Jak býti dobrou ženou

Paulette je žena v nej­lep­ších letech, kte­rá žije se svým man­že­lem Robertem v malém měs­teč­ku ve Francii. Společně pro­vo­zu­jí sou­kro­mou ško­lu pro dospí­va­jí­cí dív­ky, lido­vě řeče­no rodin­nou ško­lu. Cílem těch­to škol bylo vycho­vá­vat a vzdě­lá­vat dív­ky, aby se sta­ly dob­rý­mi žena­mi a man­žel­ka­mi. Ve ško­le se setká­va­jí dív­ky z růz­ných spo­le­čen­ských vrs­tev. Všechny jsou mla­dé a mají život před sebou. Najdeme mezi nimi dív­ky ostý­cha­vé, nad­še­né, zví­da­vé, ale také vyzý­va­vé až drzé. Ale v 60. letech 20. sto­le­tí měla mít mla­dá žena vhod­né způ­so­by a vycho­vá­ní, aby se moh­la vdát a zalo­žit si rodi­nu. Rodiče dívek mají zájem, aby se tak jejich dce­ry cho­va­ly. Ale někte­ré z dívek mají svo­ji před­sta­vu o živo­tě. I Paulette je tako­vá a udě­lá vše pro svo­ji rodi­nu a ško­lu. Jedinou trh­li­nou na fun­go­vá­ní ško­ly je smrt Paulettina man­že­la a zjiš­tě­ní, že ško­la se dosta­la do exis­tenč­ních pro­blé­mů. Najednou se Paulette musí roz­hod­nout, co udě­lat a jaký bude její dal­ší život. Zkrátka je potře­ba vykro­čit do živo­ta jako samo­stat­ná žena a oso­ba.

Scénář k fil­mu napsal Martin Provost, mezi jehož zná­mé sním­ky pat­ří “Jeden hot a dru­hý čeho“ či „Séraphine“. Film “Jak býti dobrou ženou“ jed­nak uka­zu­je vzdě­lá­vá­ní a život dívek v 60. letech ve Francii, ale sou­čas­ně zachy­cu­je tou­hu člo­vě­ka po svo­bo­dě a žít svůj život pod­le svých před­stav. Do živo­ta ale zasa­hu­jí vždy vněj­ší okol­nos­ti a samo­zřej­mě důle­ži­tou roli hra­je také rodi­na. Provost popi­su­je pří­běh hlav­ní hrdin­ky s nad­hle­dem a humo­rem. Pro sou­čas­nou gene­ra­ci může být film jako výlet do doby, kdy žili jejich pra­ro­di­če či pra­pra­ro­di­če, a jaké spo­le­čen­ské kon­ven­ce sva­zo­va­ly roz­hod­nu­tí mla­dých žen i zku­še­ných man­že­lek.

Do hlav­ní role Paulette je obsa­ze­na fran­couz­ská hereč­ka Juliette Binoche (Čokoláda, Kdo si mys­líš, že jsem, ad.), pro kte­rou je to dal­ší ze zaji­ma­vá role. Hraje „dobrou ženu“ vel­mi pře­svěd­či­vě a lid­sky, stej­ně tak jako nevá­za­nou a zami­lo­va­nou ženu. Skvěle jí sekun­du­jí hereč­ky Yolande Moreau (Když moře stou­pá, Séraphine), v roli švag­ro­vé a kuchař­ky, a Noémie Lvovsky (Backstage, Znovu zami­lo­va­ná) jako jep­tiš­ka a uči­tel­ka.

Důležitou roli ve fil­mu hra­jí ve fil­mu kos­týmy, kte­ré vra­cí divá­ky do doby 60tých let ve Francii a samo­zřej­mě také kame­ra. Záběry na růz­né situ­a­ce jsou výstiž­né, nevšed­ní pohle­dy jsou pak na okol­ní kra­ji­nu.

Na fil­mu se líbi­lo jeho téma, kte­ré mě vrá­ti­lo do časů rodin­ných škol a měš­ťan­ské­ho živo­ta. V dneš­ní době je to ale spí­še úsměv­né, jak se dív­ky vzdě­lá­va­ly a jaké byly náro­ky na ženu.

---

Photo © Memento Films Distribution

---

---