DVDProkletý klub

Dvaadvacet klu­ků roz­dě­le­ných na dvě půl­ky dre­sy pokud mož­no odliš­né bar­vy se žene za míčem, kte­rý se má jakým­ko­li (krom doty­ku ruky pane Maradonu a Henry!) způ­so­bem dopra­vit do sítě. Vyprodaný sta­di­on fan­dí své­mu cel­ku a hrne jej do nebeských výšin úspě­chu, nebo pekel­ných nížin pro­pad­liš­tě dějin.
Ovšem roman­tic­ké poje­tí fot­balu už něja­ký ten pátek nepla­tí. Fotbal se stal byz­ny­sem, ve kte­rém se jde za úspě­chem vel­mi tvr­dě, pokud jsou pení­ze.
Ty měl oneh­dá i slav­ný Leeds United, kte­ré­mu však oblí­be­ný dlou­ho­le­tý tre­nér Don Revie utí­ká na trůn ang­lic­ké repre­zen­ta­ce a tak mís­to pro tre­né­ra nej­lep­ší­ho týmu Británie může zaujmout Brian Clough.

Pro vysvět­le­ní násle­du­jí­cích udá­los­tí se děj ve fil­mu napros­to pre­ciz­ně roz­dě­lil na dvě půl­ky, kte­ré para­lel­ně pro­bí­ha­jí, aniž by to v pří­bě­hu i v cel­ko­vém vze­zně­ní fil­mu jak­ko­li uško­di­lo. Film sle­du­je linii tre­né­ra Clougha, kte­rý pře­bí­rá kri­zí zmí­ta­né Derby County ve dru­hé lize při­bliž­ně před dese­ti lety. Další lin­kou děje je prá­vě pře­bí­rá­ní Leedsu. Už zde je zkrát­ka mis­trov­sky vyře­šen kla­sic­ký režim fot­balových fil­mů. Damned United (omlou­vám se, ale ori­gi­nál­ní pře­klad se mi zdá zkrát­ka lep­ší) jde jinou ces­tou, než vyprá­vět pří­běh for­mou Nástup->smůla->sláva->mega úspěch->změna->velký pád … toto je totiž ve struč­nos­ti pří­běh prá­vě Briana Clougha, kte­rý zní, ostat­ně jako všech­ny podob­né pří­běhy, poně­kud kýčo­vi­tě a line­ár­ně. Hravá Británie si však malin­ko pohrá­la a tím nám dala dílo, kte­ré je ve svém obo­ru vel­mi ori­gi­nál­ně poda­né.
 

Zpátky však k pří­bě­hu.
Clough tré­nu­je Derby County a pro­vinč­ní tým pod­stat­ně vyšvi­hl. Své kva­li­ty uka­zu­je v tré­nin­cích i v zápa­sech. O kva­lit­ní výběr hrá­čů se sta­rá jeho pra­vá ruka Peter Taylor, kte­rý je skuteč­né eso v obo­ru. Brianovi sází jeden zaru­če­ný kus za dru­hým, díky čemuž může teh­dy ješ­tě zají­co­va­tý tre­nér skládat mozai­ku úspě­chu.
Jako ambi­ci­óz­ní tým dru­hé ligy však Derby nara­zí v pohá­ru  na slav­ný vel­ko­klub, kte­rý v sedm­de­sá­tých a osm­de­sá­tých letech dran­co­val jeden tým za dru­hým, Leeds United. Právě ten­to klub byl Brianův vysně­ný a při­stu­pu­je k němu s vel­kým respek­tem. Vypucuje sta­řič­ký sta­di­on, natře zábrad­lí nebo při­pra­ví kva­lit­ní sva­čin­ku pro nej­lep­ší hrá­če ang­lic­ké kopa­né. Přistupuje k tomu­to utká­ní jako k nej­vět­ší udá­los­ti své­ho živo­ta. Vzápětí však pocí­tí ohrom­nou hoř­kost a zášť, kte­ré se prá­vě až do kon­ce živo­ta patr­ně nezba­ví. Doslova šílel z uctí­vá­ní pojmu Leeds, kouč Revie byl jeho mod­lou. Když však šuté­ři z Leedsu vystou­pi­li z auto­bu­su a míři­li si to do šaten, Revie nepo­dal Brianovi ruku a cel­ko­vě se cho­val aro­gant­ně. Nejde se tedy nedi­vit, že si to Brian Clough vzal osob­ně a od té chví­le bylo jeho cílem poko­řit slav­ný klub a zni­čit háv chvá­ly, kte­rým je uctí­vá­na jejich hra. Od té doby chtěl svůj oblí­be­ný klub zlik­vi­do­vat.
O pár let poz­dě­ji se na slav­ný Elland Road Brian stě­ho­val. To čím si musel pro­jít krás­ně vysti­hu­je doba jeho poby­tu ve funk­ci hlav­ní­ho tre­né­ra, pro­to zby­teč­ná dal­ší slo­va. Brian tuto funk­ci zastá­val pou­hých 44 dní.
 

Toť celá záplet­ka vel­mi pří­jem­né­ho fil­mu, kte­rý, přes­to­že se obje­vu­je ve fot­balovém pro­stře­dí, není na fot­bale posta­ven. Jeho deví­zou je něco úpl­ně jiné­ho. Je to riva­li­ta, lid­skost, herec­ké výko­ny i parád­ní děj. Zkrátka je těž­ko najít odliš­ná super­la­ti­va ke všem dob­rým aspek­tům toho­to sním­ku, pro­to to shr­nu. DVD Damned United by roz­hod­ně nemě­lo chy­bět ve sbír­ce kaž­dé­ho fot­balové­ho fanouš­ka. Prostředí, v jakém se totiž ode­hrá­vá je pros­tě nád­her­ně ang­lic­ky ryze fot­balové, při čemž skuteč­ně srd­ce fanouš­ka zaple­sá.
Celkově je film pre­ciz­ně nato­čen s vel­kou lás­kou. Je v něm vyob­ra­zen takřka detail­ně Cloughův důle­ži­tý part v jeho živo­tě, kte­rý si bra­vur­ně zahrál Michael Sheen, jehož výkon mi při­šel o tří­du lep­ší a o dvě tří­dy uvě­ři­tel­něj­ší, než jaký před­ve­dl v Duelu Frost vs. Nixon.
Prokletý klub (ang­lič­ti­ny bylo už dost) je zkrát­ka výbor­né dílo, kte­ré­mu by slu­še­lo plné hod­no­ce­ní. Ovšem já mu jej zkrát­ka ryze z objek­tiv­ních důvo­dů dát nemůžu. Fotbal milu­ju, zvlášť ten brit­ský, ale nemůžu dát tomuhle sním­ku stej­né hod­no­ce­ní, jaké by si zaslou­žil napří­klad Temný rytíř, kte­rý mě při­špen­d­lil k obra­zov­ce pod­stat­ně více.
Proto věř­te, že se ze všech sil sna­žím o objek­ti­vi­tu a Damned United (já si nemůžu pomoct =) ) oce­ním deví­ti hvěz­dič­ka­mi s vel­kým dopo­ru­če­ním širo­ké­mu obe­cen­stvu, přes­to­že sám jej cítím na jas­nou desít­ku.   
 

Film z fot­balové­ho pro­stře­dí vyni­ká svou lid­skostí a v pod­sta­tě něja­ký fot­bal v něm hra­je dru­hé hous­le. Děj je pre­ciz­ně podán a jen potvr­zu­je zlep­šu­jí­cí se úro­veň brit­ské tvor­by. Damned United je nád­her­né díl­ko, kte­ré potě­ší i nefa­nouš­ky fot­balu.

Naše hod­no­ce­ní: 

9

Podobné člán­ky

Prokletý klub

Pro mož­nost psa­ní komen­tá­řů se při­hlaš­te nebo zare­gis­truj­te.
13. February 2010 - 0:15 — maple6

---