David Lynch svým kouskem skutečně vygumoval nejedno diváka a to se mi líbí.
Tak to jsem si zase naložil porci. Mám rád surrealistické filmy a tohle mi vyloženě sedlo. Nebudu tady machrovat, že jsem snad pochopil celou podstatu filmu (to se snad ani nedá), ale kostra příběhu je rozhodně zajímavá. Nemám rád ty výkřiky, že to bylo absurdní, nesmyslné a úplně na hovno. Bizarní podívaná ano, morbidní (snad), ale přesto elegantně natočené. Docela chápu, že si jak tvůrce, tak herci museli dát voraz a trvalo pět let, než to dotočili. Já měl to štěstí, že jsem viděl před tímhle už několik Lynchových filmů, takže jsem si dokázal představit, že ani tohle nebude pro každého. Ti co mají rádi Luise Bunuela, Švankmajera či starší Cronenbergovy filmy si tohle prostě museli užívat.
Ponuré obrazce, podmanivá hudba a černobílý hábit mě prostě uhranuly již od prvních minut a já jsem se ponořil do vlastní blaženosti, režisérovy chorobné psychojízdy a neskutečných výjevů. Proto dokážu pochopit i to, že si Eraserhead dokázal na svou stranu naklonit i nejednu známou osobnost. Mnozí dodnes tvrdí, že setkání s tímto filmem je pro ně jeden z největších zážitků v jejich životech. To ostatně tvrdí i řada obyčejných lidí, kteří se rozdělili na dvě skupiny. Té jedné se film líbil, i když jej řada z nich nepochopila, no a ta druhá na něj nadává a považuje jej za jeden z nejhorších režisérových filmů.
Dítě – monstrum rovněž u mě získalo kladné body, přestože si s ním mohli ještě trochu víc vyhrát. Přijde mi, že Lynch vrhl všechnu svou představivost do halucinací, představ a vyobrazení pocitů hlavního hrdiny, ale na toho prcka se vykašlal. Ona závěrečná scéna je sice třešničkou na dortu, ale já chtěl trošku víc. No kašlu na to, čumět na topení či do kaluže je taky „cool“. Jinak je ovšem Eraserhead skutečně pořádným „vygumovačem“ hlav. Už teď vím, že jsem jej neviděl naposledy. Bylo nesmírným potěšením sledovat tu hodinu a půl nevšední Henryho život.
15. ledna 2025 Okouzlující i bystrá Parthenope Zítra do českých kin vstupuje novinka slavného italského režiséra Paola Sorrentina. Příběh z prosluněné Neapole zaujme jak svým netradičním příběhem, tak působivou kamerou a skvělými […] Posted in Filmové recenze
5. ledna 2025 Příběh seriálu: Byl jednou jeden dům S novým rokem začíná na blogu i zbrusu nový občasník, který bude věnován televizním seriálům, nejprve českým a později možná i zahraničním. Už před dvěma lety jsem samostatný článek […] Posted in Seriály
1. ledna 2025 Návrat slavného příběhu do kin: Nosferatu Tak je to tady. Chvíli před koncem roku se vplížil do českých kin dlouho očekávaný snímek Nosferatu. Dlouho očekávaný byl především pro to, že se jedná již o asi miliontou variaci na […] Posted in Filmové recenze
31. prosince 2024 Hra na oliheň - 13 skrytých detailů z druhé série Druhá série Squid Game pokračuje v odhalování temných stránek lidské povahy a příběhu o přežití za extrémních okolností. Od propracovaných detailů a symboliky až po rozvoj charakterů nám […] Posted in Zajímavosti
31. prosince 2024 Vánoce 2024: premiérové pohádky Česká televize nám letos k Vánocům opět nadělila dvě nové pohádky, které jsme si mohli pustit 24. a 25. prosince. Byly povedené? Byly propadák? Nad tím se zkusím zamyslet v následujícím […] Posted in Zajímavosti
Nejnovější komentáře