Režisér Rob Reiner má s komedií zkušenosti a rozhodně prokázal, že ví, jak úspěšně sloučit humor a romantiku. Ve své klasické komedii KDYŽ HARRY POTKAL SALLY z roku 1989 nechal publikum doufat, že se Meg Ryan a Billy Crystal přece jen nějak dají dohromady a v AMERICKÉM PREZIDENTU z roku 1995 diváci toužili, aby prezident Andrew Shepherd Michaela Douglase a lobbistka Sydney Wade, kterou hrála Annette Bening, překonali trapné námluvy na politickém bojišti a vytvořili pár.
„Jednoduše dělám ten samý film pořád dokola,” směje se Reiner. „Žena je vždycky vyspělejší a emocionálně schopnější. A ten muž jako idiot pobíhá kolem a přemýšlí a vymýšlí, než zjistí, že by měl s tou ženou být.” A stejné je to v případě LEPŠÍ TEĎ NEŽ NIKDY.
Nápad na tento film vznikl někdy během tiskových konferencí o Reinerově hitu z roku 2007 NEŽ SI PRO NÁS PŘIJDE v hlavní roli s Jackem Nicholsonem. „Každý novinář mi pokládal stejnou otázku,” vzpomíná režisér, „co máte na svém seznamu věcí, které chcete stihnout, než si pro vás přijde?“ Reinerův dlouholetý produkční kolega, producent LEPŠÍ TEĎ NEŽ NIKDY Alan Greisman, vzpomíná na klasickou Nicholsonovu odpověď. „Minutu přemýšlel a potom odpověděl ‘Sedět ve svém obýváku s nohama na konferenčním stolku, kouřit cigaretu a přemýšlet, jestli je ještě čas na nějaké další velké milostné dobrodružství.’ Zašel jsem za Robem a řekl mu, že to je báječný nápad na film.’” Kolečka do sebe začala zapadat a námět nového snímku byl na světě. „Dostalo mě to,“ přiznává Reiner, „lidé, kteří se najdou v určité fázi života, v té pozdější.“
Scenárista Mark Andrus, který napsal další velký Nicholsonův hit, LEPŠÍ UŽ TO NEBUDE z roku 1997, napsal k filmu scénář. „Hlavní myšlenka,” říká Reiner, „je o lidech, kteří se rozhodli, že romantika už není pro ně. A tak nějak našli jeden druhého.” Pod Andrusovým perem se děj rozšířil o témata druhých šancí, které nám život dává – nejen v oblasti romantiky, ale také v profesním životě nebo v rodinných konfliktech.
Právě v tom spočívá velká lidskost, která se za komedií skrývá – a to také pomohlo přilákat velký talent. Producent Mark Damon vzpomíná: „Prvně jsem četl scénář LEPŠÍ TEĎ NEŽ NIKDY během letu do Toronta. Mezi smíchem a slzami jsem si uvědomil, že čtu výjimečný scénář, z kterého správné ruce a správní herci mohou udělat výjimečný film. Se seznamem zvučných jmen oscarových vítězů a na Oscara nominovaných herců jsem věděl, že budu pyšný na to, že se na filmu budu moci podílet, že ho budu moci produkovat a distribuovat. Takhle jistý jsem si ohledně vyhlídek filmů jen zřídka, takže jakmile jsem vystoupil z letadla, zavolal jsem Robu Reinerovi a Alanu Greismanovi z Castle Rock, a řekl jsem jim, že do toho jdu. Rob má jako režisér jistou ruku, herci ho milují a on je z nich schopen dostat skvělé výkony. Bylo úžasné, když slíbil uvést scénář do života na velkém plátně.”
V centru pozornosti filmu LEPŠÍ TEĎ NEŽ NIKDY je bývalý úspěšný realitní makléř Oren Little, jehož žena zemřela před několika lety na rakovinu. Orena hraje oscarový herec Michael Douglas, pro kterého je to už druhý film s režisérem Reinerem. „S Robem pracuji moc rád,“ říká herec, „už od AMERICKÉHO PREZIDENTA. Má to svoje výhody – nemusíte se vzájemně představovat. Je to kratší. A Rob věří svým instinktům. Nerad točí scény pořád dokola, radši nechá věci běžet. A zná kompletně všechny texty. Při „Akci!“ se najednou dostane do jiného světa. Zaboří nos do monitoru a sleduje všechno opravdu hodně zblízka. A co se týká komedií, má za sebou hvězdnou minulost.“
Douglase na projektu nepřitahovala jen možnost znovu pracovat s Reinerem, ale také scénář a vlastnosti jeho postavy. „Mark Andrus je výborný autor. Má krásný osobitý styl a píše opravdu zajímavé a dobře propracované postavy. Podle mě je to krásný milostný příběh s dobrým smyslem pro humor.“
Jeho postava, Oren, má specifický půvab. „Vždycky mě přitahovaly postavy, které nepůsobí moc přitažlivě, ale nakonec k nim cestu najdete,“ svěřuje se Douglas. „Mám rád tu výzvu, když se snažím naklonit si diváky na svoji stranu.“
Práce na filmu měla pro herce ještě další výhodu – točilo se na předměstí Connecticutu, nedaleko od hercova domu ve Westchesteru. „Právě jsem dokončil „LIBERACE!“ a FRAJERY VE VEGAS, takže možnost natáčet doma byla úžasná. Domů to bylo jen 25 minut jízdy, takže jsem každý večer viděl svoje děti. To bylo hodně lákavé.“
Jak Douglas vysvětluje, Oren byl výjimečně schopný realitní makléř. „Mnoho let žil velmi úspěšný život. V roli otce už ale asi tak úspěšný nebyl. Jeho syn Luke se stal drogově závislým a Oren ho prostě odepsal. Posledních deset let o sobě neslyšeli.”
Jeho žena Sarah Beth svedla dlouhý boj s rakovinou, které nakonec podlehla, a díky této události Oren zahořkl. „Posledních pár let ho pořádně semlelo,” vysvětluje Douglas. „Oren celou tu dlouhou cestu absolvoval po boku své ženy a úplně se uzavřel. Nepronikne k němu nikdo.” „Oren už pak nikdy nikoho nemiloval,“ dodává Reiner. „Pravidelně chodí na hrob své ženy, nedokáže se přes to dostat. Nejhorší je, že se už nikdy nespojil se svým synem. Před smrtí Orenovy ženy se nikdy nesmířili. A on to vlastně pořád nechce.“
Orena potkáváme ve chvíli, kdy prodává svůj rodinný dům – dům, ve kterém do poslední chvíle pečoval o Sarah Beth a ve kterém bydlela jeho rodina. „Finančně teď na tom není nejlépe,“ vysvětluje Douglas, „a realitní trh se v této oblasti propadl. Ale Oren dům stejně prodá pouze za cenu, jakou myslí, že dům má – dokonce i když teď má jen poloviční hodnotu.”
V jistém smyslu to skoro vypadá, že ho prodat nechce. „Ten dům byl jeho identita. Pro něj a pro jeho ženu to byl symbol jejich postavení. Byl to jejich život, tady vychovali svého syna a tady žili tolik let a tady ošetřoval a staral se o Sarah Beth. Prostě odmítá uznat, že se jeho hodnota tolik snížila,” říká Douglas a dodává, „to jen dokazuje, že byste neměli mít realitního makléře, který má citové vazby k prodávanému domu.“
Ne že by nezkoušel dům prodat. Oren na to dokonce vynakládá zvláštní úsilí, takže když dům ukazuje potenciálním zájemcům, umisťuje po domě fotografie lidí stejného etnika v plané naději, že je tím „dostane“. „Je to dost povrchní,” konstatuje Reiner.
Oren se teď nachází v jakémsi přechodném stavu. Bez příjmu, který kdysi měl, zakotvil ve skromném dvouposchoďovém domě se čtyřmi byty, který vlastní u vody v Bridgeportu v Connecticutu. Je tam byt pro malou rodinu, pro pár, který čeká své první dítě a pro vdovu. „Jmenuje se Oren Little, proto se tomu říká Malé Shangri-La,” upozorňuje Reiner.
„Myslím, že nikdo neví, že právě on je vlastníkem té budovy,” přemýšlí Douglas. „Jediné, co vědí, je, že je jedním z těch věčně nevrlých nájemců. Pro nikoho nemá pěkné slovo. Dokonce ani auto nezaparkuje tak, aby umožnil své sousedce, která je ve vysokém stupni těhotenství, dostat se domů kratší cestou. Moc ze sebe nedává. Je to takový skrblík.”
Oren je s tím, jak jeho život vypadá, víceméně spokojen. „V téhle oblasti jsem vyrostl – znám tyhle postavy Nové Anglie,” říká Douglas. „Oren je tak trochu dandy – má rád své martini. Vyhovuje mu žít sám. Vzdal se jakéhokoliv hledání nějaké romantiky. Je jako stará paní. Nikoho nehledá. Jen přežívá. Má svou rutinu a zkouší prodat svůj dům. Z pronájmu má dost peněz na to, aby přežil, čte si svoje noviny a zřejmě i dost pije.”
To se vše začne měnit, když se seznámí se svou sousedkou, půvabnou ženou jeho věku jménem Leah, kterou hraje Diane Keaton. „Znám Diane roky a vždycky jsem byl jejím velkým fanouškem, ale nikdy jsem s ní nepracoval,” říká Reiner. Ve filmu je Leah zpěvačkou, takže i když se v souvislosti s obsazením role mluvilo o řadě jmen, krásný hlas Diane Keaton z ní udělal jasnou favoritku.
„Navíc jsem si o ní vždycky myslel, že má neuvěřitelné komediální nadání,“ dodává Reiner. „A kromě toho je vážně sexy. Pro film jako je tento musíte najít dva lidi zhruba stejného stáří, kteří kromě jiných kvalit v sobě mají i něco romantického – abyste jim mohli uvěřit, že je mezi nimi skutečné romantické a sexuální pouto.“
Keaton se do projektu zapojila od samého začátku. „Všechno mě oslovilo. Hrála jsem s Michaelem Douglasem, oslovil mě scénář, možnost zpívat. Když jsem byla mladá, snila jsem o tom, že budu zpěvačkou a myslela jsem, že se budu snažit zpívat v muzikálových komediích, a teď ke mně přišlo tohle – možnost zazpívat si ve filmu čtyři písničky – a to je prostě splněním snu. A moci si v 69 letech zahrát v romantické komedii, kde moje postava políbí muže? Pro mě je to nádherné. Navíc ten obsah: láska, život, druhé šance, otevření se, nechat staré věci odejít, objevení něčeho, co jste nikdy nečekali…”
Pro Keaton nebyla rozhodující jen možnost spolupracovat s Douglasem a Reinerem, herečka cítila se svou postavou jistou spřízněnost. „Leah je žena, kterou bych sama chtěla být: laskavá, pečující, mateřská. Umí být ale také silná a uznává pevné hodnoty, z kterých nesleví. Samozřejmě je také nejistá a citlivá a také hodně pláče. Ale k lidem se chová otevřeně.”
Reinerův režisérský styl pomáhal Keaton cítit se uvolněně. „Rob ví, jak scénu odlehčit. Ví, jak vám pomoci cítit se uvolněně, abyste mohli dělat svoji práci. Má rád improvizaci – ne že já bych improvizovala, ale má rád lehkost, tak vás nechává dělat si věci po svém.“
I Reiner si práci s herečkou vychvaluje: „Diane hraje vlastně sama sebe, a to je to, co se mi na ní líbí – neudělá jediný nepoctivý pohyb, protože je s postavou naprosto spojená.“ Typická nervozita, kterou se její postavy vyznačují, vychází z hereččina vlastního naturelu a přístupu. „Tahle nervozita je jejím způsobem, jak věci zjišťuje a jak se o všechno stará – věčně plná úzkosti,“ dodává Reiner. „Je neuvěřitelně milá, milující, zajímavá, krásná a sexy.“
Douglas a Keaton se vzájemně obdivovali ještě předtím, než spolu začali pracovat, a tento obdiv přerostl během natáčení v přátelství. „Michael Douglas je profík a já jsem líná jako vepř, takže to bylo opravdu dobře namíchané. Líbilo se mi pohrávat si s ním, provokovat ho. Umí přijmout vtip a sám umí být velmi vtipný. Krásně se nám spolu válčilo,“ vzpomíná Keaton a dodává: „Ten film je vtipný. To hlavní, co o něm můžete říct, jak ho charakterizovat, je, že je to komedie. Je to komedie a Michael Douglas se pro tuhle roli narodil.”
„Diane pro mě byla vzrušující neznámou, protože jsme spolu nikdy předtím nepracovali,“ svěřuje se Douglas. „Je velmi svérázná a nepředvídatelná – nikdy přesně nevíte, co vypustí z pusy. Klidně změní text, pokud přijde na něco lepšího, což je vždycky skvělé.“ Douglase fascinoval i herecký styl jeho kolegyně. „Měla na uších sluchátka a poslouchala hudbu. Pak se ozvalo ‘Jdeme na to – akce!’ Tak je prostě sundala. . . a šla na to.”
Produkce si vychutnala příležitost poprvé spojit na plátně tyto dvě legendy. „Michael a Diane jsou bezesporu perfektními filmovými herci,“ říká producent Greisman. „Jejich chemie je hmatatelná, takže divák uvěří přirozenému vývoji jejich vztahu, a jejich komediální talent z toho dělá legrační podívanou.“
Části seriálu: Lepší teď než nikdy
- Lepší teď než nikdy
- Lepší teď než nikdy – O FILMU
- Lepší teď než nikdy – O HOLČIČCE
- Lepší teď než nikdy – O ROMANCI
Nejnovější komentáře