Film Ve středu 9. května soutěží o cenu na podporu lidských práv

Film s názvem Ve Středu 9. Května při­bli­žu­je život mla­dé man­žel­ky, kte­rá od tra­gic­ké smr­ti rodi­čů žije u své kon­zer­va­tiv­ní tety a zákeř­né­ho bra­tran­ce, kte­rým by ráda před­sta­vi­la své­ho muže, se kte­rým se taj­ně vda­la. Jenže sezná­me­ní s její­mi pří­buz­ný­mi není tak jed­no­du­ché, pro­to­že oni mají jiné před­sta­vy o výbě­ru man­že­la. Vše navíc zkom­pli­ku­je kon­flikt bra­tran­ce s jejím man­že­lem, kte­rý se sna­ží mla­dič­ká snou­ben­ka vyře­šit, pro­to­že k tomu má navíc ješ­tě jeden důle­ži­tý důvod. A také je tu pří­běh jed­né peču­jí­cí ženy o své­ho ochr­nu­té­ho man­že­la, kte­rý je upou­tán na inva­lid­ní vozík a může mu pomo­ci jen finanč­ně náklad­ná ope­ra­ce. Tyto rodi­ny by nemě­li spo­lu nic spo­leč­né­ho, kdy­by jis­tý muž nevy­dal v novi­nách inze­rát, že v urči­tý den, daru­je tomu, kte­rý to bude oprav­du potře­bo­vat znač­nou sumu peněz. Tím roz­pou­tá davo­vé šílen­ství před svým domem, kde se lidé s růz­ný­mi těž­ký­mi osu­dy schá­ze­jí ve vel­kém. A pak je tu poli­cie, kte­rá štěd­ré­ho muže obvi­ňu­je z pode­zře­lé­ho cho­vá­ní. Lidí, kte­ří by potře­bo­va­li pomo­ci je více než si mys­lel a tak z původ­ně jed­no­du­ché­ho před­se­vze­tí rych­lé pomo­ci, vybí­rá z něko­li­ka desí­tek lid­ských nešťast­ní­ků.

Vahid Jalilvand, Iránský reži­sér uka­zu­je sou­čas­ný život v Teheránu i neleh­ký postoj žen ve spo­leč­nos­ti. Film vede k zamyš­le­ní nad lid­ský­mi osu­dy, kte­rých je dale­ko více, než může napo­vrch vypa­dat.  Jsou zavře­ny za vstup­ní­mi dveř­mi domác­nos­tí. Pozitivní myš­len­ka, že nikdy není poz­dě něco změ­nit, stří­dá situ­a­ce, kdy v dneš­ní době, kdy se lidé sta­ra­jí jen o své sta­ros­ti, je pode­zře­lý ten, kte­rý chce cizí­mu člo­vě­ku pomo­ci, pro­to­že svo­jí zaži­tou život­ní tragé­dií, při­jde na to, že někdy sta­čí i malá pomoc, kte­rá je pro něko­ho nedo­stup­ná, ale může život udě­lat šťast­něj­ší­mi. Irán je země ozna­čo­ván za stát, kte­rý poru­šu­je lid­ská prá­va a potla­ču­je svo­bo­du pro­je­vu, jak je v tom­to pří­bě­hu dob­ře vidět a nomi­na­ce na cenu Amnesty International Febiofest Award, kte­rá pod­po­ru­je reži­sé­ry a fil­mo­vé tvůr­ce za fil­my o lid­ských prá­vech je na správ­ném mís­tě. Mluvit o lid­ských prá­vech a osvě­tu šířit těmi­to fil­my je to nejmen­ší co může kaž­dý pro lep­ší budouc­nost těch­to zemí udě­lat.

Na fil­mu se mi líbi­lo to, že při­ná­ší reál­ný obraz o sou­čas­ném Iránu i to, že děj pří­bě­hu nebyl do samé­ho kon­ce pře­dem jas­ný, jak dopad­ne a také pře­svěd­či­vá role mla­dé man­žel­ky.

Hodnocení : 80%

Režie: Vahid Jalilvand Hrají: Niki Karimi, Amir Aghaei, Shahrokh Forootanian, Vahid Jalilvand, Borzou Arjmand, Afarin Obeisi Scénář: Ali Zarnegar, Vahid Jalilvand, Hossein Mahkam Kamera: Morteza Poursamadi Střih: Vahid Jalilvand, Sepehr Vakili Hudba: Karen Homayounfar Producent: Ali Jalilvand, Mohammad Hossein Latifi Distributor: Noori Pictures Kopie: Noori Pictures Země: Írán Rok výro­by: 2015 Délka fil­mu (min.): 102 Formát fil­mu: 2k digi­tal Původní zně­ní: per­sky Titulky: ang­lic­ké, čes­ké