Saulův syn je do jisté míry možná tím, co by šlo nazvat jako film roku. Je to film značně rozporuplný, film, na který budou (a už jsou) dost rozporuplné reakce, film, který vás dostane a nenechá v klidu...
Přiznám se, že už dlouho jsem v biografu nezažil tak intenzivní pocit znechucení, odporu a trochu i strachu. Kdosi Saulova syna označil za „umělecký horor“, trefné označení. Maďarský režisér Laszlo Nemes každopádně natočil pozoruhodný kousek.
Předpokládám, že asi každý ví, kdo to byli lidé ze Sonderkommanda. O jejich životě už dříve vznikl film Šedá zóna, který jsem bohužel neviděl (i když si nejsem zcela jist, zda výraz „bohužel“ je úplně namístě). Členové Sonderkommanda jsou vězni, většinou Židé, kteří obstarávají tu nejhnusnější práci osvětimské továrny na smrt, starají se o plynové komory, které „pomáhají naplnit“, vyklízejí je, dezinfikují, kusy uvnitř (ano, tak mrtvým ve filmu skutečně říkají) pálí v pecích a popel následně rozprašují do nedalekého jezera (řeky?) tak dlouho, dokud se sami nestanou náplní komor (popř. vražedných jam) a jejich místo nezaujmou kusy čerstvé. Koloběh života v Osvětimi.
Nemes přistoupil k tématu velmi syrově a bezprostředně, což ještě umocňuje už tak dost drsnou atmosféru. Ve filmu není (vyjma závěrečných titulků) žádná hudba Divákům tu režisér nabídne zvláštní poměr filmových stran, který trochu připomíná obrazovku starší televize (je to 4:3? Nevím...). Důležitou roli zde hraje ostření, po většinu filmu se totiž díváme do tváře hlavního hrdiny (nebo na jeho záda), kde tvář a blízké okolí jsou ostré, kdežto vzdálenější okolí rozostřené, což podle mého názoru celkem slušně demonstruje otupělost hlavního hrdiny Saula Auslandera vůči hrůzám okolo. Mrtví mu přijdou už jen jako nevýrazná dekorace prostředí, jako obrazy na chodbách... Díky tomu je divák ušetřen těch nejvíce drásajících pohledů, o to větší muka však čekají při zvukové části filmu. Práce se zvukem je zde na jedničku s vyznamenáním, celkový pocit stísněnosti je dán totiž právě ozvučením, které se sestává z děsivého bušení na vrata plynových komor a neustálých pokřiků v němčině, polštině, maďarštině.
Osvětim je ve filmu Saulův syn představena jako do nejmenšího detailu skvěle fungující továrna na smrt. Sledujeme různá soukolí tohoto vražedného stroje a „odlidštění“ zůčastněných. V pekle si opravdu nejde zachovat zdravý rozum.
23. července 2018 Shingeki no Kyojin Season 3, 1. epizoda - 75 % V produkci studia Funanimation vznikla již třetí řada seriálu podle populární japonské mangy Shingeki no Kyojin známého hlavně pod anglickým názvem Attack on Titan. Fanoušci se mohli na […] Posted in TV Recenze
24. února 2015 Reykjavik Whale Watching Massacre (2009) Islandští velrybáři si občas zpříjemňují chvíle masakrováním nebohých turistů. Pro Annette nezačal den zrovna nejlépe. Nejprve se večer pořádně opila a následujícího rána málem […] Posted in Horory
15. února 2018 Black Panther - Obsah & O filmu OBSAH Společnost Marvel Studios představuje snímek Black Panther, příběh T'Chally, mladého afrického krále, který se stane superhrdinou a musí dostát stoletím […] Posted in Speciály
4. září 2022 Pán prstenů: Prsteny moci - Stín minulosti Stejně jako u Rodu draka tu platí, že nový materiál nemá na původní látku. Zatímco prequel Hry o Trůny trpí hlavně na jistou okoukanost původního tématu a dodává nám v podstatě to samé v […] Posted in TV Recenze
26. června 2012 ANDREW GARFIELD ANDREW GARFIELD (Peter Parker / Spider-man) je držitelem ceny BAFTA. Za snímek The Social Network byl také nominován na Zlatý globus. Momentálně je k vidění v divadelní hře Death of a […] Posted in Profily osob
29. prosince 2012 Deadly Blessing (1981) Děsivé tajemství musí zůstat utajeno za každou cenu! Wes Craven a Sharon Stone vám dají opravdu smrtící požehnání... Martha až do dnešní noci žila spokojeně se svým manželem Jimem na […] Posted in Horory
Nejnovější komentáře