Kritiky.cz > Knihovnička > KVĚTY SLUNCE

KVĚTY SLUNCE

kslunce2 1
kslunce2 1
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...


 

Po prv­ní vel­mi úspěš­né kni­ze „mlé­ko a med“ jsme se koneč­ně dočka­li dal­ší kni­hy „kvě­ty slun­ce“ od vel­mi oblí­be­né autor­ky „rupi kaur“, jež svý­mi bás­ně­mi doslo­va pro­ces­to­va­la celý svět. Tato kníž­ka je sou­bo­rem vel­mi intim­ních bás­ní o smut­ku, odří­ká­ní si, úctě k vlast­ním koře­nům, ale i o lás­ce, vnitř­ní a těž­ko pora­zi­tel­né síle, vypo­řá­dá­ní se s nej­růz­něj­ší­mi trau­ma­ty.

Sbírka je roz­dě­le­na do pěti čás­tí - kapi­tol, kte­ré jsou stej­ně jako jed­not­li­vé čás­ti živo­ta rost­li­ny při­po­dob­ně­ny k nároč­né­mu živo­tu ženy, kdy se v živo­tě musí vypo­řá­dá­vat s lás­kou, ztrá­tou, nej­růz­něj­ší­mi pře­de­šlý­mi cito­vý­mi trau­ma­ty,  týka­jí­cí se migra­ce v dět­ství, začle­ňo­vá­ní se do nové spo­leč­nos­ti, ale i tra­ble s lás­kou a s muži. 

Kniha je roz­dě­le­na na tyto kapi­to­ly: vad­nu­tí, odumí­rá­ní, klí­če­ní, růst a roz­květ.

kslunce1

VADNUTÍ 

Kapitola vad­nu­tí je o vyrov­ná­ní se s roz­cho­dem, smu­tek nad tím, že jí opus­til a odkopnul part­ner, kte­ré­mu nade vše věři­la. V skry­tu duše dou­fa­la, že je to prá­vě ten pra­vý  „pan správ­ný“. S odstu­pem času v ní začí­ná uvnitř hlo­dat i nená­vist k němu samot­né­mu, a to jen pro­to, že od ní doká­zal jen tak ode­jít a už se k ní nikdy nevrá­tit.

ode­šel jsi  

ale pořád tě chci  

i když si zaslou­žím něko­ho 

kdo by byl ocho­ten zůstat

.

spíš než to

co jsme spo­lu pro­ži­li 

mě drtí 

co jsme ješ­tě moh­li pro­žít

Vyzpovídává se ze své závis­los­ti na jeho pří­tom­nos­ti, i když ví, že se k ní nikdy necho­val s něhou, že ji asi ani tolik nemi­lo­val tak jako ona jeho, ane­bo jak by si ona sama zaslou­ži­la. Že to byl jen děv­kař, kte­rý stří­dal ženy jak pro­šla­pa­né boty. Sama si uvě­do­mu­je, že pokud nepů­jde do sebe  a nezačne se mít ráda, tak jen těž­ko někdy bude moci milo­vat jiné­ho. Měla by se nej­pr­ve nau­čit mít ráda sama sebe, i když to není jed­no­du­ché.

Je vel­mi těž­ké žít s věč­ný­mi kdy­by, a tíhou boles­tí uvnitř sebe sama. Přesto sama stá­le chce a dou­fá, že si i přes­to na ni někdy vzpo­me­ne a neza­po­me­ne. Chce, a tou­ží po tom, aby si na ní vzpo­mněl a před­sta­vo­val si jí, a hlav­ně lito­val své­ho roz­hod­nu­tí, že jí opus­til. Ovšem postu­pem času si uvě­do­mu­je, že se zami­lo­va­la do něko­ho, kým ve sku­teč­nos­ti on nebyl, do své­ho vlast­ní­ho pře­lu­du a začí­ná reka­pi­tu­lo­vat svůj život.

ODUMÍRÁNÍ

Z bás­ní na nás dýchá to, že se autor­ka nemá zrov­na moc v lás­ce, že sama sebe trest­ná a utá­pí se v sebe­ne­ná­vis­ti, ostat­ně jako spous­tu jiných žen na celém svě­tě, jež se ješ­tě nena­u­či­ly sebe­lás­ce, milo­vat se tako­vé jaké jsou.

tím jak o sobě mlu­víš

jak se pod­ce­ňu­ješ

si jen ubli­žu­ješ

- tres­tá­ní se 

Autorka popi­su­je tu obrov­skou bolest, kte­rou zaží­vá­me v oka­mži­ku, když nás někdo blíz­ký opus­tí. To se potom kri­tic­ky sebe­hod­no­tí­me, nemá­me se rády, vidí­me se v zrca­dle nehez­ké, mož­ná i pro­to se někte­ré z nás sna­ží hla­do­vět, pod­stu­po­vat napros­to nesmy­sl­né nej­růz­něj­ší zkrášlo­va­cí pro­cedu­ry, opra­vo­vat své „domně­lé“ nedo­stat­ky.  

Bohužel je to nikdy nekon­čí­cí boj, pro­to­že žena, kte­rá má obrov­skou tou­hu líbit se, být krás­ná, jen neu­stá­le dou­fá, že uvi­dí aspoň něco krás­né­ho v zrca­dle. Taková žena by oprav­du dala všech­no za to, aby byla krás­ná, ovšem si vůbec neu­vě­do­mu­je, že je to neko­neč­né sna­že­ní. 

Sama autor­ka pou­ka­zu­je na to, že bychom se měly my ženy mít rády tako­vé jaké jsme, zdů­raz­ňo­vat svo­je před­nos­ti, nao­pak skrý­vat své nedo­stat­ky a rado­vat se z toho, jaké jsme.

Zároveň tím i dodá­vá odva­hu ženám, jež doma necha­jí na sobě páchat domá­cí nási­lí a ptá se jich, jak ho pře­žít, jak ho zvlád­nout, jak se vzcho­pit, utéct a stát se zase sama sebou....

KLÍČENÍ

Svěřuje se s tím, jaké oba­vy při­ná­še­la imi­gra­ce její rodi­ně, to jak sná­še­li nemož­ný návrat domů. Strach z toho, zda vůbec ješ­tě někdy budou mít někde něja­ký domov. Plně si uvě­do­mu­je, jak moc těž­ké je opus­tit rod­nou zemi, a hlav­ně jak nároč­né to muse­lo být pro její rodi­če jít do nezná­mé země spo­lu se svý­mi malý­mi dět­mi, jít do země, ve kte­ré nemě­li přá­te­le, a ve kte­ré neu­mě­li ani jazyk. 

moje mat­ka mě uči­la naslou­chat

jejím recep­tem bylo mlčet

nesnaž se je pře­kři­čet radi­la mi

jinak neu­sly­šíš co ti říka­jí

pokud šlo o to jak mlu­vit

kladla mi na srd­ce mluv s roz­va­hou

za kaž­dé slo­vo kte­ré řek­neš

pone­seš zod­po­věd­nost 

když při­šla řeč na to jak bych měla žít

nalé­ha­la buď záro­veň křeh­ká i pev­ná

jest­li chceš žít napl­no musíš umět při­jí­mat rány

ale záro­veň být sil­ná aby tě to neza­bi­lo

když jsem se nemoh­la roz­hod­nout

pro­si­la mě abych byla vděč­ná 

že vůbec mám tu mož­nost vybrat si

což se jí nikdy nepoštěs­ti­lo

- mat­či­ny rady

A aby toho neby­lo málo, zemřel ji ve vel­mi mla­dém věku bra­tr. Navždy se s ním roz­lou­čit, bylo nejen pro ni, ale i pro rodi­če, vel­mi těž­ké a boles­ti­vé. Poté ji vel­mi zasáh­la ztrá­ta milo­va­né mamin­ky, kte­rou by ráda vrá­ti­la zpět. Ve svých bás­ních autor­ka upo­zor­ňu­je na to, že bychom si svých rodi­čů měli vážit, mít je v úctě, milo­vat je, a být tu vždy jen a  jen pro ně, dokud tu ješ­tě s námi jsou.

Sama sebe se ptá, jak vlast­ně její rodi­če doká­za­li pře­žít v novém, pro ně nezná­mém svě­tě, vycho­vat své milo­va­né děti, aniž by umě­li ang­lic­ky, jen aby pro své děti zajis­ti­li vět­ší nadě­ji na lep­ší život. 

Ptá se, zda oprav­du stá­lo za to inves­to­vat všech­ny úspo­ry do nejis­té­ho snu, do snu, kte­rý ji teď tak tro­chu poží­rá zaži­va?  Autorka si neod­pus­tí ani otáz­ky potra­tu a morál­ky, a to v tom, jak se v její zemi po sta­le­tí zachá­zí s naro­ze­ný­mi hol­čič­ka­mi. Děkuje svo­jí mat­ce, že doká­za­la být nato­lik sil­ná, aby se tomu­to sys­té­mu vze­pře­la a uhá­ji­la tak život své dce­ry na úkor svých snů a přá­ní.

RŮST

Autorka je zno­vu zami­lo­va­ná, což pro ni zna­me­ná jed­no jedi­né: odmi­lo­vat se od sta­ré lás­ky a napl­no milo­vat novou. Poznala vel­mi něž­né­ho a pozor­né­ho muže, ale ona sama na to není zvyk­lá. Učí se milo­vat a být milo­vá­na, učí se pocho­pit, co je to sku­teč­ná a oprav­do­vá lás­ka, něha a sex. Nakonec se sama neu­brá­ní vyzná­ní lás­ky, a toho, jak by se asi cíti­la bez něho. 

pokud mám s někým sdí­let svůj život

je na mís­tě klást si otáz­ku 

jest­li se za dva­cet let

bude­me ješ­tě spo­lu smát

nebo jest­li se jen nechá­vám okouz­lo­vat jejich šar­mem

sta­nou se  z nás noví lidé

do dese­ti let

nebo se náš růst zasta­ví

nechci se nechat zasle­pit

vizá­ží nebo peně­zi

chci vědět jest­li ze mě dosta­nou 

to nej­lep­ší nebo to nej­hor­ší

v jádru sdí­lí­me stej­né hod­no­ty

ale co za tři­cet let

bude­me se pořád milo­vat s tako­vou chu­tí

jako dnes když je nám dva­cet

doká­žu před­sta­vit si nás ve zra­lém věku

jak dobý­vá­me svět

jako by nám v žilách kolo­va­la

mla­dá krev

- k zamyš­le­ní

Naučila se, že nic netr­vá věč­ně, ať už se jed­ná o jed­not­li­vé oka­mži­ky, poci­ty či vzta­hy s ostat­ní­mi lid­mi. Naučila se, že milo­vat zna­me­ná roz­dat se napros­to celá i za cenu, že to může bolet. 

Naučila se, že kaž­dá min­ce má dvě stra­ny, život a smrt, bolest a radost, sůl a cukr, ane­bo ona a on. Podařilo se ji na svět kolem sebe a lidi kolem ní nahlí­žet z nové­ho úhlu pohle­du, jiný­ma „snad i lep­ší­ma“ oči­ma...

kslunce3

ROZKVĚT

Každá žena je bohy­ně a měla by se mít ráda tako­vá jaká je, milo­vat, šířit a roz­dá­vat lás­ku svým nej­bliž­ším.

Přemýšlí nad tím, jak to bylo dří­ve v minu­los­ti u žen, kte­ré nemě­ly svo­jí vlast­ní svo­bo­du, a na roz­díl od ní se nemoh­ly samy roz­ho­do­vat, moh­ly se pou­ze obě­to­vat. Přemýšlí o smr­ti a o tom, že by její pohřeb neměl být o smut­nou zále­ži­tos­tí, ale nao­pak o osla­vě její­ho živo­ta, obřad plný rados­ti a tan­ce.

život není peříč­ko. všich­ni ho máme těž­ký. a jsou chví­le kdy si při­pa­dá­me jako nit kte­rou je tře­ba pro­vlék­nout úzkým uchem jeh­ly. teh­dy se nám vra­ce­jí naše zlé vzpo­mín­ky. ale musí­me se jim brá­nit a nau­čit se vychut­nat si život. smls­nout si na něm. stá­le tu jsou pokla­dy kte­ré ješ­tě nikdo neob­je­vil. rodi­na. ať už vlast­ní nebo ta kte­rá nás při­jme za vlast­ní. a mož­nost že se zami­lu­je­me do něko­ho nebo něče­ho. ať už jsou to hory dotý­ka­jí­cí se nebes. údo­lí napá­je­ná řeka­mi. nebo neko­neč­né ces­ty. byly tu už dáv­no před námi. zatím­co my jsme na tom­to svě­tě jen hos­ty a pod­le toho bychom se k němu také měli cho­vat. a pečo­vat o něj jako o zahra­du. aby se z něj moh­ly těšit i příští gene­ra­ce. najdě­me si kaž­dý své mís­to na slun­ci. svou vlast­ní kvě­ti­nu o niž se bude­me sta­rat. vesmír si to tak pře­je. naslou­chej­me spo­leč­ně jeho hud­bě jejímž  pro­střed­nic­tvím k nám pro­mlou­vá. a i když se nám občas zdá že se ztrá­cí zní stá­le. nech­me ji v sobě rezo­no­vat - a nepře­stá­vej­me tan­čit dokud nám nedo­jde dech.

Básnická sbír­ka, kte­rá donu­tí k zamyš­le­ní oprav­du kaž­dé­ho, zamys­let se nad základ­ní­mi otáz­ka­mi, a hlav­ně v sobě obje­vit to pra­vé žen­ství, a svo­jí vlast­ní hod­no­tu. Autorka navíc kni­hu dopl­ni­la svý­mi „něž­ný­mi“ obráz­ky, kte­ré upou­ta­jí vaší pozor­nost a neda­jí vám neza­snít se.

Knížku by si měla pře­číst kaž­dá žena, kte­rá hle­dá odpo­vě­di týka­jí­cích se nejen lás­ky, něhy, vzta­hu, ale i hle­dá­ní sebe sama, své vlast­ní hod­no­ty, své sebe­úcty.

Verše jsou krát­ké, plné emo­tiv­ních myš­le­nek, jež vás nene­cha­jí chlad­ný­mi a donu­tí vás nad vším se zamys­let a odnést si z nich co nej­ví­ce.

kslunce

Za recenz­ní výtisk děku­ji Knihám Dobrovský

Vydáno v edi­ci Knihy Omega

kvě­ty slun­ce

Autorka: rupi kaur

Přeložil: Petr Teichmann

Vydal Dobrovský s.r.o. v edi­ci kni­hy Omega v roce 2019

Počet stran: 255

ISBN: 978-80-7585-666-1


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • EIGA-SAI 2013: Smích prochází žaludkem  + retrospektiva legendárního Imamury Shōheie20. ledna 2013 EIGA-SAI 2013: Smích prochází žaludkem + retrospektiva legendárního Imamury Shōheie 6. ročník festivalu japonských filmů a kultury Eigasai se bude konat 22. – 28. ledna 2013 v pražském kině Lucerna. Na diváky čeká nejen bezmála 20 filmů, ale i bohatý doprovodný program. […] Posted in Festivaly
  • Star Wars: Vadná várka - Následky4. května 2021 Star Wars: Vadná várka - Následky Vynikající rozjezd volného pokračování The Clone Wars. Příběh prvního dílu jako takového byl sice relativně předvídatelný, ale jako úvod do seriálu funguje na výbornou. Skvělá akce, opět […] Posted in Krátké recenze
  • Hellraiser II: Svázaný s peklem9. října 2022 Hellraiser II: Svázaný s peklem Ani vlastně nevím, proč jsem se téhle sérii tak vyhýbal, protože už je to docela dávno, co jsem viděl první film, který mě rozhodně zaujal. Pravda, víc jsem byl zaujatý knihou, ale film mě […] Posted in Retro filmové recenze
  • Novinka mezi seriály: Vice Principals31. července 2016 Novinka mezi seriály: Vice Principals Seriál Vice Principals se odehrává převážně ve škole. Stávající ředitel školy odchází a někdo musí nastoupit na jeho místo, ale jsou tu rovnou dva zástupci ředitele, kteří mají o toto […] Posted in TV Recenze
  • Nightmare Cinema (2018)21. června 2019 Nightmare Cinema (2018) Očekávaná antologie je nakonec pouze průměrem.První povídka od Alejandra Brugués ( Juan de los Muertos) je parodií na kempové slashery a zaujme poctivým Gore, slušnými maskami a nečekaným […] Posted in Krátké recenze
  • Batman začíná28. února 2022 Batman začíná První film Batman Začíná nám ukazuje smrt Brucových rodičů, jeho vyrůstání a touhu po pomstě. Zničený mladý Bruce Wayne odjíždí do Tibetu, aby lépe poznal zločince. Právě v Tibetu se ho […] Posted in Retro filmové recenze
  • Černobílé prázdniny - báječné čtení pro všechny kluky a holky17. prosince 2018 Černobílé prázdniny - báječné čtení pro všechny kluky a holky Chcete si pochutnat a sušených housenkách? Jedli jste někdy mravenčí paštiku? Máte rádi přírodu? Pokud jste odpověděli třikrát ano, tak se začtěte do novinky Lucie Šavlíkové Černobílé […] Posted in Recenze knih
  • Trollové18. října 2017 Trollové TROLLOVÉ Každá dětská duše, jež miluje pohádky s Trolly, nad knihou Trollové z pohádkové série „Od pohádky k pohádce“, jež vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., zajásá. Pevně věřím, […] Posted in Recenze knih
  • Percy Jackson: Moře nestvůr - STAVBA TÁBORA POLOKREVNÝCH A OSTATNÍCH MAGICKÝCH SCÉN5. srpna 2013 Percy Jackson: Moře nestvůr - STAVBA TÁBORA POLOKREVNÝCH A OSTATNÍCH MAGICKÝCH SCÉN Na vybudování fantastického mytologického světa PERCYHO JACKSONA: MOŘE NESTVŮR pracoval výtvarník Claude Paré, tři návrháři scény a armáda umělců, tesařů, malířů a architektů. Ti […] Posted in Speciály
  • Dnes vyšla hra FIFA 2326. září 2022 Dnes vyšla hra FIFA 23 Dnes vyšla fotbalová hra FIFA 23. Je to poslední hra pojmenovaná po Mezinárodní federaci fotbalových asociací. Příští rok bude už pojmenovaná pouze EA Sports FC. Co nám tento rok […] Posted in Novinky ze světa her
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,31897 s | počet dotazů: 260 | paměť: 72478 KB. | 07.06.2024 - 06:38:31