iShorts na Future gate 2025

Sucker

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Stejně jako v minu­lých letech i letos při­ne­sl fes­ti­val Future gate mno­ho zají­ma­vé­ho. Kromě sou­čas­ných i archiv­ních sním­ků z žán­ru sci-fi jsme moh­li v pro­gra­mu nalézt i pásmo krát­kých fil­mů pod hla­vič­kou iShorts. A prá­vě na to, co toto pásmo nabíd­lo, se dnes podí­vá­me. Konkrétně se jed­na­lo o výběr osmi fil­mů v cel­ko­vé dél­ce kolem 100 minut (tak­že prů­měr­ná sto­páž vychá­zí zhru­ba 13 minut na jeden film).

The Wastelander: Sector 23/Pustina: Sektor 23
První film vyprá­ví pří­běh vojá­ka, či muže, kte­rý se pro­chá­zí zpustlou posta­po­ka­lyp­tic­kou kra­ji­nou. Společnost mu dělá jaký­si umě­le inte­li­gent­ní spo­leč­ník, zhmot­ně­ný v podo­bě dět­ské­ho prs­te­nu, kte­rý nese hrdi­na na ruce. Výtvarně se jed­ná o kom­bi­na­ci hra­né herec­ké akce a výraz­né post­pro­dukč­ní úpra­vy, jejímž dílem jsou zejmé­na roz­leh­lé přírodně-industriální sce­né­rie, ale i množ­ství růz­ných robo­tů a podiv­ných pří­še­rek. V pří­bě­hu je film čle­něn do něko­li­ka kapi­tol, což mi při­šlo jako ruši­vý prvek, jeli­kož na sebe kapi­to­ly vel­mi dob­ře nava­zo­va­ly, a tak mi roz­dě­lo­vá­ní pří­bě­hu moc nedá­va­lo smy­sl. Co bylo také na ško­du je fakt, že navá­zá­ní reál­ných zábě­rů a počí­ta­čem tvo­ře­né­ho pro­stře­dí není úpl­ně doko­na­lé a film tak mís­ty půso­bí tro­chu laci­ně.

Jasmine Tea/Jasmínový čaj
Svět, kte­rým pro­chá­zí hlav­ní hrdi­na toho­to fil­mu, trá­pí zvlášt­ní úka­zy. Ohnivé kou­le, kte­ré se při­ří­tí z vesmí­ru se totiž po doty­ku se zemí zvět­ší a zůsta­nou viset ve vzdu­chu. Tímto svě­tem, kte­rým čás­teč­ně zmí­tá cha­os a pani­ka, se pak pro­chá­zí osa­mě­lý mla­dík, jenž pod­le instruk­cí, kte­ré mu zane­cha­la jeho dív­ka na kaze­tě, jde hle­dat dal­ší její vzkaz. Příběhově není ten­to kou­sek moc slo­ži­tý, jed­ná se spíš o tako­vé zamyš­le­ní nad sou­čas­ným sta­vem svě­ta a záro­veň upo­zor­ně­ní, že se tato sou­čas­nost může rych­le změ­nit (film je taky z celé­ho pásma nej­krat­ší). Co tady musím roz­hod­ně pochvá­lit je VFX, kte­ré vypa­dá vel­mi dob­ře a „ira­ci­o­nál­ní“ prv­ky budouc­nos­ti zde mají vel­mi zají­ma­vé a ori­gi­nál­ní opod­stat­ně­ní.

Zuiger/Vysavač lás­ky
Tak toto je za mě jeden z nej­lep­ších fil­mů celé­ho pásma. Snímek vyprá­ví o mla­dém páru, kte­rý si do bytu poří­dí uklí­ze­cí­ho robo­ta, s vel­mi vyspě­lou umě­lou inte­li­gen­cí. A robů­tek nejen že uklí­zí, ale také k jed­no­mu z nich začne pro­je­vo­vat zvý­še­nou náklo­nost. Film mi tro­chu při­po­mněl loň­ský osca­ro­vý kraťas I´m not a robot, zejmé­na asi pro své vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní, a hlav­ně i pro podob­né téma. Kamerově je sní­mek vel­mi pěk­ný, civil­ní, což celé­mu pří­bě­hu dodá­vá jis­tý nádech auten­tič­nos­ti. Robůtek je zde navíc zpra­co­ván jako „lout­ka“ niko­liv jako cgi, což celé­mu pří­bě­hu opět dodá­vá na věro­hod­nos­ti. Milý a vtip­ný scé­nář, krás­né zpra­co­vá­ní, nemám co vytknout.

Original Skin/Ta pra­vá kůže
Další film je opět z kate­go­rie „civil­ních sci-fi“. Sc-fi fil­mů, kte­ré se obe­jdou bez oká­za­lých efek­tů, ale k vyjá­d­ře­ní futu­ris­tic­kých myš­le­nek jim sta­čí oby­čej­ná rea­li­ta. Tento pří­běh se ode­hrá­vá prav­dě­po­dob­ně spíš v něja­ké alter­na­tiv­ní rea­li­tě. Realitě, kde sexu­ál­ní styk nezna­me­ná jen potě­chu, ale rov­nou výmě­nu celé­ho těla s part­ne­rem. Hlavní hrdin­ka je ovšem člen­kou podiv­né sek­ty, kte­rá výmě­nu těl neu­zná­vá, a tak je při­nu­ce­na vyhle­dat svou býva­lou part­ner­ku, aby si těla vymě­ni­ly zpát­ky. Film je vel­mi hez­ky natčen a vizu­ál­ní strán­ka je roz­hod­ně vel­kým kla­dem toho­to fil­mu. Příběhově bych se asi nezlo­bil, kdy­by měl film něja­kou důraz­něj­ší poin­tu či rozuz­le­ní, ale i tak­to jako zamyš­le­ní o tom, co by se sta­lo, když si dva lidé pro­ho­dí živo­ty, to není špat­né.

Alan the infinite/Alan a neko­neč­no
Ani v tom­to pás­mu samo­zřej­mě nechy­bí kla­sic­ký ani­mák! A zrov­na na potvo­ru tak krás­ně výtvar­ně řeše­ný ani­mák, kte­rý kom­bi­nu­je kla­sic­kou lout­ko­vou ani­ma­ci s počí­ta­čo­vý­mi efek­ty. Vypráví pří­běh Alana, kte­rý hned prv­ní den ve své nové prá­ci náho­dou nara­zí na podiv­nou věc, jež doká­že měnit věci, kte­rých se dotkne, na něco úpl­ně jiné­ho. Bohužel jedi­né, co bych vytknul je ome­ze­ná sto­páž a nikam neve­dou­cí pří­běh. Působí to, jako kdy­by auto­rům najed­nou došla fan­ta­zie (kte­rá jim ale ze začát­ku roz­hod­ně nechy­bí), což je ale vel­ká ško­da, pro­to­že pří­běh Alana by si del­ší ver­zi roz­hod­ně zaslou­žil.

Flite/Vzlet
Další film, kte­ré­mu by slu­še­la del­ší sto­páž. Futuristický pří­běh o hvězdě hover­bo­ar­din­gu, kte­rá je uvěz­ně­na svým vlast­ním mana­že­rem a kte­rou při­jde zachrá­nit náhod­ný čis­tič, oken je opět napros­to nád­her­ně zpra­co­ván. Jeho vět­ší část se ode­hrá­vá ve svě­tě, jenž je opět celý vytvo­řen za pomo­ci cgi a pro svůj ome­ze­ný pří­běh půso­bí spí­še jako pre­zen­ta­ce tech­nic­kých mož­nos­tí toho­to obo­ru. A ano, ty mož­nos­ti jsou obdi­vu­hod­né, ale samot­ný poži­tek ze sle­do­vá­ní neza­chrá­ní jen hez­ký obraz (nut­no ale upo­zor­nit, že autor toho­to fil­mu Tim Webber vytvá­řel vizu­ál­ní efek­ty pro fil­my Gravitace nebo Temný rytíř a v této kate­go­rii je i drži­te­lem Oscara).

Corn/Kukuřice
Kukuřice je opět pří­kla­dem fil­mu, kte­rý je celý vytvo­řen v počí­ta­či. Ovšem ten­to je, mys­lím, ze všech zástup­ců toho­to odvět­ví v tom­to pás­mu nej­lep­ší. Autoři skvě­le zvlá­da­jí jak tex­tu­ry oble­če­ní, tak ani­ma­ci lid­ských postav, či imi­ta­ci špat­né­ho poča­sí a dohro­ma­dy to dává oprav­du skvě­lý výsle­dek. Opět by tomu tedy slu­še­la ale­spoň o pár minut del­ší sto­páž, kte­rá by vysvět­li­la někte­ré detai­ly pří­bě­hu, ale jinak mě ten­to kou­sek moc bavil.

33 revo­lu­ti­ons around sun/33 obě­hů kolem Slunce
Toto moh­la být krás­ná a jed­no­du­chá sci-fi vzta­hov­ka, nicmé­ně hyperre­a­lis­tic­ká až reklam­ní kame­ra tomu moc nepo­má­há. Příběh man­žel­ské­ho páru, kte­rý žije v dale­ké budouc­nos­ti a jehož kon­ver­za­ci o úni­ku z tota­lit­ní spo­leč­nos­ti nahra­je auto­ma­tic­ký hlí­da­cí sys­tém, je sice poměr­ně jed­no­du­chý a hez­ky filo­zo­fic­ký, ale styl sví­ce­ní a jed­not­li­vé zábě­ry mou pozor­nost spí­še od něj odta­ho­va­ly, než aby ji pod­po­ro­va­ly. Je to oprav­du ško­da, pro­to­že poten­ci­ál tam urči­tě byl.

Určitě bych ale nerad, aby to půso­bi­lo, jako že pásmo nesto­jí za zhléd­nu­tí. Určitě sto­jí a pokud by vás zhléd­nu­tí zají­ma­lo, tak pro­mí­tá­ní se bude opa­ko­vat ješ­tě něko­li­krát po celé ČR (i na Slovensku), v rám­ci ozvěn Future gate (viz webo­vé strán­ky). Pokud Vás zají­má pře­hled sou­čas­né krát­ko­me­tráž­ní svě­to­vé sci-fi tvor­by, nevá­hej­te a na někte­ré z pro­mí­tá­ní se vydej­te.