Láska na kari - Šikovný indický kuchař Hassan Haji umí sice uvařit skvěle indická jídla, ale ve Francii musí začít od nuly.

Na ces­tě k pozná­ní fran­couz­ských spe­ci­a­lit mu pomá­ha­jí sta­ré kuchař­ské kni­hy a pod­po­ru nachá­zí i v mla­dé kuchař­ce Marguaritě, kte­rá pra­cu­je v kon­ku­renč­ní restau­ra­ci mada­me Mallory. Jenže pro­vo­zo­vat ve Francii restau­ra­ci není pro cizin­ce vůbec jed­no­du­ché. Francouzská kuchy­ně je vyhlá­še­ná po celém svě­tě a pro maji­te­le restau­ra­cí je nej­vět­ším uzná­ním zís­kat Michelinskou hvězdu. Tohle oce­ně­ní sice Hassan nezná, ale doká­že pocho­pit, že když chce doká­zat své kuchař­ské kva­li­ty, nemů­že zís­kat nové zákaz­ní­ky způ­so­bem, kte­rý se osvěd­čil v Indii. A jest­li jde madam Mallory o dal­ší hvězdu pro její restau­ra­ci, pak Hassan chce doká­zat, že ve svém obo­ru roz­hod­ně není žád­né „béč­ko“. Co se jiní léta prac­ně učí, on sta­čí rych­le nastu­do­vat a osl­ní nejen Marguarity, ale i přís­nou a upja­tou mada­me Mallory. Tahle madam se sice tvá­ří téměř kyse­le, ale dob­ré kucha­ře doká­že poznat. A tak se kari postup­ně pro­sa­dí i ve vyhlá­še­né fran­couz­ské kuchy­ni. A v roman­tic­kém kon­ci fil­mu dojde i na tu lás­ku z titu­lu fil­mu.

Scénář fil­mu napsal Steven Knight pod­le kni­hy The Hundred-Foot Journey od Richarda Moraise. Kniha je popu­lár­ní a úspěš­ně se pro­da­la v 29 zemích svě­ta. Příběh indic­ké­ho kucha­ře, kte­rý se svou rodi­nou zkou­ší uspět s exo­tic­kou kuchy­ní v tra­dič­ním pro­stře­dí Francie, může být pro čte­ná­ře láka­vý nabíd­kou kuchař­ských recep­tů a úprav pokr­mů z odliš­ných kul­tur. Na láka­vé téma, kte­ré nevy­ža­du­je moc nákla­dů na výpra­vu a svým způ­so­bem je šetr­ný i k poža­dav­kům na her­ce, vsa­dil i reži­sér Lasse  Hallström, kte­rý si už ově­řil svým před­cho­zím fil­mem Čokoláda, že jíd­lo doká­že půso­bit výtvar­ně a spo­lu s jíma­vým pří­bě­hem divá­ky oslo­ví. Jenže film Čokoláda měl kro­mě uve­de­ných plu­sů ješ­tě něco navíc. Byla to zvlášt­ní kom­bi­na­ce tajem­ných názna­ků, včet­ně humor­ných i jíma­vých scén, kte­ré jed­no­du­chý pří­běh pone­chá­va­li poo­tevře­ný pro dotvo­ře­ní dle fan­ta­zie divá­ka. Film Láska na kari si na žád­né tajem­no nehra­je a schá­zí mu jed­no­tí­cí styl vyprá­vě­ní. Konkurenční restau­ra­ce se odli­šu­jí nejen jídel­níč­kem a způ­so­bem úpra­vy jídel, ale také vyba­ve­ním a cho­vá­ní per­so­ná­lu. To je správ­né, ale přes­to půso­bí část, kdy se indic­ká rodi­na roz­hod­ne pro zakou­pe­ní used­los­ti a její pro­mě­nu ve sty­lo­vou indic­kou kuchy­ni, nevě­ro­hod­ně a sty­li­zo­va­ně. Nějak pra­po­div­ně kom­bi­no­va­né jsou ve fil­mu scé­ny klid­né a emoč­ně pod­bar­ve­né se scé­na­mi komic­ký­mi. Také pro­mě­na cho­vá­ní madam Mallory pro­běh­ne tak rych­le, že jsem nepo­cho­pi­la, kam se její před­cho­zí nená­vist ke kon­ku­ren­ci najed­nou vytra­ti­la. Každopádně pří­běh dopad­ne dob­ře a hlav­ní hrdi­no­vé obsto­jí v kon­ku­ren­ci i vůči svým bliž­ním. Žádné dra­ma ani hlu­bo­ké myš­len­ky se neser­ví­ru­jí a šikov­ní kucha­ři se vždy domlu­ví.

Ve fil­mu se výraz­ně pro­sa­zu­jí dvě herec­ké dvo­ji­ce. Mladého kuchař Hassana hra­je Manish Dayal, kte­rý půso­bí pla­še a uza­vře­ně. Je to tako­vý roman­tic­ký milov­ník, kte­rý vypa­dá v kuchyň­ském dob­ře, ale jeho tou­hu za pro­fes­ním úspě­chem jsem mu obtíž­ně věři­la. Herecký výraz­něj­ší byla Charlotte Le Bon v roli Marguerite.  Její výraz­né oči ale­spoň tro­chu oži­vi­ly jinak stro­hé dia­lo­gy.  Proti mla­dé dvo­ji­ci zaží­na­jí­cích kucha­řů se herec­ky výraz­ně­ji pro­sa­di­la dvo­ji­ce Helen Mirren v roli madam Mallory a Om Puri v roli otce rodi­ny. Zkušenosti a více pro­myš­le­né­ho tex­tu pomoh­ly obě­ma her­cům zahrát své posta­vy razant­ně a s mír­ným nad­hle­dem. A přes­to­že je Helen Mirren výraz­ně zná­měj­ší a uzná­va­něj­ší hereč­kou, mě osob­ně zau­jal víc  Om Puri. Vypadalo to, že ho role bavi­la ze všech her­ců nej­víc a pěk­ně si ji užil.

Ačkoliv je ve fil­mu kro­mě pří­bě­hu mla­dé­ho Hassana nastí­ně­na i pro­ble­ma­ti­ka imi­gran­tů nebo fran­couz­ská zatí­že­nost na hod­no­ce­ní hvězda­mi Michelin, nema­jí tvůr­ci ambi­ce tyto pro­blémy nějak roze­bí­rat natož řešit. Rasisticky pod­bar­ve­ný útok na indic­kou restau­ra­ci se ani nevy­šet­řu­je a za všech­ny hod­né Francouze se obě­tu­je madam Mallory. Ale nechám už kri­tic­ký tón vypr­chat a pochvá­lím auto­ry za pro­fe­si­o­nál­ně odve­de­nou prá­ci a sna­hu vyprá­vět pří­běh, ve kte­rém je víc roman­ti­ky, než odraz oprav­do­vé­ho živo­ta. A také musím podě­ko­vat auto­rům za inspi­ra­ci, jaká jíd­la bych moh­la v něja­ké indic­ké restau­ra­ci ochut­nat, i když to asi nebu­de vařit skvě­lý kuchař Hassan.

Hodnocení: 55 %

---

---

---