(zatím nehodnoceno)
Loading...Masaryk je třetím celovečerním filmem Julia Ševčíka. Jeho předchozí snímky Restart (2005) a Normal (2009) byly uvedeny na řadě mezinárodních filmových festivalů. Za film Normal získal Julius Ševčík Cenu za nejlepší režii na MFF v Šanghaji 2009.
Můžete představit význam Jana Masaryka v kontextu evropských dějinných událostí 30. let minulého století, tak jak vyznívá z filmu?
„Jan byl enfant terrible československé diplomacie. V mezinárodních kruzích se díky pověsti svého otce pohyboval spíš jako celebrita než kariérní diplomat. Byl nejen zástupcem nového státu, ale také zástupcem nového světového trendu, v kterém šlechta a její zvyklosti v řízení zahraniční politiky ztrácela své místo, a do popředí se dostávaly silné osobnosti. V 30. letech Československo představovalo problém a jeho dělení mohlo narušit rovnováhu ve střední Evropě. Když se země dostala pod vnitřní tlak komunistického Ruska, které tu postupně připravovalo převrat, a pod tlak nacistického Německa, neměla moc šanci se ubránit. Jméno Masaryk bylo v symbolické rovině, pojítkem, které tmelilo stát a jeho občany různých národností v době krize, šlo však spíše o pojítko srdce, než o opravdu odolný prvek obrany.“
V čem je Masarykův lidský i politický příběh přesahový a nadčasový?
„Příběhy lidí, kteří se snaží postavit diktatuře, jsou vždy fascinující. Ať už jde o Jana Masaryka, studenta stojícího před tankem na náměstí v Číně nebo běžného člověka, který chce ubránit vlastní svobodný život oproti těm, co ho chtějí manipulovat – vždy jde nakonec o boj dobra proti zlu. Dobro často vyhraje jen o píď, protože zlo je z principu ve výhodě. Když vám někdo ukradne tužku, je ve výhodě, protože jí najednou má, zatímco vy jste ji ztratili. Získat tužku zpět vyžaduje boj s nejasným výsledkem. V našem filmu stojí nedokonalý, osamělý Jan proti zákeřné a pragmatické taktice agresora. Nemůže vyhrát. Ale pokusí se o to.“
Může mít vnitřní svár mezi osobní touhou a povinností, tak, jak je Masaryk ve svém životě prožíval, vůbec vítězné východisko?
„Jan byl emotivní, svobodomyslný idealista a do politiky se moc nehodil. Myslím, že musel hodně trpět, ale také si hodně užívat. Kdybych to nadnesl, našel bych v jeho chování prvky donkichotství. Jeho idealistická povaha nakonec definitivně narazila na realitu komunistického převratu v roce 48, když se snažil udržet kontinuitu vědomí Masarykovských ideálů oproti zrůdnému Ruského režimu. Za to zaplatil životem.“
Jaké lidské poselství může divákovi – i bez detailní znalosti historických souvislostí – film předat?
„Ideály jsou krásné, ale není žádný med za ně bojovat. Je lhostejné, zda se film odehrává v době zápasu proti německému expanzionismu, či zda by byl o nástupu
komunismu nebo jiného barbarství proti pokroku, pravdě a humanitě. Hrdina je vždy ten, kdo se, byť s malou nadějí na úspěch, postaví zlu.“
Proč jste si vybral do hlavní role Karla Rodena?
„Miluju Karla Rodena. Je to náš nejlepší filmový herec. Klíčové bylo postihnout Janovu vnitřní rozpolcenost - jeho bohémství a křehkost v kontrastu s nutností být dominantním politickým hráčem, když o to příběh požádá. Jan je z mého pohledu takový vlk v kleci - vlk idealista uvězněný v kleci pragmatismu a reality. Je v něm síla i křehkost. Karel dokázal všechny tyto Masarykovy polohy ztvárnit bravurně a s vášní a myslím, že pro povahovou pestrost si Jana zamiloval. Podobu Jana Masaryka jsme nakonec s Karlovou pomocí také dotáhli – mimo jiné i díky tomu, že Karel má rád sladké.“
Ve filmu je řada, někdy i rozměrem malých rolí obsazena výtečnými herci. Jako by žádná menší role nebyla méně významná, než ta rozsáhlejší, pro každou hledáte výraznou osobnost…
„U herců hledám primárně charizma, protože to nese pro film nezbytnou „hmotu“. Je spousta skvělých herců, kteří fungují výborně v divadle a televizi, ale ne na plátně. Filmový herec si dokáže podmanit kameru a pouhým pohybem obočí se ve scéně prosadit. Hmota pak vychází nejen z jeho hereckého umění, ale i z toho, jak instinktivně vycítí náladu filmu, nejen svojí roli. Takovým top hercem je například Martin Hofmann, který hraje tajemníka prezidenta Beneše. Má v očích vše, co je pro film potřeba. Jsem moc rád, že tu menší roli vzal. Když dojde na jeho scény je fantastický.“
Části seriálu: Masaryk
- Blaženka – Emília Vášáryová
- FILM MASARYK V ČÍSLECH A ZAJÍMAVOSTECH
- Jan Masaryk (14.9.1886 – 10.3.1948)
- Julius Ševčík: Ideály jsou krásné, ale není žádný med za ně bojovat
- Madla – Eva Herzigová
- Masaryk
- Oldřich Kaiser: Masaryk byl srdcař, Beneš spíš úředník
Nejnovější komentáře