Dalajlamova kočka a čtyři tlapky duchovního úspěchu

Kočičí dra­ma­ta. Myšlenky. Lidská dra­ma­ta. Myšlenky. Radost, pocho­pe­ní, pro­cí­tě­ní živo­ta a jeho smys­lu i ve chví­lích, kdy to úpl­ně radost­né není. Další ze série Dalajlamových koček je asi nej­o­te­vře­něj­ší smě­rem ven, k všed­ní­mu živo­tu. Zároveň si však zacho­vá­vá tu svou typic­kou budd­his­tic­kou vůni same­to­vé­ho pol­štá­ře dalaj­la­mo­vy koč­ky, kte­rá se zno­vu podě­lí o své dojmy z koči­čí­ho živo­ta.

S rados­tí v očích a mys­li si pře­čtě­te celou kníž­ku. Ale pak si ji klid­ně nech­te a lis­tuj­te náhod­ně. Čtěte kou­síč­ky, jed­not­li­vé kapi­to­ly. Je to jako vra­cet se k bon­bon­kům, o kte­rých už sice víte, jak chut­na­jí, ale ony vás pře­kva­pí. Tím, že se zno­vu rozvo­ní a s vel­kou prav­dě­po­dob­nos­tí obje­ví­te i nový odstín jejich pří­chu­tě.

Bavilo mi si s tou­to kni­hou hrát.

Číst ji spo­řá­da­ně, i napros­to neu­spo­řá­da­ně…

Ten klid­ný, moud­rý, pře­mýš­li­vý a las­ka­vý život, kte­rý dalaj­la­mo­va kočka vede – ten voní celou kni­hou, kaž­dou strán­kou a doslo­va napl­ní i buň­ky čte­ná­řo­vy.

Procházet se živo­tem jak kočka a vidět lidi…

A cítit jejich sta­ros­ti a cítit las­ka­vost dalaj­la­mo­vu, kte­rá s pat­řič­ným nad­hle­dem uka­zu­je, jak ve své pod­sta­tě život je jed­no­du­chý. Vnímala jsem čas­to roz­por mezi tíhou bytí a rela­tiv­ní leh­kos­tí (leč záro­veň nesku­teč­nou zod­po­věd­nos­tí) pro­ta­go­nis­tů jed­not­li­vých pří­bě­hů, ale ta směs oby­čej­né všed­nos­ti a svá­teč­ní sva­tos­ti byla úžas­ná. Jako když si uva­ří­te šálek zele­né­ho nesmír­ně dra­hé­ho a vzác­né­ho čaje a vychut­ná­vá­te si ho při pohle­du na vám zná­mý a důvěr­ný domov, výhled z okna, v situ­a­ci tak oby­čej­né, jak jen oby­čej­ná může být.

Je to jako vnést do šedé­ho žití kou­sek svět­la. Které někdy uká­že kudy dál, někdy jen naťuk­ne myš­len­ko­vé pocho­dy, po kte­rých bychom se měli dát a ješ­tě ke své­mu vlast­ní­mu šál­ku zele­né­ho čaje uzrát. Nesmírně milé a pří­vě­ti­vé čte­ní, kte­ré pohl­tí lid­skou duši do poci­tu domo­va, rados­ti, čiré rados­ti, kte­rá  se jen těž­ko popi­su­je.

A nyní vše nahlí­žím bez očí milov­ní­ka koček, tohle je tako­vý vše­o­bec­ný dojem. Nevím, jest­li to byl záměr, ale když porov­nám Čtyři tlap­ky s Psem Jejího Veličenstva, tak ten psí pohled byl tako­vý vese­lej­ší, hra­věj­ší, měla jsem celou dobu pocit, že pes, i když pozor­ně poslou­chá a řeší v pod­sta­tě podob­ný prin­cip pří­bě­ho­vé linie, tak kdy­by chtěl, kaž­dou chví­li může radost­ně odběh­nout jinam a pros­tě být zase psem. Z toho koči­čí­ho pohle­du je cítit vět­ší klid, snad i zvlášt­ní zod­po­věd­nost duše. Kdoví, jest­li je to jen můj pocit, nebo to autor sku­teč­ně tak­to zamýš­lel.

Když pes ode­jde ze scé­ny, jde za rados­tí? Když kočka ode­jde ze scé­ny, jde za klid­nou moud­ros­tí a svým vlast­ním tajem­stvím?

Kromě pří­bě­hů, kte­ré jsou sku­teč­ně vel­kou lahůd­kou, se nám mohou myš­len­ky roz­le­tět i těmi­to smě­ry a věř­te mi, že nako­nec mož­ná skon­čí­te u toho šál­ku zele­né­ho čaje a bude­te si přát být koč­kou Jeho sva­tos­ti.

A mys­lím, že pár novi­nek můžu pro­zra­dit…

„Nevěřila jsem vlast­ním očím! Pod stán­kem pana Patela u brá­ny nam­gyal­ské­ho kláš­te­ra, na tom­též mís­tě, kde jsem ho kdy­si spat­ři­la z para­pe­tu okna v prv­ním pat­ře, byl ten nej­ú­žas­něj­ší mou­ro­va­tý kocour v Dharamsale.

Je to oprav­du on? Mambo, otec mých koťat?  Přenádherný, sval­na­tý divo­ký kocour, kte­rý se v mém živo­tě tak zne­na­dá­ní obje­vil, ješ­tě když jsem byla nezku­še­ná mla­dič­ká měst­ská kočka – aby pak opět neče­ka­ně zmi­zel?“

Tak vida, bude tu nejen lid­ské dra­ma…

O auto­ro­vi:

David Michie se naro­dil v Zimbabwe, stu­do­val v Jižní Africe,  žil v Londýně a nyní byd­lí s rodi­nou v aus­tral­ském Perthu. Řadu let sezna­mu­je čte­ná­ře s tím, jak se v uspě­cha­ném svě­tě budd­his­tic­ky uklid­nit. Jeho série o Dalajlamově koč­ce skli­di­la úspěch na celém svě­tě a i u nás všech­ny jeho kni­hy postup­ně vychá­zí. Na strán­kách www.davidmichie.com se o něm může­te dozvě­dět víc aktu­a­lit.

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing SE, 2020, www.synergiepublishing.com

---