Imagine Dragons: Mercury - Act 1 - Recenze

ImageDragImageDrag
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Pop rocko­vá kape­la Imagine Dragons se letos v břez­nu ozva­la s dvo­jí­cí zce­la nových skla­deb - s klid­něj­ší, opti­mis­tic­ky ladě­nou pís­ní “Follow You” a odváž­ným, prů­boj­ným a zce­la jedi­neč­ným sin­glem “Cutthroat”. Obě měly před­zna­me­nat vydá­ní stu­di­o­vé nahráv­ky Mercury - Act 1 (2021), jed­né z nej­o­če­ká­va­něj­ších hudeb­ních desek roku 2021. Očekávání mezi fanouš­ky byla oprav­du veli­ká. Po prů­měr­né, nepří­liš zda­ři­lé a roz­po­ru­pl­ně při­ja­té čtvr­té řado­vé des­ce Origins (2018), na níž par­ta ame­ric­kých hudeb­ní­ků žánro­vě expe­ri­men­to­va­la a hle­da­la nové tvůr­čí ces­ty, bylo totiž těž­ké odhad­nout, kudy se bude tvor­ba jed­né z nej­po­pu­lár­něj­ších sku­pin sou­čas­nos­ti ubí­rat. Nicméně, kolek­ce tři­nác­ti skla­deb, kte­rá byla vydá­na 3. září, se pře­kva­pi­vě dočka­la nesmír­ně klad­ných ohla­sů. O to víc jsem se nemohl dočkat, až si v pořa­dí pátou řadov­ku koneč­ně poslech­nu. Otázka ovšem zní, doká­za­la napl­nit moje oče­ká­vá­ní, ane­bo šlo o krok špat­ným smě­rem?                         

Rád bych podotknul, že Imagine Dragons bez­mezně milu­ji. Nebýt nich, prav­dě­po­dob­ně bych se o hud­bu neza­jí­mal. Minimálně ne v tak vel­ké míře. Jejich tvor­bu sle­du­ji již del­ší dobu a musím kon­sta­to­vat, že ačko­liv si pro­šli výraz­ným hudeb­ním vývo­jem, nikdy mě neo­mr­ze­li. A co víc, pořád mě mají čím pře­kva­pit. Dovedou mi dodat sílu, pozi­tiv­ní ener­gii, radost do živo­ta; svou veli­ce výji­meč­nou hud­bou a spe­ci­fic­ký­mi, o to úder­něj­ší­mi tex­ty ve mně doká­žou vyvo­lat růz­né emo­ce - smích, uspo­ko­je­ní, někdy i hněv a smu­tek. Navíc, sou­dě dle růz­ných roz­ho­vo­rů, člán­ků a videí, zůsta­li tako­ví, jací byli odjak­ži­va - milí, vstříc­ní, vese­lí a přá­tel­ští vůči komu­ni­tě, kte­rou v prů­bě­hu něko­li­ka let doká­za­li úspěš­ně vybu­do­vat. Možná prá­vě pro­to jsem byl plný oče­ká­vá­ní a nemohl se dočkat, až si nej­no­věj­ší počin od Imagine Dragons celý poslech­nu. A budu upřím­ný, výsle­dek roz­hod­ně sto­jí za to. 

Mercury - Act 1 je kolek­ce tři­nác­ti roz­ma­ni­tých skla­deb, na níž se pra­co­va­lo dlou­hé tři roky. Kapela se ten­to­krát roz­hod­la spřáh­nout s věhlas­ným pro­du­cen­tem Rickem Rubinem, kte­ré­ho není tře­ba sáhodlou­ze před­sta­vo­vat. Jde o živou­cí hudeb­ní legen­du, kte­rá nejen že měla nema­lý podíl na popu­la­ri­za­ci hip hopu coby main­stre­a­mo­vé­ho hudeb­ní­ho žán­ru, ale také o člo­vě­ka, jemuž se poda­ři­lo během své nesmír­ně boha­té kari­é­ry spo­lu­pra­co­vat s vel­ký­mi tvá­ře­mi hudeb­ní­ho prů­mys­lu, a to napříč růz­ný­mi žán­ry. Ostatně, pro­du­ko­vat des­ky tako­vých ikon, jako jsou napří­klad Johnny Cash, Linkin Park, Jay-Z, Red Hot Chili Peppers nebo Metallica, si nemů­že dovo­lit jen tak někdo a fakt, že Rubin s tako­vý­mi legen­da­mi měl tu čest pra­co­vat, o něčem svěd­čí. 

Skupina se také odhod­la­la k vel­ké změ­ně. Pro její tvor­bu typic­ké tex­ty pro­špi­ko­va­né mno­ho­vrs­tev­na­tý­mi meta­fo­ra­mi a skry­tý­mi význa­my se ten­to­krát roz­hod­la zamě­nit za úder­něj­ší a mno­hem jed­no­znač­něj­ší lyric­kou strán­ku. Album bylo od začát­ku kon­ci­po­vá­no jako vel­ké pojed­ná­ní o živo­tě; o všech důle­ži­tých momen­tech, stras­tech a šťast­ných oka­mži­cích, kte­ré jsou s ním neod­mys­li­tel­ně spja­té. Právě ten­to fak­tor se výraz­ně pro­je­vil v téma­tech, kte­rá se na Mercury - Act 1 obje­vu­jí. Reynolds a jeho par­ta se vytasi­la jed­nak s pochmur­ný­mi pís­ně­mi o tíži­vých téma­tech (depre­se, smrt, ztrá­ta blíz­ké oso­by, psy­chic­ké pro­blémy, smu­tek apod.), jed­nak s radost­ný­mi sin­g­ly, jež mají člo­vě­ka povzbu­dit a dodat mu ener­gii (nej­ví­ce se v nich obje­vu­jí téma­ta jako štěs­tí, rados­ti kaž­do­den­ní­ho živo­ta a lás­ka ve všech mož­ných podo­bách). Oba pro­ti­pó­ly jsou per­fekt­ně vyvá­že­né a na des­ce se per­fekt­ně stří­da­jí. Ve chví­li, kdy dohra­je chmur­ná, mela­cho­lic­ky ladě­ná píseň, násle­du­je opti­mis­tic­ká nálož. A po ní se nao­pak hned vra­cí­me zpát­ky k tem­né­mu tónu. Někdo by mohl namít­nout, že šlo o veli­ce ris­kant­ní krok, pro­to­že výsled­ný pro­dukt může půso­bit nekon­zis­tent­ně, ale opak je prav­dou. Podle mého názo­ru to byl krok správ­ným smě­rem. Album totiž rázem půso­bí upřím­ně­ji a má mno­hem vět­ší emo­ci­o­nál­ní náboj. 

Jak jsem již nazna­čil, na des­ce se bilan­cu­je mezi váž­nou a mno­hem odleh­če­něj­ší atmo­sfé­rou a - pro něko­ho zce­la pře­kva­pi­vě - vůbec nejde o špat­né roz­hod­nu­tí. Hned prv­ní sklad­ba, váž­né a emoč­ně pro­cí­tě­né My Life, doká­že člo­vě­ka pře­kva­pit skvě­lým, a záro­veň zce­la upřím­ným tex­tem, netra­dič­ní hudeb­ní strán­kou (klá­ve­sy a poma­lej­ší tem­po zkrát­ka děla­jí divy) a závě­reč­ným kyta­ro­vým rif­fům, jež jsou sku­teč­nou pas­tvou pro uši. Výsledný dojem z posle­chu byl více než výteč­ný a s klid­ným poci­tem v srd­ci mohu kon­sta­to­vat, že jde o jed­nu z nej­lep­ších skla­deb na des­ce. Co se kva­li­ty týče, nijak výraz­ně neza­os­tá­vá ani melo­dic­ká píseň Lonely pojed­ná­va­jí­cí o samo­tě a poci­tech, kte­ré lid­ská osa­mě­lost obná­ší. Hravý ryt­mus, rych­lý spád a něko­lik zají­ma­vých hudeb­ních nápa­dů jsou důvo­dem, proč pís­nič­ka fun­gu­je na jed­nič­ku. Úderné, zají­ma­vě ucho­pe­né a pěk­ně zpra­co­va­né son­gy jsou zkrát­ka potře­ba a Lonely je toho pra­vým důka­zem.           

Následuje Wrecked, smut­ná bala­da inspi­ro­vá­na nešťast­ným osu­dem Alishi Dutchi Reynolds, kte­rá pod­leh­la rako­vi­ně. Pokud vás doká­že píseň dojmout, spl­ni­la svůj účel. Emocionálně nabi­tý doják je čis­tým kle­no­tem; jiný­mi slo­vy krás­ná čest památ­ce blíz­ké oso­by, kte­rá již nemů­že být mezi námi. Brilantní text a výbor­ná hudeb­ní strán­ka opráv­ně­ně dělá z Wrecked jed­nu z nej­sil­něj­ších skla­deb, jakou kdy sku­pi­na napsa­la, a pod­le mého názo­ru pat­ří - podob­ně jako My Life - k vrcho­lu celé­ho alba. 

Čtvrtá píseň, roz­ju­cha­né Monday, je Reynoldsovým vyzná­ním lás­ky své man­žel­ce Avě. Hudebně mi lehce evo­ku­je sta­rou tvor­bu kape­ly. A abych byl ješ­tě přes­něj­ší, kon­krét­ně mi při­po­mí­ná mou oblí­be­nou sklad­bu Emma. Z lás­ky­pl­né sklad­by čiší ryzí opti­mis­mus, což se pro­je­vi­lo nejen do tex­to­vé, ale také do hudeb­ní strán­ky. Jedinečné, zce­la spe­ci­fic­ké pop rocko­vé zpra­co­vá­ní a někte­ré kon­krét­ní čás­ti (pře­de­vším tedy čás­ti v refré­nu) sice nemu­sí vyho­vo­vat všem, osob­ně si však mys­lím, že i navzdo­ry tomu jde o veli­ce solid­ní sklad­bu. Nicméně, že bych si ji měl potře­bu opa­ko­va­ně pus­tit, se říct nedá. 

#1, Easy Come Easy Go a Giants je tro­ji­ce skla­deb, jež mi zpo­čát­ku vůbec nesed­ly. Docenil jsem je až s opa­ko­va­ným posle­chem. Ve chví­li, kdy jsem v nich začal hle­dat hlub­ší význa­my a myš­len­ky, se mi líbi­ly více a více, až mi nako­nec při­rost­ly k srd­ci. U všech musím kro­mě lyric­ké strán­ky vyzdvih­nout i hudeb­ní zpra­co­vá­ní. #1 (nebo “Number One”, chcete-li) vás dove­de potě­šit svým civil­ním ladě­ním, což v kom­bi­na­ci s tex­tem o ztra­ce­ném člo­vě­ku hle­da­jí­cím svůj vlast­ní domov a smy­sl živo­ta vytvá­ří skvě­lou kom­bi­na­ci. Trumpety v závě­ru jsou pak pra­vou třeš­nič­kou na dor­tu. Easy Come Easy Go vám svým pří­zem­ním tónem a pěk­ně vyu­ži­tou kyta­rou uká­že, jak jde vytvo­řit jed­no­du­chá, ale zato upřím­ná píseň. Co si bude­me poví­dat, pří­běh o Reynoldsově nej­lep­ším kama­rá­do­vi ze střed­ní ško­ly, kte­rý skon­čil na vozíč­ku a záro­veň měl rako­vi­nu kos­tí, se nemohl dočkat lep­ší­ho pro­ve­de­ní. A Giants? Ta nemu­sí být váš šálek kávy, pakli­že si nepo­tr­pí­te na roz­vlek­lej­ší sklad­by a řva­ní do mik­ro­fo­nu. Pokud jí však dáte šan­ci, je mož­né, že se vám i přes­to zalí­bí. 

Poselství pís­nič­ky It’s Ok je dost jed­no­znač­né. Je v poho­dě nebýt v poho­dě. Příjemná sklad­ba s ban­jem a pěk­ným tex­tem. Co víc si přát? V jed­no­du­chos­ti je pros­tě síla. Dull Knives jsou nao­pak rocko­vou bom­bou se zuři­vý­mi zvu­ky kytar, parád­ní­mi voká­ly Dana Reynoldse a tex­tem, s nímž se vět­ši­na z nás doká­že zto­tož­nit. Klidnější Follow You je jed­ním slo­vem úžas­ná sklad­ba, kte­rá je chytla­vá, ryt­mic­ká a hudeb­ně pove­de­ná. A co se týče zuři­vé­ho Cutthroat, líbí se mi. Nicméně, je nut­né dodat, že naži­vo zní mno­hem lépe (osob­ně dopo­ru­ču­ji si pus­tit hned něko­lik videí na YouTube, abys­te se sami pře­svěd­či­li, že stu­di­o­vé ver­zi zkrát­ka něco chy­bí). Na No Time for Toxic People jsem si musel zpo­čát­ku hod­ně zvy­kat, postup­ně jsem si k němu ovšem utvo­řil vcel­ku pozi­tiv­ní vztah (byť musím uznat, že jde o jed­nu ze slab­ších pís­ní na albu). Desku pak uza­ví­rá píseň One Day, kte­rá mě zau­ja­la už od prv­ní­ho posle­chu.        

Kapela Imagine Dragons vytvo­ři­la funkč­ní, kohe­rent­ní a nápa­di­tou des­ku, kte­rá nabí­zí zají­ma­vé sklad­by z pes­t­ré pale­ty růz­no­ro­dých žánrů. Deska Mercury - Act 1 napl­no doka­zu­je, že ame­ric­ká for­ma­ce má stá­le co nabíd­nout a stá­le při­chá­zí s nápa­dy, kte­ré v rám­ci sou­čas­né­ho ame­ric­ké­ho main­stre­a­mu mají své mís­to. Nemohu se dočkat, až někte­ré ze skla­deb usly­ším živě. A ano, hádá­te správ­ně, netr­pě­li­vě oče­ká­vám Mercury - Act 2. Snad se pove­de…


Foto: Wikimedia Commons | Drew de F Fawkes | CC BY 2.0

Cults - To The Ghosts (2024)
31. prosince 2024Cults - To The Ghosts (2024)    Cults vtrhli na hudební scénu před více než dekádou. Jednalo se tehdy o skupinu, která jela na poměrně módním duchu indie popových kapel se zasněnou atmosférou okořeněnou o chytlavé melodie, to vše ve složení…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
The Last Dinner Party - Prelude to Ecstasy (2024)
3. dubna 2024The Last Dinner Party - Prelude to Ecstasy (2024)Kapela The Last Dinner Party je v tomto roce docela fenoménem, což je zajímavé i třeba proto, že se jedná o album debutové. Holky se daly dohromady během pandemie, vydaly několik fajn singlů (Nothing Matters) a…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
7ebra - Bird Hour (2023)
2. srpna 20237ebra - Bird Hour (2023)Inez (kytara) a Ella (klávesy) jsou sestry z dalekého severu, které si můžete v klidu prohlédnout (krom klipu) i na obalu desky Bird Hour. Poklidně sedí a dívají se na domeček pro panenky. Fotka z ne…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Miley Cyrus: Flowers - Recenze
10. března 2023Miley Cyrus: Flowers - RecenzeMiley Cyrus patří k předním tvářím současné hudební branže. Zpěvačka s velice unikátním pěveckým projevem si po desce Plastic Hearts (2020), jež byla silně inspirovaná rockovým žánrem a estetikou 80. let, nachystala další materiál. Osmá studiovka…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
YUNGBLUD: Nová deska je upřímná, ale nedotažená
4. září 2022YUNGBLUD: Nová deska je upřímná, ale nedotaženáAnglický zpěvák, rapper, skladatel a multi-instrumentalista Dominic Harrison (25), vystupující pod jménem YUNGBLUD, se vrací se svou již třetí studiovou deskou nesoucí příhodně název YUNGBLUD. Harrison svou kariéru nastartoval v roce 2017, kdy vydal několik singlů,…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Michal David - O2 arena
29. června 2022Michal David - O2 arenaPo dvou letech odkladů se Michal David konečně dostal do O2 areny, aby oslavil svých 60 let megakoncertem. Cením si muzikantů, fanoušků i zpěváků, že vyčkali do doby kdy už nejsou omezovány akce kvůli Covid19. Koncert…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Recenze alba Ero Sciocco: Klasika s nádechem moderna, která zahřeje u srdce
15. února 2022Recenze alba Ero Sciocco: Klasika s nádechem moderna, která zahřeje u srdceI když je český hudební rybníček poměrně malý, dá se v něm stále narazit na nové talenty a tóny, které jste zatím neslyšeli. Ve stejném duchu se dá hovořit i o novém debutovém albu výborného pianisty Romana…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Ewa Farna: Umami
9. ledna 2022Ewa Farna: UmamiEwa Farna patří mezi špičku současného českého popu. Talentovaná zpěvačka a nově také Zlatá slavice se po sedmi letech vytasila se zbrusu novou deskou. Po Leporelu (2014), které kromě povedeného titulního singlu rovněž nabídlo jedenáct svižných,…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Altın Gün - Yol (2021)
4. ledna 2022Altın Gün - Yol (2021)Nizozemská skupina Altin Gun má svůj původ ve věhlasném Amsterdamu, nicméně už po poslechu jedné jejich skladby je patrné, že inspirační zdroje čerpá odněkud více na východ. Konkrétně se jedná o Turecko, kde má velká část…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Goat Girl - On All Fours (2021)
15. listopadu 2021Goat Girl - On All Fours (2021)On All Fours je druhou deskou této londýnské post-punkové skupiny. Nutno dodat, že deskou pozornost určitě zasluhující. Pokud vás zaujme podivný název kapely (plus fakt, že se prakticky jedná o samé ženy), tak za tím nemusíte…Vydáno v rubrice: Hudební recenze
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře