Petr Kerekes, slovenský režisér a uznávaný dokumentarista, každoročně útočící na nejrůznější festivalové ocenění z celého světa, přichází se zcela novým projektem Jak se vaří dějiny. Velice pestrý dokument zvolna navazuje na předcházející dílo 66 sezón, které sklidilo nebývalý úspěch. Děj tohoto dalšího snímku je zasazen do několika válečných střetnutí 20. století, jako byla 2. světová válka, sovětská invaze v Maďarsku a Československu, francouzsko-alžírská válka, válka na Balkáně, až po rusko-čečenský konflikt.
Peter Kerekes dokazuje svou nebojácnost poodhalit kdejaké téma a inteligentně divákovi podává fakta z těchto válečných období za pomocí kuchařských jednotek, jež pro vojáky v těchto těžkých dnech musely vařit. Ať už jde o Němce, Rusa, Francouze nebo Maďara všichni museli jíst a kuchař zde byl proto, aby naplnil jejich břichaté tužby. Kuchař musel vařit ať se střílelo, bombardovalo, či jen lenošilo. Kuchař, ačkoli s největší pravděpodobností nepřijde do styku se zabíjením, pokud nepočítáme kohouty, pašíky a jiná zvířata, si musí tím vším projít bez ohledu na vážnost situace stejně jako vojáci. Jíst se zkrátka musí za každého počasí.
Ne nadarmo se za války říkalo, že největší ztrátou pro útvar je ztráta kuchtíka. A proto se Peter Kerekes ve svém čtyřletém období rozhodl získat jejich podrobné názory na celé válčení, odehrávající se kolem nich, a rozjel se do všech koutů Evropy, aby zde posbíral co možná nejzajímavější informace. Na své pouti se setkal a diskutoval se 106 kuchaři z nejrůznějších koutů Evropy, aby vybral 12 znich, kteří sním budou úzce spolupracovat na jeho dokumentárním filmu.
O válkách se toho napovídalo hodně. Archiv Kinematografie obsahuje nepřeberné množství filmů a dokumentů o válčení mezi jednotlivými zeměmi, kde vystupují vysoce postavení důstojníci a vyprávějí o věcech z válečného období očima veterána bojujícího na frontách, v těch nejrůznějších situacích a podmínkách. A co oči kuchaře? Na ty bychom neměli zapomínat, ty zažily také mnohé a možná jejich výpovědi nebudou tak zkreslené, jako ty z důstojnických úst. Film je podáván vtipnou formou, aniž by cokoli zesměšňoval.
Doprovázejí ho velice zajímavé válečné recepty s úsměvnými dobovými čísly, jako chléb pro 18 milionu německých vojáků, či kohout na víně pro 500 tisíc příslušníků francouzské armády. Peter Kerekes bravurně spároval kuchařské výpovědi z nepřátelených stran, takže se navzájem budou prolínat například příběhy německého pekaře, pečící chleba pro vojáky Wehrmachtu a proslulý recept na otrávený chleba židovským pekařem pro zajaté esesáky, který se mstil za zážitky v německém koncentráku. Zkrátka přes kuchyň se staví a boří státy, jak se ukazuje na názorném příkladu rozpadu bývalé Jugoslávie, kde si zástupci Jugoslávie a Srbska na svých jednání naschvál servírovali národní jídla, což je vzájmeně uráželo. Jak tato jednání dopadla všichni víme.
Peter Kerekes opět dokazuje, že se dokáže chopit vážného tématu a uvést ho v inteligentně vtipném kabátku, jako je to v tomto případě. Tento chytře podaný dokument si nenechte ujít a zajděte na něj do kina.
Pokud jste zarytí příznivci tradičních dokumentárních filmů o válce, tak nečekejte, že toto bude váš šálek kávy. Peter Kerekes se spíše snaží nastínit emoce a pohledy jednotlivých osob, kteří si válkou sice prošli, ale jejich zbraněmi nebyly pistole a granáty, nýbrž vařečky a hrnce.
Naše hodnocení:
7
Podobné články
Jak se vaří dějiny
20. April 2009 - 5:16 — Patrik Chlumecky
Nejnovější komentáře