Kritiky.cz > Profily osob > Rozhovory > Jan Prušinovský

Jan Prušinovský

1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

„Jeden se snaží svůj život a co s ním neustále řešit a ten druhý to má absolutně na bábovce. Tohle Kryštof s Matějem nádherně vystihli,“ říká režisér Jan Prušinovský.

Jan Prušinovský (*1979) ukon­čil stu­di­um na FAMU ve tře­tím roč­ní­ku, kdy absol­vo­val scé­ná­řem František je děv­kař, kte­rý se stal i jeho hra­ným celo­ve­čer­ním debu­tem. V roce 2009 nato­čil pro tele­vi­zi Nova kome­di­ál­ní sérii Okresní pře­bor. Úzce spo­lu­pra­co­val s Terezou Vrabelovou na jejích tele­viz­ních séri­ích Soukromé pas­ti a Nevinné lži. Do obou sérií při­spěl jed­ním fil­mem pod­le vlast­ní­ho scé­ná­ře. V roce 2012 měl pre­mi­é­ru jím reží­ro­va­ný fil­mo­vý prequel seri­á­lu Okresní pře­bor s podti­tu­lem Poslední zápas Pepíka Hnátka s Miroslavem Krobotem v hlav­ní roli. Spolu s Krobotem a scé­náris­tou Petrem Kolečkem násled­ně pro Českou tele­vi­zi nato­čil autor­ský kome­di­ál­ní seri­ál Čtvrtá hvězda.

Ke scé­ná­ři Kober a Užovek jste řekl, že jste v nad­sáz­ce naštva­ný na to, že jste jej nena­psal sám. Co Vás na něm nej­ví­ce zau­ja­lo a kte­rý moment byl oním zlo­mo­vým, kdy jste si uvě­do­mil, že jej chce­te točit?

Bylo to v jed­nom mís­tě, kte­ré nechci pře­dem pro­zra­zo­vat. Tam jsem si uvě­do­mil, že čtu hod­ně nekom­pro­mis­ní text. Rozhodnutí bylo dost intu­i­tiv­ní, niko­li však náh­lé. Počkal jsem asi měsíc a sle­do­val sám sebe, jest­li na ten scé­nář mys­lím, nebo jest­li to ve mně ode­zní­vá a pře­stá­vá mě to zají­mat. Zjistil jsem, že mě to zají­má, že mi hla­va fabu­lu­je dál, a tak jsem sce­náris­tovi Jardovi Žváčkovi zavo­lal. Od té doby k rea­li­za­ci uběh­ly dva roky a to byl také doce­la test, jest­li se mě ten Jardův text drží.

Se sce­náris­tou Jaroslavem Žváčkem jste spo­lu v minu­los­ti rea­li­zo­va­li už i diva­del­ní hru. Dalo by se říct, že už jste jako autor­ská dvo­ji­ce sehra­ní? A jak moc jste spo­leč­ně dola­ďo­va­li scé­nář ke Kobrám a Užovkám?

Pravda je tako­vá, že my se s Jardou zase tak dob­ře nezná­me. Mám rád Jardův blog, je to hod­ně zají­ma­vé čte­ní. Divadelní hra Obludov vznik­la jako zakáz­ka pro A stu­dio Rubín. Bylo to v době, kdy jsme si vymě­ňo­va­li ver­ze scé­ná­ře toho­to fil­mu, tako­vá bokov­ka. Trochu jsem si tím tes­to­val, jest­li doká­žu pra­co­vat s Jardovým tex­tem v pra­xi. Myslím, že ta hra se poved­la. Nebo…, já osob­ně ji mám hod­ně rád. Kobry a Užovky vznik­ly jako baka­lář­ský scé­nář pod vede­ním Petra Jarchovského na FAMU. V této podo­bě vyhrál i cenu Filmové nada­ce. Já jsem měl k tomu tex­tu urči­té poznám­ky a chtěl jsem zvo­lit tro­chu jiný způ­sob vyprá­vě­ní, než kte­rý pou­ží­val Jarda. Takže jsme spo­lu udě­la­li něko­lik pře­pi­sů. Poslední pře­pi­sy před natá­če­ním jsem si dělal už sám. Některé změ­ny jsem zakom­po­no­val po čte­ných zkouš­kách. Jarda těch změn byl samo­zřej­mě účas­ten, jen role se tro­chu oto­či­ly. Poznámkoval on. Mám ke sce­náris­tům obrov­ský respekt. Je to samo­zřej­mě pro­to, že sebe pořád pova­žu­ji spíš za sce­náris­tu. Tenhle film lze bez nad­sáz­ky brát jako výsle­dek něko­li­ka­le­té peda­go­gic­ké prá­ce kated­ry sce­náris­ti­ky FAMU a Petra Jarchovského.

O čem pod­le Vás Kobry a Užovky pri­már­ně jsou?

Selsky řeče­no je to o ele­men­tár­ní tou­ze - mít se dob­ře - co to vlast­ně zna­me­ná a co je člo­věk ocho­ten pro to obě­to­vat. Já si vždyc­ky dlou­hou dobu před natá­če­ním sklá­dám doma tako­vý osob­ní hudeb­ní soun­d­track k fil­mu, kte­rý mě čeká. Pak ho poslou­chám pořád doko­la. Některé pís­ně mám jen pro nála­du, u jiných pís­ní m, že urči­té scé­ny budu natá­čet pří­mo na ně. Když se podí­vám jen na názvy pís­ni­ček  pla­y­lis­tu  Kober a Užovek jsou tam Tohle je ráj, Země vzdá­le­ná, Žijeme len raz, My děti ze sta­ni­ce Bullerbyn, Jebej par­ket. Ono to nějak samo vypo­ví­dá za sebe. Dost mě nako­pá­val dvoj­verš Tonyho Ducháčka: „Začal jsem se měnit ku pro­spě­chu věcí, bude ze mě mon­strum, nechci žád­nej kys­lík“.

Kobry a Užovky popi­su­je­te jako divác­ky atrak­tiv­ní film, kte­ré­mu nechy­bí humor ve sty­lu brit­ských soci­ál­ních dra­mat. Kde všu­de bychom nalez­li Vaše inspi­rač­ní zdro­je a jak se jim nako­nec výsled­ný tvar podo­bá?

Ohlédnu-li se v čase, tak jsou urči­té typy fil­mů, kte­ré mě zřej­mě hod­ně ovliv­ni­ly, a já se z toho už nevzpa­ma­to­val. Pamatuji se, že jsem byl snad šest­krát v kině na fil­mu Trainspotting. V něja­ké recen­zi jsem si pře­če­tl, že ten film nava­zu­je na tra­di­ci tzv. brit­ské­ho soci­ál­ní­ho fil­mu. Takže jsem začal nakou­ká­vat fil­my, jako jsou Ohlédni se v hně­vu, sním­ky Kena Loache, Mikea Leigha a Stephena Frearse. Zároveň jsem hltal fil­my Martina Scorseseho z jeho rané­ho obdo­bí. Myslím, že urči­té para­le­ly, pře­de­vším ve vzta­hu hlav­ních bra­tr­ských postav, najde­te ve fil­mu Špinavé uli­ce, tam jsou to tedy bra­tran­ci. Možná to bude půso­bit doce­la vzdá­le­ně, ale jeden z vel­mi sil­ných momen­tů, na kte­rý jsem si při čte­ní Kober vzpo­mněl, byl ve fil­mu čer­noš­ské­ho reži­sé­ra Spikea Lee Horečka džun­gle, kde má hlav­ní hrdi­na bra­t­ra feťá­ka. m moc dob­ře, že napo­do­bo­vat styl tako­vých reži­sé­rů je blbost a já ani nejsem dost zruč­ný reži­sér, abych to vůbec napo­do­bit uměl. Mě spíš zají­ma­lo, jak ta téma­ta řeší sce­náris­tic­ky a vypra­věč­sky, ne este­tic­ky. Ty fil­my jsou totiž přes svou vnitř­ní kom­pli­ko­va­nost napros­to pře­hled­ně vyprá­vě­né a přes to, že řeší vel­mi trau­ma­tic­ké věci, jim nechy­bí humor. Estetická for­ma Kober je odji­nud, tu zase čer­pám, při­ro­ze­ně, z čes­kých fil­mů. Když jsem se s Petrem Koblovským bavil o vizuál­ní podo­bě, done­sl jsem mu Džusový román od Fera Feniče. To je straš­ně zají­ma­vý film. Působí to jako doku­ment, a při­tom je to neu­vě­ři­tel­ně este­tic­ky vypi­lo­va­ný sní­mek, pře­de­vším davo­vý­mi scé­ná­mi zábav a tová­ren. Jak jsem kame­ra­ma­novi potře­bo­val ale­spoň tro­chu při­blí­žit, co se mi honí v hla­vě, vytá­hl jsem zce­la intu­i­tiv­ně z při­hrád­ky tohle.

Do hlav­ních rolí bra­trů se Vám poda­ři­lo obsa­dit sku­teč­né sou­ro­zen­ce, Kryštofa a Matěje Hádkovy. Jak zpět­ně hod­no­tí­te tuto vol­bu a bylo natá­če­ní s nimi, díky jejich rodin­né­mu pou­tu, v něčem odliš­né? A co jste si říkal, když jste je spo­lu viděl popr­vé pří­mo na pla­ce? 

Neříkal jsem si vůbec nic. Oni jsou pro­fe­sí her­ci a jako her­ci se na natá­če­ní cho­va­li. Já jsem s jejich pří­stu­pem k tomuhle fil­mu hroz­ně spo­ko­je­ný. Jejich rodin­né pou­to se pro­je­vo­va­lo mini­mál­ně, já jsem ho moc necí­til. Cítil jsem ho para­dox­ně, když na pla­ce spo­lu neby­li a stří­da­li se mi tam. Vždycky se mě pta­li, co vče­ra brá­cha. Zajímalo je to. Když nad tím tak zpět­ně pře­mýš­lím, tak je v tom fil­mu scé­na, kte­rá by asi nemě­la tako­vý úči­nek, kdy­by ti klu­ci neby­li brá­cho­vé, ale nebu­du říkat kte­rá.

Gagy i dra­ma­tic­ké situ­a­ce obec­ně vychá­ze­jí z kon­tras­tů. Jaké jsou pro Vás klí­čo­vé kon­tras­ty mezi Kobrou a Užovkou, respek­ti­ve Matějem Hádkem a Kryštofem Hádkem?

Asi nej­vý­raz­něj­ší kon­trast­ní aspekt, kte­rý cítím v těch posta­vách je, že jeden se sna­ží svůj život a co s ním neu­stá­le řešit a ten dru­hý to má abso­lut­ně na bábov­ce. Tohle Kryštof s Matějem nád­her­ně vystih­li.

Vy sám pochá­zí­te z obce na seve­ro­zá­pad­ní hra­ni­ci Prahy, při­čemž jste děj Kober a Užovek situ­o­val do oblas­ti střed­ních Čech, kte­ré pova­žu­je­te za nej­zde­vas­to­va­něj­ší mís­to naší země. Proč?

Jarda psal ten pří­běh původ­ně na Javorník, pro­to­že z toho mís­ta pochá­zí. Já jsem si při čte­ní říkal: „To je stej­né jako u mě. Jako přes kopí­rák.“ Česko-polské pohra­ni­čí v sobě ale má tako­vou urči­tou roman­ti­ku, něco tako­vé­ho dře­vo­ru­bec­ké­ho, a hlav­ně ti lidé tro­chu jinak mluví. Prostě jsem neznal to pro­stře­dí tak dob­ře, tak jsem se Jardou doho­dl, že děj pře­ne­su do střed­ních Čech, pro­to­že to je uni­ver­zál­ní pří­běh a mně se to bude lépe rea­li­zo­vat. Střední Čechy to je fakt spe­ci­fic­ká díra. Prstenec, kte­rý je vysá­ván hlav­ním měs­tem, men­tál­ně i eko­no­mic­ky. Nejvíc je to cítit na těch vět­ších měs­tech. Kralupy, Neratovice, Benešov, Rudná, Kladno... Krajina je tako­vá plac­ka plná skla­dišť pro­tí­na­ná sítí nedo­sta­vě­ných dál­nic. Billboard, kam se podí­vá­te. Co k tomu říct? Mám to tam rád.

Vaše původ­ní, ať už seri­á­lo­vé, nebo fil­mo­vé pro­jek­ty jako Okresní pře­bor, byly obsa­ze­ny vel­kým množ­stvím tuzem­ských herec­kých hvězd. V Kobrách a Užovkách se kro­mě bra­trů Hádkových a Jany Šulcové obje­vu­je spí­še nastu­pu­jí­cí herec­ká gene­ra­ce. Čím je tato změ­na zapří­či­ně­na?

Je to dané žánrem. Ten film není kome­die, ale dra­ma. U toho­to fil­mu je pod­stat­né, aby to bylo nad­mí­ru auten­tic­ké. Nedovedu si před­sta­vit, že by šéfa dis­ko­té­ky mohl hrát tře­ba Ivan Trojan, nebo Ondra Vetchý. Oni by to samo­zřej­mě sehrá­li skvě­le, ale pros­tě by to na divá­ka fun­go­va­lo jinak, než bych chtěl. Nechtěl jsem, aby při odcho­du z kina říka­li, jak byl ten Vetchý zase skvě­lej, ale spíš: „co to bylo za člo­vě­ka za tím barem?“. V kome­dii je to jinak. Tam zase nao­pak pra­cu­je­te způ­so­bem, co s tou tvá­ří, kte­rou všich­ni zna­jí, udě­lá­te. Lámete si hla­vu, jak ji divá­kovi uká­zat zase z jiné­ho úhlu.

Jste znám jako tvůr­ce kome­dií či kome­di­ál­ních sérií, kte­ré zli­do­vě­ly. Na ser­ve­ru YouTube může­me najít desít­ky krát­kých uká­zek z Vašich fil­mů a seri­á­lů, při­čemž v drti­vé vět­ši­ně jde o divá­ky milo­va­né hláš­ky. Myslíte, že Kobry a Užovky mají stej­ný poten­ci­ál, nebo se ten­to­krát ubí­rá­te někam jinam?

Těžko říct. I v tomhle fil­mu mám hod­ně oblí­be­ných hlá­šek, ale já bych byl mno­hem rad­ši, kdy­by ho lidé oce­ni­li jako celek. Myslím si také, že ačko­li jsem znám pře­de­vším jako tvůr­ce dvou kome­di­ál­ních seri­á­lů, tak moje útlá fil­mo­gra­fie obsa­hu­je i váž­něj­ší poku­sy. Ti lidé, kte­ří zna­jí mou, řek­ně­me dra­ma­tič­těj­ší tvor­bu, z toho­to fil­mu pře­kva­pe­ní nebu­dou.

Tuzemské kine­ma­to­gra­fii je obec­ně vyčí­tá­no jis­té pro­tě­žo­vá­ní cha­rak­te­rů, kte­ré svůj boj se živo­tem a oko­lím neu­stá­le pro­hrá­va­jí. Na prv­ní pohled by se moh­lo zdát, že Kobry a užov­ky k nim budou také pat­řit. V čem je film a jeho hrdi­no­vé jiný? 

Tak pře­de­vším bych rád vyvrá­til, že na ten­to film pat­ří nálep­ka lůzrov­ský. Pro mě je to defi­ni­ce fil­mů o lidech, kte­ří se patla­jí pře­de­vším sami v sobě. Samotáři, Kamenný most a tak podob­ně, a to nemys­lím nijak han­li­vě. Postavy naše­ho fil­mu se v sobě moc nepa­tla­jí, já si mys­lím, že to v sobě mají nao­pak doce­la dost srov­na­né a nechy­bí jim urči­tá dáv­ka sebe­vě­do­mí. Nebo sle­du­je­me, jak jim sebe­vě­do­mí ros­te. To, že ti lidé jsou, řek­ně­me z chud­ší vrst­vy oby­va­tel­stva, pře­ce nezna­me­ná, že jsou lůzři. Takové myš­le­ní se mi vlast­ně i dost pří­čí.

Vnímáte sám sebe jako znač­ku, to zna­me­ná, mys­lí­te si, že lidé půjdou na nový film od Prušinovského, toho co nato­čil Čtvrtou hvězdu a Okresní pře­bor? A mys­lí­te si, že Kobry a Užovky jsou pro stej­ný typ divá­ka?

Je fajn, že se může­te opřít o své před­cho­zí úspě­chy, ale při­ná­ší to i urči­tá úska­lí. Pokud si chce­te udr­žet něja­kou znač­ku, a v mém pří­pa­dě je mys­lím pří­liš brzo o něja­ké znač­ce vůbec hovo­řit, musí­te být pořád stej­ně dob­rý, což prak­tic­ky nelze. Nebo točit neu­stá­le stej­ný žánr, což by mě neba­vi­lo. Neočekávám, že ten­to film bude mít tako­vou maso­vou divác­kou úspěš­nost a obli­bu, jako Okresní pře­bor, pro­to­že je to pros­tě něco jiné­ho. Dělal jsem ho ale se stej­nou pocti­vos­tí a ener­gií, což si mys­lím, je pro budo­vá­ní něja­ké znač­ky mož­ná mno­hem ce pod­stat­né, než divác­ké rekor­dy.

Kdybyste si měl vybrat, s kým bys­te doká­zal vyjít lépe, byl by to Kobra, nebo Užovka? A proč?

Kobra je čitel­něj­ší, ale jak se znám, vybral bych si Užovku, kte­rý by mě poslé­ze zkla­mal.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Čtvrtá hvězda (TV seriál)15. srpna 2018 Čtvrtá hvězda (TV seriál) Čtvrtá hvězda vypráví příběh mladého Štěpána (Václav Neužil), který získal místo jako druhý noční recepční v tříhvězdičkovém hotelu Meteor na periferii Prahy. Štěpána zajímá Pavlínka […] Posted in Galerie
  • 31. ročníku Finále Plzeň přivítal 13 800 návštěvníků a ocenil Zlatým ledňáčkem nejlepší filmy1. května 2018 31. ročníku Finále Plzeň přivítal 13 800 návštěvníků a ocenil Zlatým ledňáčkem nejlepší filmy VÝSLEDKY OCENĚNÍ ZLATÝ LEDŇÁČEK 2018 :                                                            Statutární ceny – Mezinárodní porota Cena Zlatý ledňáček za nejlepší celovečerní hraný […] Posted in Festivaly
  • Kobry a užovky - O vzniku filmu20. února 2015 Kobry a užovky - O vzniku filmu „Obsazení bratrů Hádkových, Matěje a Kryštofa, jsem vnímal jako obrovskou příležitost, protože určité nuance vztahu hlavních hrdinů jsou schopni vytvořit pouze skuteční biologičtí bratři,“ […] Posted in Články
  • Nevinné lži II. 27. srpna 2014 Nevinné lži II. Na podzim se začnou v České televizi vysílat další díly úspěšné minisérie Nevinné lži, vysílací čas bude v neděli ve 20 hodin, první díl se bude odvysílán 7. září. První série se […] Posted in Články
  • Nevinné lži – video z tiskové konference27. srpna 2014 Nevinné lži – video z tiskové konference https://www.youtube.com/watch?v=x8bBZiWUZno Posted in Články
  • Nevinné lži - fotky z tiskové konference27. srpna 2014 Nevinné lži - fotky z tiskové konference Fotky ve větším rozlišení najdete na webu 10Mpix.cz Posted in Články
  • Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka - 70%30. března 2012 Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka - 70% Po toužení fanoušků jednoho z nejlepšího seriálů poslední doby na TV Nova Okresního přeboru se rozhodl režisér natočit i celovečerní film. Napadl ho dobrý nápad v tom, že nejdůležitějším […] Posted in Filmové recenze
  • Robert Galbraith: Volání Kukačky25. května 2016 Robert Galbraith: Volání Kukačky Volání Kukačky je prvním případem detektiva Cormorana Strika. Největším lákadlem na tento titul je jistě ten fakt, že autorem je jistý „Robert Galbraith“, což je pouze pseudonym (jak se po […] Posted in Recenze knih
  • Pasažéři - 90 %30. prosince 2016 Pasažéři - 90 % Chcete vidět poslední sci-fi film v tomto roce? Tak honem do kina. Pasažéři je drama o tom, jak se vesmírná loď porouchá a probudí z hibernace jednoho technika. Ze světa hibernace se […] Posted in Filmové recenze
  • Schindlerův seznam17. června 2022 Schindlerův seznam Tak vtahující, propracovaný a emotivní film jsem už dlouho neviděl, jednoznačně nejlepší Spielbergův snímek. Černobílá kamera tomuto nehostinnému a nelidskému období naší historie jen […] Posted in Krátké recenze

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,72042 s | počet dotazů: 252 | paměť: 72144 KB. | 04.05.2024 - 15:22:07