Krampus: Táhni k čertu - 50 %

Nezlob, nebo tě odne­se Čert! V před­škol­ním věku může tako­vé upo­zor­ně­ní v době před Mikulášem vyvo­lat pád­né oba­vy. Jenže tako­vý Krampus, ten si může dojít i pro nezve­de­né ško­lá­ky nebo jejich rodi­če. Kdo si nece­ní poho­dy, je pro­tiv­ný nebo kdo otra­vu­je své oko­lí, ten se může stát pro Krampuse a jeho dru­ži­nu stra­ši­del dobrou kořis­tí. Nic pro­ti němu nepla­tí, nic ho neza­sta­ví a niče­ho se nebo­jí. Je to pří­še­ra, se kte­rou je mož­né zažít pěk­ně hor­ké horo­ro­vé chví­le. A to se prá­vě sta­lo dva­nác­ti­le­té­mu Maxovi. Tenhle kluk si tro­chu neví rady s tím, jak se mu rea­li­ta ple­te do před­stav a přá­ní. Nejhorší je, že ho plno pří­buz­ných štve tak, že by nej­ra­dě­ji vánoč­ní svát­ky zru­šil. A prá­vě tako­vé přá­ní vybur­cu­je tajem­né bytos­ti v čele s Krampusem a začne peklo.

Jméno Krampus není u nás moc zná­mé, ale po zhléd­nu­tí fil­mu stej­né­ho jmé­na si ho kaž­dý snad­no před­sta­ví. Kam se na něj hra­be dob­rác­ký čes­ký Čert, ten roz­to­mi­lý roha­tec s umou­ně­ný­mi tvá­ře­mi a mas­kou, pod kte­rou se ukrý­vá člo­věk. V čes­kých pohád­kách nad čerty člo­věk vítě­zí a pro dospě­lé je to pohád­ko­vá bytost k zasmá­ní. Jenže s Krampusem je to jiné kafe. Tahle roha­tá antro­po­morf­ní figu­ra pat­ří k rakous­ké­mu a jiho­ně­mec­ké­mu folk­ló­ru. Objevuje se 5. pro­sin­ce, obvykle v dopro­vo­du sv. Mikuláše. Krampus má za úkol, stej­ně jako čes­ký Čert, potrestat zlo­bi­vé děti. Masky Krampusů jsou doko­na­lé a hro­zi­vé tak, že vzbu­zu­jí zvě­da­vost i odpor nejen u dětí, ale i u dospě­lých. V Rakousku pořá­da­jí někte­rá měs­ta prů­vo­dy Krampusů a nej­ví­ce se těch­to stra­ši­del­ných bytos­tí schá­zí tra­dič­ně ve Schladmingu. Letos si mohou divá­ci zajít na Krampuse do kina. Čeká je 98 minut ost­ré­ho vánoč­ní­ho koktej­lu s horo­ro­vým pře­vle­kem. Poklidnou před­vá­noč­ní poho­du sice nala­dí pís­nič­ky a vánoč­ní deko­ra­ce, ale náh­lá změ­na poča­sí dává tušit, že se bude konat něja­ká „čertovi­na“.  A tak se také sta­ne. Max má hod­ně důvo­dů, proč být otrá­ve­ný, ale Krampus mu dá jas­ně naje­vo, co je pod­stat­né a čeho si má vážit. Takové malé pona­u­če­ní pro život se vždyc­ky hodí.

Režisérem fil­mu je Michael Dougherty, kte­rý se podí­lel také na scé­ná­ři a jeho nala­dě­ní na tajem­nou a dra­ma­tic­kou notu najde­me i v jeho před­cho­zích scé­ná­řích (Helloweenská noc, X-man 2, Temná legen­da 3) i ve fil­mu Helloweenská noc. Je to milov­ník horo­rů a fan­ta­sy, kdy si může vymýš­let a vyvo­lá­vat v divá­cích strach. I ve fil­mu Krampus veli­ce cit­li­vě pra­cu­je s vytvá­ře­ním urči­té atmo­sfé­ry, tajem­né­ho napě­tí a výraz­ně dra­ma­tic­ké scé­ny. Příběh je vyprá­věn jed­no­du­še, situ­a­ce na sebe logic­ky nava­zu­jí a všech­no smě­řu­je k závě­ru, kte­rý při­ná­ší řeše­ní i urči­té tajem­ství. Nevím, jak se dět­ským her­cům hrá­lo, ale kaž­do­pád­ně si pořád­ně zakři­če­li. Pro dospě­lé her­ce při­ne­sl film pří­le­ži­tost lehce pře­hrá­vat. I když cel­ko­vě pře­va­žu­je ve fil­mu leh­ké napě­tí, jsou tu i scé­ny ladě­né výraz­ně kome­di­ál­ně a lze tak film zařa­dit mezi kome­di­ál­ní horo­ry.

Autorem kos­tý­mů je Bob Buck, kte­rý se jako výtvar­ník podí­lel na fil­mech o Hobitovi. Krampus má vše, jak má být. Chlupatou hla­vu zdo­bí vel­ké rohy, dupá­ní zajis­tí kopy­to a z hnus­né tla­my se krou­tí jazyk jako had. Ve fil­mu jsem oce­ni­la, jak se postup­ně kon­kre­ti­zu­je jeho vizu­ál­ní podo­ba. Jako pomoc­ní­ci vystu­pu­jí stra­ši­dla v růz­né for­mě jako per­ní­ko­vé posta­vič­ky, vede­né lout­ky nebo hra­né posta­vy.

Film Krampus: Táhni k čertu má dob­ře nača­so­va­nou pre­mi­é­ru v čes­kých kinech na 10.12.2015. Napínavý pří­běh s vánoč­ní atmo­sfé­rou však není určen malým dětem, pro­to­že Krampus má blí­že k pohád­ko­vým netvo­rům než k čes­ké­mu poje­tí Čertů. Každopádně se auto­ro­vi poda­ři­lo vyu­žít tra­dič­ní tajem­nou posta­vu a naser­ví­ro­val ji v aktu­ál­ní před­vá­noč­ní atmo­sfé­ře jed­né rodi­ny s dět­mi.

Nedoporučuji film pro děti před­škol­ní­ho věku a cit­li­věj­ším ško­lá­kům do 10 let. Je to v pod­sta­tě pohád­ko­vý pří­běh, ale napí­na­vé scé­ny i tri­ko­vé efek­ty oce­ní divák, kte­rý se na horo­ro­vý pří­běh bude dívat s nad­hle­dem.

---

---