Lehkými krůčky se k nám vydává Francouzska Valerie Bruni-Tedeshi se svým zcela novým autobiografickým, mírně tragikomickým snímkem Herečky. Jde o klasický, krizový příběh ženy ve středních letech, jenž onehdá před lety upřednostnila kariéru před rodinou a náhle na ni doléhá stín úzkosti z nevybudovaného zázemí, pevného obětí a roztomilého skotačení vlastních dětí, jenž by pobíhaly po domě a vyváděli různé lumpárny.
Na místo toho se na ni ze všech koutů valí samé rady, jak by se měla ve své situaci chovat a co by měla udělat. Gynekoložka vztyčeným prstem varuje na blížící se menopauzu a stím i přicházející komplikace pro plánované mateřství. Matka, kterou hraje skutečná maminka Valerie, své dceři neustále předhazuje výtky k její lenosti a neschopnosti najít si pořádného milence nebo ještě lépe manžela. Valerie ztvárňující postavu Marceliny se odhodlala utéct před životem, jako to už udělala několikrát a pomocí další přijaté role v Turgeněvově hře Měsíc na vsi se chce alespoň na chvilinku vzdálit od okolního světa plného srdceryvných problému už takhle skličující její život.
Ovšem v divadle naráží na svou bývalou kamarádku z akademie Natálii , která si namísto kariéry vybrala právě rodinný život a teď svými zážitky a blahodárnými zkušenostmi Marcelinu přímo zahlcuje. Avšak čím více ji Marcelina naslouchá, tím více poodhaluje, že vlastně za ta léta co se od školy neviděly se v jejím prostoduchém životě takřka neodehrálo nic zajímavějšího a tudíž své kamarádce nemá o čem vyprávět. Marcelina je ovšem bojovnice, a tak se na poslední chvíli snaží dohnat vše, co doposavaď proteklo mezi jejími prsty. Řeč je tu o početí. Tonoucí se stébla chytá by zde mohlo platit dvojnásob. Marcelina kope na všechny strany a snaží se ulovit chlapa, jak jen to je možné.
Tikající hodiny jsou slyšet až na druhém konci města a muž, jenž by ji chtěl oplodnit nikde. Bývalí milenci nejeví zájem, režisér Turgeněvovi hry je nejspíše homosexuál a farář na její žadonící naléhání o poskytnutí služby je hluchý a s jasným postojem odmítá. Osobně si myslím, že filmů tohoto dějového zaměření je více než dost a přece se nikdy nepřestanou točit. Žena kariéristka, která dala přednost práci před rodinou je otřepané téma, ale v podání nadané Francouzky Valerie Bruni - Tehdeshi tomu tak asi zcela není, jinak by si neodnesla zvláštní ocenění poroty na filmovém festivalu v Cannes.
Ženy mající podobný životní směr jako Marcelina se určitě v tomto autobiografickém snímku naleznou a budou ho hltat plnými doušky. Komu film opravdu nedoporučuji, pokud se tedy dokážete vymanit z nátlaku své drahé polovičky, aby ste jim dělali společnost v kině, je mužské populaci. Vězte, že většího trestu, než sledování ženských útrap za zenitem snad ani nemůže být. Muži ať se tomuto filmu opravdu vyhnou obloukem. Ať už se Valerie jakkoli snažila vybudovat silný příběh, moc se jí to nepovedlo a spíše jde o uzívanou podívanou, která se spíše hodí na sobotní odpoledne v domácím křesle, než-li v poloprázdném kinosálu ve večerních hodinách, ale ať už je můj názor jaký chce zkuste si to sami.
Film, jenž neoplývá originalitou ani zásadností. Typický film, na který nemusíte chodit do kina, ale stačí když si počkáte až bude na DVD.
Naše hodnocení:
5
Vložil Patrik Chlumecky, 28. Duben 2009 - 21:52
Nejnovější komentáře