Autor: Libor Hejl

Bývaly časy, kdy do kin nešla pře­hr­šel fil­mů, kdy vypra­vit se do kina s sebou obná­še­lo i něja­kou tu skle­nič­ku (čeho­ko­li) před nebo po sním­ku, kdy si do kin lidé bra­li svá­teč­ní oble­če­ní,...

Saulův syn je do jis­té míry mož­ná tím, co by šlo nazvat jako film roku. Je to film znač­ně roz­po­ru­pl­ný, film, na kte­rý budou (a už jsou) dost roz­po­ru­pl­né reak­ce, film,...

Člověk kte­rý už nakou­kal něko­lik základ­ních fil­mů, kte­ré se holedba­jí kolon­kou „horor“, má jas­no. Když už tým ame­ric­kých věd­ců vyko­pe něja­kou sta­rou stav­bu, tak je jas­né, že se bude něco...

Se zavře­ný­mi kuka­dly se někdy sku­teč­ně žije lépe, ale o tom ten­to špa­něl­ský sní­mek reži­sé­ra Trueba není. Modří mož­ná už tuší, že se jed­ná o naráž­ku na text popu­lár­ní pís­ně Beatles „Strawberry...

Když jste odsou­ze­ni k smr­ti, tak se svět roz­hod­ně nezdá jako milé mís­to. To by mohl potvr­dit tako­vý Lawrence Musgrove, kte­rý za blí­že nespe­ci­fi­ko­va­ný pro­hře­šek dostal elek­tric­ké křes­lo. Ne tedy, že...

Vždy když něja­ký text začí­ná slo­vy „nej­lep­ší o...“, popří­pa­dě „nej­lep­ší z...“, tak je to tro­chu ošid­né a čtenářka/čtenář by měl být při­pra­ven na kdo­ví­ja­kou zálud­nost. Všechny žeb­říč­ky jsou totiž hod­ně sub­jek­tiv­ní,...

Režisérský tan­dem Toledano - Nakache se po vel­kém úspě­chu fil­mu Nedotknutelní zno­vu vrhl do spe­ci­fic­ké­ho žán­ru kome­die, kte­rá cit­li­vě reflek­tu­je důle­ži­té soci­ál­ní otáz­ky. A v hlav­ní roli je zde zno­vu Omar Sy. Hlavním...

Co si bude­me poví­dat, chu­dí a nevzdě­la­ní lidé nema­jí růz­né zábra­ny a „zábra­ny“ ve svém ani­mál­ním roz­mno­žo­vá­ní. Jaká to hrůza, pomys­lí si psy­chi­atr pan dok­tor Berg (mimo­cho­dem nej­vět­ší magor ve fil­mu). To...

Reese Whiterspoon jsem měl dlou­ho zafi­xo­va­nou jako tako­vou dost „blbou“ hereč­ku, kte­rá hra­je ve fil­mech, na něž se v lep­ším pří­pa­dě JEN nejde dívat. Omyl. Mea maxi­ma cul­pa!

Rodina Mlčochova není roz­hod­ně běž­nou čes­kou rodin­kou. Stačí se jen podí­vat na počet jejích čle­nů...

Atom Egoyan pat­ří mezi mé oblí­be­né reži­sé­ry (zís­kal si mě jed­no­ho veče­ra na čt2 sním­kem Exotica), ale z rela­tiv­ně skrom­né sbír­ky jeho fil­mů (není to roz­hod­ně něja­ký fil­mo­vý „gra­fo­man“) jsem roz­hod­ně...

Kdo mě zná, tak prav­dě­po­dob­ně cel­kem dob­ře ví, že pro horo­ro­vý sub­žánr zva­ný „found foo­tage“ mám jis­tou sla­bost. V ang­lič­ti­ně se tomu říká „guil­ty ple­a­su­re“, tedy vím, že se více­mé­ně jed­ná...