Daredevil aneb Mstitelův temný průvodce pro začátečníky

(zatím nehodnoceno)

Loading...

„Ne kaž­dý si zaslou­ží šťast­ný konec.“

Wilson Fisk / Daredevil

Adaptace komik­sů už vyzkou­še­ly mno­ho pří­stu­pů jak k divá­ko­vi, tak i lát­ce samot­né. Neviděl jsem samo­zřej­mě všech­no a četl jsem toho ješ­tě méně, ale pře­ce jen vidím něja­ký ten vývoj.

Někdy v 80. letech bylo všech­no vel­mi barev­né a pozi­tiv­ní. Ať už kla­sic­ký Superman a jeho tři pokra­čo­vá­ní, nebo Keatonův Batman pod tak­tov­kou Tima Burtona. Ten nabí­dl krom Michaelova odhod­lad­né­ho pohle­du do zna­ku na oblo­ze jak herec­ký kon­cert, tak ladě­ní téměř z komik­su.

Snímky s Valem Kilmerem nebo Georgem Clooneym už na tom byly mno­hem hůře a zůsta­ly tu jako drob­ná při­po­mín­ka totál­ní pře­plá­ca­nos­ti a nulo­vé­ho obsa­hu.

Po letech vstou­pil do uni­ver­sa neto­pý­ří­ho muže Christopher Nolan. Přinesl dvě novin­ky, kte­ré mu nád­her­ně vyšly. Za prvé se věno­val tomu, co se dělo před­tím, než si Bruce Wayne nasa­dil mas­ku s uši­ma a vydal se čis­tit Gotham za pou­ži­tí stej­ných pro­střed­ků, jaký­mi ho zlo­čin­ci niči­li.

Navíc zapo­me­nul na jas­nou barev­nost a z Temného rytí­ře udě­lal syro­vou, suro­vou tem­nou zále­ži­tost, kde jste čas­to potře­bo­va­li bater­ku jen pro zjiš­tě­ní, co se vlast­ně na plát­ně děje.

Bale tu nebyl nezra­ni­tel­ná enti­ta bez tvá­ře, ale pros­tě člo­věk s moti­va­cí něco pro měs­to udě­lat a také pro­střed­ky k rea­li­za­ci. Nolan taky při­ne­sl pořád­nou dáv­ku morál­ních dile­mat a otáz­ky, co si může Bale dovo­lit pou­žít za nástro­je, aby ješ­tě zůstal na hrdin­ské stra­ně bari­ká­dy a nezmě­nil se v ty, kte­ré z duše nená­vi­dí. V Temném rytí­ři tak dosá­hl vrcho­lu.

Nolanův pří­stup fun­go­val zapr­vé kvů­li neotře­los­ti, za dru­hé pro­to, že stráž­ce z bat­mo­bi­lem je sám o sobě vel­mi tem­nou (omlou­vám se za čet­nost toho­to slo­va, ale jiné to nevy­sti­hu­je) a vnitř­ně roze­rva­nou figu­rou, tak­že způ­sob zpra­co­vá­ní k němu nesku­teč­ně seděl.

Po batma­nov­ské tri­lo­gii při­šla ovšem mód­ní vlna, kdy se kaž­dý sna­žil tu více, tu méně nápad­ně a při­zna­ně vydá­vat stej­nou ces­tou jako Christopher, bez ohle­du na to, jest­li si daný pří­stup rozu­mí se zpra­co­va­nou lát­kou. A ne, oprav­du se syro­vost a bru­ta­li­ta nedá pou­žít všu­de. Ovšem divá­ci už se koli­krát nau­či­li pří­stup ve sty­lu: „Udělal to ten a ten, tak se nám to bude líbit.“

„V temnotě…už navždy v tem­no­tě.“

Filmový Daredevil

Daredevil a.k.a. sle­pý práv­ník Matt Murdock se své­ho fil­mo­vé­ho kusu dostal s tvá­ří Bena Afflecka v celo­ve­če­rá­ku, kte­rý lze ozna­čit při­nej­lep­ším za sla­bý prů­měr. Ale pojď­me k věci.

Netflixu se poda­řil parád­ní kou­sek. Nejen kvů­li tomu, že zvo­lil opět onu syro­vost a tem­nou stru­nu. Hlavně pro­to, že se v ní vydal funkč­ním způ­so­bem ješ­tě dál než Nolan a navíc v mate­ri­á­lu, kte­ré­mu tohle sed­ne feno­me­nál­ně.

První aha efekt při­jde v momen­tě, kdy se Matt sice umí prát zatra­ce­ně dob­ře, ale ejhle, nepřá­te­lé nepa­da­jí k zemi jak mou­chy po jed­né ráně pěs­tí, ale vstá­va­jí mini­mál­ně osm­krát, než mají oprav­du dost. Ještě stih­nou vylá­mat dve­ře, roz­bít okna a z libo­vol­né­ho pro­sto­ru udě­lat sme­tiš­tě. Zapomeňte na rádo­by drs­né momen­ty, kdy hrdi­na vstou­pí do míst­nos­ti, zhas­ne a po zvu­ku bitvy vyle­ze ven a maxi­mál­ně si tro­chu křup­ne krkem.

Murdock je pořád­ný bijec, ale není to nesmr­tel­ný chlá­pek, ani není neú­nav­ný a po sou­bo­jích pořád­ně funí a musí si tro­chu ora­zit. Kromě toho, když to schy­tá, tak to oprav­du schy­tá a po prv­ním sou­bo­ji kon­čí polo­mrt­vý někde v kon­tej­ne­ru v boč­ní ulič­ce.

Za dru­hé cel­ko­vé ladě­ní a atmo­sfé­ra. Odstíny čer­né a bílé téměř všu­de. Barevnost? Zapomeňte…navíc mám pocit, že jedi­né tro­chu slun­né odpo­led­ne se vysky­tu­je těs­ně před kon­cem série. Ona tu tedy barev­nost a svět­lost je, ale pořád máte pocit, jako by ji její oko­lí vysá­va­lo podob­ně jako Mozkomor Harryho. Jinak tvůr­ci nešet­ří pořád­ným slej­vá­kem (roz­ho­vor Matta s novi­ná­řem), špí­nou – vyvá­lí­me se ve vodě, blá­tě, pra­chu a spous­tě dalších…substancí – ani ladě­ním do zele­na, mod­ra či jiných odstí­nů.

Postavy…každý má moti­va­ci, his­to­rii a ani Wilson Fisk není jen hajz­lík, kte­rý se jed­no­ho dne roz­ho­dl, že bude dělat bor­del. I on má svo­je trau­ma­ta, fobie a stej­ně tak cíl udě­lat něco se svým oko­lím.

Vztahy…pokud Daredevil (par­don, Muž v čer­né mas­ce), pro­ži­je tvr­dou noc a někde to schy­tá, je to na něm taky dal­ší dny vidět. Podlitiny nemi­zí lusk­nu­tím prs­tů a dal­ší rány oprav­du potře­bu­jí zašit a oprav­du umí krvá­cet i pod oble­kem. Tak nějak tuší­te, že zrov­na on asi neu­mře, ale stej­ně s ním dýchá­te kaž­dou minu­tu. Navíc se jeho spo­leč­ník a sekre­tář­ka oprav­du pta­jí, co dělal a výmlu­vu spa­dl jsem ze scho­dů může­te pou­žít leda tak jed­nou.

Daredevil se cho­pil syro­vé­ho sty­lu a tem­né noty a zatím je kous­kem, kte­rý ji vybrousil do natu­ra­lis­tic­ké sym­fo­nie, na kte­rou bude­me urči­tě ješ­tě hod­ně dlou­ho vzpo­mí­nat. I těch pro­za­tím exis­tu­jí­cích 13 dílů s hodi­no­vou sto­pá­ží je více než vydat­ných.

Základ: počát­ky kari­é­ry Matta Murdocka a.k.a. Daredevila

Navíc:

• bru­tál­ní rea­lis­tič­nost
• cel­ko­vě vel­mi tem­né a tma­vé ladě­ní
• uvě­ři­tel­ná moti­va­ce postav
• zra­ně­ní se neho­jí ze dne na den
• spo­ry i těch postav, kte­ré jsou na jed­né lodi

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře