ký pro­to­že znal svou sest­ru a mys­lel, že si na svá bed­ra nalo­ži­la až pří­liš vel­ké sous­to, avšak mamin­ka Katky ho mír­ni­la a Janu brá­ni­la. V čekár­ně bylo už dost věcí, ale také dva zákaz­ní­ci. Oba se zdá­li být dost netr­pě­li­ví. Vtom se z míst­nos­ti vza­du vyří­ti­la teta Jana a hned za ní hube­ný mla­dý pán s čiva­vou. Ten se hned vyptá­val, jak to jeho Čikinka zvlá­da­la, pro­to­že v psím salo­nu byla popr­vé. Teta ji chvá­li­la, že to bylo v pořád­ku.

Teta Jana uvi­dě­la rodi­nu a oka­mži­tě se k nim vese­le říti­la. Všechny obja­la a při­jí­ma­la pochva­ly, dokon­ce i od Katčina tatín­ka. Jen Robert, bra­tr Jany, se nesmír­ně zara­zil, když viděl, že si jeho sest­ra nena­ja­la niko­ho na výpo­moc. Katčina mamin­ka do něj nená­pad­ně str­či­la. Vzápětí se ozva­la zákaz­ni­ce, maji­tel­ka šel­tie, kte­rá tam se svou panič­kou čeka­la a byla dotče­ná, že se jí teta Jana nevě­nu­je. Katka to chtě­la zachrá­nit a tak paní její fen­ku pochvá­li­la s tím, jest­li si ji může pohla­dit. Paní to Katce dovo­li­la, ale hned se chlu­bi­la, jak vel­kou péči své­mu maz­líč­ko­vi věnu­je.

Teta Jana měla navíc pro děv­ča­ta pře­kva­pe­ní. Odvedla je do zad­ní míst­nos­ti, kde byl kotec a v něm rozkoš­né osmi­tý­den­ní ště­ně labra­do­ra jmé­nem Baryk. Teta Jana ho hlí­da­la jed­né zákaz­ni­ci, kte­rá odces­to­va­la a nemoh­la si vzít Baryka sebou. Bylo to jen na pár dní a teta si ho bra­la vždyc­ky na noc k sobě domů, což bylo vlast­ně v jejím saló­nu, ale v jiné míst­nos­ti. Poprosila Katku a Máju, jest­li by ho nehlí­da­li, když bude pra­co­vat. Obě děv­ča­ta oka­mži­tě sou­hla­si­la. Teta Jana při­po­ji­la mno­ho varo­vá­ní a pra­vi­del, kte­rá se nesmě­la poru­šit. Tak děv­ča­ta v prů­bě­hu dní hlí­da­la Baryka a hrá­la si s ním.

Poslední den hlí­dá­ní si Mája s Katkou usmys­le­ly, že Barka vez­mou ven na dvo­rek, kte­rý pat­řil k salo­nu tety Jany. Katka nad­ho­di­la, že by se měly zeptat. Tak tam teda šla, ale teta bohu­žel měla spous­tu prá­ce a neda­lo se s ní mlu­vit. Holky to láka­lo vzít Baryka ven, aby se mohl pro­běh­nout, ale nechtě­ly poru­šit to, co slí­bi­ly tetě Janě. Říkali si, že se na ně spo­lé­há, a že by ji tak vlast­ně zkla­ma­ly. Vtom vtrh­la do dve­ří teta Jana a zmí­ta­la se smí­chy kvů­li jed­né zákaz­ní­ci. Pak ješ­tě hol­kám pro­zra­di­la, že se bude opra­vo­vat ven­ku plot, pro­to­že jsou tam díry a ště­ně by je našlo a uteklo. V té chví­li byly Katka s Májou rády, že nešly s Barykem ven.

Výborná kni­ha pro děti. Kdokoliv, kdo má rád zví­řa­ta, se nad tím­to musí usmí­vat. Skvěle napsa­né, čti­vé, pros­tě krás­ná kníž­ka.

Knihu může­te zakou­pit za 144 Kč zde.

• Autor: Susan Hughesová
• Ilustrace: LeanneFransonová
• Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
• Nakladatelství: CPRESS
• Datum vydá­ní:2017

---