Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Mezinárodní filmový festival Sitges 2018 – První dojmy (Suspiria, Apostle,…)

Mezinárodní filmový festival Sitges 2018 – První dojmy (Suspiria, Apostle,…)

Suspiria
Suspiria
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...
Začíná pátý den fes­ti­va­lu. Je to tu jiné než ve Varech. Španělská kul­tu­ra a stře­do­moř­ské pod­ne­bí jsou samo­zřej­mě jed­na věc, ale znač­né roz­dí­ly jsou i v orga­ni­za­ci, žánro­vě spe­ci­fic­kém pro­gra­mu a v návštěv­ní­cích. V pěti kinech se pro­mí­ta­jí fil­my celý den jen s mini­mál­ní­mi pře­stáv­ka­mi a od jed­né ráno ve vět­ši­ně sálů pro­bí­ha­jí celo­noč­ní fil­mo­vé mara­to­ny, tak­že pro­mí­tač­ky jedou prak­tic­ky non­stop. Filmu se vždy tles­ká nejen na kon­ci, ale i na začát­ku u jeho názvu, stu­di­o­vé­ho loga, jmé­na reži­sé­ra nebo herec­ké hvězdy v úvod­ních titul­cích a někdy i v prů­bě­hu, když dojde tře­ba na něja­kou hod­ně akč­ní nebo hod­ně bru­tál­ní scé­nu. Diváci jsou vesměs nad­šen­ci, kte­ří sem při­je­li výhrad­ně kvů­li fil­mům, ne aby se tady foti­li a cho­di­li se opí­jet na večír­ky (což tady ani moc dob­ře nejde).
Na plá­žo­vé pro­me­ná­dě i v cen­t­ru fes­ti­va­lo­vé­ho dění jsou desít­ky krám­ků s fil­mo­vou tema­ti­kou, kde se pro­dá­va­jí pla­ká­ty, stov­ky tri­ček, mode­ly postav, peně­žen­ky, viny­lo­vé des­ky se soun­d­trac­ky, kníž­ky, komiksy, stov­ky fil­mů na DVD a Blu-ray včet­ně řady bra­ko­vých perel a jiné fil­mo­vé suve­ný­ry. Zatím se mi poda­ři­lo dělat roz­ho­vor s Ronem Perlmanem, mít na kame­ře nato­če­né­ho Nicolase Cage, Alexe Proyase a Panose Cosmatose, pro­jít se po plá­ži a nasbí­rat plnou kap­su mušlí a vidět 13 fil­mů – prv­ní dojmy z dese­ti z nich si může­te pře­číst níže. Naopak se mi zatím nepo­ved­lo sníst více než jed­no tep­lé jíd­lo den­ně, kou­pat se v moři a jít někdy spát před půl­no­cí. Program je nabi­tý, v úte­rý a ve stře­du mě čeká i pět fil­mů den­ně.
Suspiria
© Amazon Studios

Suspiria (Luca Duadagnino, USA/Itálie) – Předělávka kul­tov­ní­ho stej­no­jmen­né­ho horo­ru od ital­ské­ho reži­sé­ra Daria Argenta. Z původ­ní­ho pří­bě­hu o stu­dent­ce, kte­rá roz­krý­vá tem­né spik­nu­tí uvnitř taneč­ní ško­ly, zby­lo jen na hla­vu posta­ve­né tor­zo, zby­teč­ně dopl­ně­né o dru­hou nara­tiv­ní linii, v níž osm­de­sá­ti­le­tý němec­ký psy­cho­a­na­ly­tik vyšet­řu­je na vlast­ní pěst zmi­ze­ní jed­né z taneč­nic a pát­rá i po své dáv­no ztra­ce­né man­žel­ce. Dualitu děje sym­bo­li­zu­je i pro­stře­dí na dvě čás­ti roz­dě­le­né­ho Berlína roku 1977 (kdy byla v kinech původ­ní Suspiria), kam byl pří­běh pře­sa­zen kvů­li odka­zům na tero­ris­mus RAF a post-nacistické ide­o­lo­gie. Výsledkem je zma­te­ný a špat­ně stří­ha­ný umě­lec­ký video-art, jenž per­mu­tu­je moti­vy původ­ní­ho fil­mu po svém a výraz­ně se tak odli­šu­je od ori­gi­ná­lu včet­ně cel­ko­vé­ho vyzně­ní. Přepáleně barev­né záze­mí ško­ly z Argentovy ver­ze nahra­di­la nud­ná šeď, vizu­ál­ně půso­bi­vé jsou ako­rát ty sek­ven­ce, v nichž se Guadagnino sna­ží divá­ky šoko­vat, a na hud­bu si ten­to­krát ani nevzpo­me­ne­te. Nová Suspiria je fil­mem o pro­bou­ze­ní žen­ství a žen­ské síly, kte­rá slou­ží k poni­žo­vá­ní mužů a k boji o nad­vlá­du v mat­ri­ar­chál­ním spo­le­čen­ství, v němž i hlav­ní muž­ská posta­va je hra­ná ženou, a kde se tanec rov­ná sexu­ál­ní­mu pro­žit­ku. Je ale uto­pe­ná ve zby­teč­ně roz­ta­ha­ném a roz­břed­lém vyprá­vě­ní, v němž pozvol­ně stup­ňo­va­né napě­tí a zne­po­ko­je­ní stří­dá oká­za­lá a nijak nebu­do­va­ná bru­ta­li­ta a pří­mo­ča­rost, pro­je­vu­jí­cí se i tím, že film se roz­hod­ně nena­má­há skrý­vat, co jsou uči­tel­ky v taneč­ní ško­le zač, a hra­je od začát­ku s vylo­že­ný­mi kar­ta­mi. (40%)

Apostle (Gareth Evans, USA/Velká Británie) – Mysteriózní horor od reži­sé­ra akč­ních epo­sů Zátah a Zátah 2. Psychopaticky zamra­če­ný hlav­ní hrdi­na v podá­ní Dana Stevense se vydá­vá do své­ráz­né sek­tář­ské komu­ni­ty na taj­ném ost­ro­vě, kam byla une­se­na jeho sest­ra. Atmosféru a tem­po si sní­mek udr­žu­je hned od začát­ku a nabí­rá na zají­ma­vos­ti s pří­jez­dem hlav­ní­ho hrdi­ny na ost­rov, kde se začnou poma­lu odkrý­vat pra­vi­dla míst­ní popu­la­ce a hlav­ně zvlášt­ní myto­lo­gie, díky níž bylo spo­le­čen­ství na ost­ro­vě vybu­do­vá­no. Pak se ale sek­tář­ská kolo­nie začne hrou­tit zevnitř sama (bohu­žel), ved­lej­ší posta­vy se začnou víc hlá­sit o slo­vo a pří­běh hlav­ní­ho hrdi­ny zapad­ne do poza­dí. Filmu kvů­li tomu ve dru­hé polo­vi­ně poně­kud spad­ne řetěz, což se sna­ží zachrá­nit vděč­ný­mi scé­na­mi se stře­do­vě­kou lobo­to­mií a mlýn­kem na maso. Až na šťav­na­té gore scé­ny kaž­do­pád­ně v tomhle his­to­ric­kém horo­ru není nic moc, co by při­po­mí­na­lo před­cho­zí Evansovy fil­my. (60%)

Apostle
© Netflix

Asher (Michael Caton Jones, USA) – Pomalý, ale moc hez­ký, empa­tic­ký a jem­ný thriller o stár­nou­cím pro­fe­si­o­nál­ním nájem­ném zabi­já­ko­vi (Ron Perlman), co má rád svůj kaž­do­den­ní samo­tář­ský ste­re­o­typ a pra­cov­ní ritu­á­ly a žije si svým tem­pem, když v tom ho zasko­čí šan­ce na pod­zim živo­ta strá­ve­ný s ženou po boku. Ten film je v pod­sta­tě jako Ron Perlman sám. Ze sta­ré ško­ly, tro­chu una­ve­ný, čás­teč­ně v důcho­du, ale při­tom to v sobě pořád má, čer­ný humor i styl, schop­nost dojmout správ­ně zvo­le­ným škle­bem i věro­hod­ně ztvár­nit posta­vu rana­ře s přes­nou muš­kou. Režírován je tro­chu vláč­ně, reži­sé­rem, kte­rý umí prak­tic­ky jen šedi­vou ruti­nu, ale k tomuhle mate­ri­á­lu se to pře­kva­pi­vě hodí. Konzistentní nad­prů­měr, co se nikam neže­ne, a umí zasáh­nout na těch správ­ných mís­tech. (70%)

Au Poste!(Quentin Dupieux, Francie) – Nový film od reži­sé­ra sním­ků Guma, Fízlové, hajzlo­véa Realita. Na pomě­ry jeho fil­mo­gra­fie a zvlášť po výbor­né Realitě je to však dost sla­bo­ta. Jednoduchý kome­di­ál­ní kon­cept s absurd­ně pro­ta­ho­va­ným poli­cej­ním výsle­chem a ješ­tě absurd­ně­ji pro­ta­ho­va­nou svěd­ko­vou výpo­vě­dí je rea­li­zo­ván až trap­ně pri­mi­tiv­ně a povrch­ně, bez nápa­di­té­ho sati­ri­zo­vá­ní, boře­ní oče­ká­vá­ní nebo jaké­ko­li při­da­né hod­no­ty navíc. Postavy jsou záměr­ně idi­o­ti, humo­ru však vypro­du­ku­jí málo a reži­sér navíc začí­ná vykrá­dat sám sebe (pro­lí­ná­ní minu­los­ti s pří­tom­nos­tí, fyzic­ky defor­mo­va­ní poli­cis­té) a jeho závě­reč­ná poin­ta ten­to­krát taky nemá sílu. Na plo­še nece­lé hodi­ny a čtvrt se to dá ustát, ale od Dupieuxe by už člo­věk zkrát­ka oče­ká­val něja­kou úder­něj­ší, pod­vrat­něj­ší, sofis­ti­ko­va­něj­ší a slo­ži­těj­ší hříč­ku. (50%)

Au Poste!
© Diaphana Distribution

The Night Comes for Us (Timo Tjahjanto, Indonésie) - Akční thriller z pro­stře­dí nej­tvrd­ších gan­gů asij­ské­ho pod­svě­tí balan­cu­je na hra­ni­ci mezi krva­vou zába­vou a nepří­jem­ně násil­nou kru­tos­tí, kdy se nápa­di­té a tech­nic­ky doko­na­lé akč­ní pře­střel­ky a tri­ko­vě, mas­kér­sky i cho­re­o­gra­fic­ky vyšper­ko­va­né kon­takt­ní sou­bo­je mění ze šťav­na­té atrak­ce pro otr­lé v extrém­ně bru­tál­ní pře­hlíd­ku mrza­če­ní. V tom­to smě­ru je to z posled­ní doby srov­na­tel­né snad ako­rát se Zátahem 2, ale jde to ješ­tě o něco dál (reži­sér měl od Netflixu ofi­ci­ál­ně dovo­le­no utrh­nout se ze řetě­zu, čehož krá­lov­sky vyu­žil). Příběh je v prv­ní polo­vi­ně mír­ně cha­o­tic­ká změť prů­běž­ně vymí­ra­jí­cích postav, boju­jí­cích pro­ti sobě na dvou stra­nách bari­ká­dy, mezi nimiž sem tam pře­bí­ha­jí a navzá­jem se porůz­nu podrá­že­jí, až do té míry, že divák ztrá­cí o hrdi­ny zájem, pře­sta­ne se zabý­vat tím, jak film skon­čí, a jen se těší na dal­ší akci. Tohle se naštěs­tí v dru­hé polo­vi­ně ustá­lí, jas­ně se defi­nu­je, kdo s kým sto­jí pro­ti komu, a zby­tek je horeč­na­tá řež­ba s fyzic­ky inten­ziv­ní­mi akč­ní­mi pasá­že­mi, kte­rých sice není nijak zvlášť hod­ně, ale jsou dlou­hé a pekel­ně hut­né. (80%)

Sad Hill Unearthed(Guillermo Fernández de Oliveira, Španělsko) - Emotivní doku­ment o nad­šen­cích, kte­ří se ve Španělsku pus­ti­li do rekon­struk­ce hřbi­to­va, v němž se ode­hrá­vá finá­le wes­ter­nu Hodný, zlý a ošk­li­vý. Všechna čest za ten nápad, náma­hu a odhod­lá­ní, pro­to­že to vypa­dá skvě­le, a i ten doku­ment je pou­ta­vý, přes­to­že obsa­hu­je z vel­ké čás­ti hlav­ně to, co by se vzhle­dem k tako­vé­mu námě­tu dalo čekat. Všechno je to ale podá­no ohrom­ně sym­pa­tic­ky a upřím­ně, kro­mě něko­li­ka­le­té dři­ny hlav­ních akté­rů film zachy­cu­je i pospo­li­tost fil­mo­vých fanouš­ků (dob­ro­vol­ní­ci, crowd­fun­ding na hro­by) a nechy­bí ani komen­tá­ře čle­nů Leoneho štá­bu (Eastwood, Morricone, komparzisté-pamětníci... ), kte­ří sem tam sní­mek oko­ře­ní his­tor­kou z natá­če­ní. (80%)

Sad Hill Unearthed
© Film Factory

Arctic (Joe Penna, Island) - Survival dra­ma o muži (Mads Mikkelsen), kte­rý se sna­ží pře­žít po pádu leta­dla v ark­tic­ké ledo­vé pus­ti­ně. Silný pří­běh o lid­ské hou­žev­na­tos­ti, odhod­lá­ní a síle pře­žít za kaž­dou cenu, jemuž vlád­nou Mikkelsen svým sto­pro­cent­ním výko­nem a scé­nář svou schop­nos­tí vyu­žít na pohled bez­na­děj­nou situ­a­ci, nehos­tin­nost ark­tic­ké­ho pro­stře­dí a úspor­né rekvi­zi­ty na maxi­mum. Konzistentně stup­ňo­va­né napě­tí a postup­né při­tvr­zo­vá­ní pod­mí­nek, jimž musí hero­ic­ky schop­ný, vytr­va­lý a po všech strán­kách klad­ný hlav­ní hrdi­na čelit, doká­že upou­tat od začát­ku do kon­ce, byť se kvů­li tomu sní­mek pár­krát ocit­ne na hra­ni­ci nevě­ro­hod­nos­ti. (80%)
La som­b­ra de la ley (Dani de la Torre, Španělsko) - Brilantně pro­myš­le­ná kri­mi­nál­ka ode­hrá­va­jí­cí se ve dva­cá­tých letech v Barceloně, kde půl­ka měs­ta drží stáv­ku, poli­cej­ní vyšet­řo­va­te­lé se cho­va­jí jako gan­gs­te­ři a v uli­cích zuří anar­chis­tic­ké nepo­ko­je. U hlav­ní­ho hrdi­ny, poli­cis­ty z Madridu (Luis Tosar), kte­rý při­jíž­dí do měs­ta pomoct pát­rat po pacha­te­lích vla­ko­vé lou­pe­že, téměř až do kon­ce není jas­né, jest­li jde o kři­vé­ho pod­ra­zá­ka nebo o maza­né­ho super-klaďase, co chce všech­ny pře­chyt­ra­čit a dovést ke spra­ve­dl­nos­ti. Tyhle dva názo­ry na něj se kaž­dou chví­li stří­da­jí, násled­kem čehož je film emo­ci­o­nál­ní hor­skou drá­hou, v níž kaž­dá z mno­ha postav má svůj dra­ma­tic­ký oblouk, čet­né pří­bě­ho­vé linie se navzá­jem pro­tí­na­jí a rea­gu­jí na sebe, slo­ži­tý pří­běh pro­chá­zí kom­pli­ko­va­ným vývo­jem a řadou pře­kva­pi­vých zvra­tů, vyšet­řo­vá­ní se ubí­rá nepřed­ví­da­tel­ný­mi smě­ry a ješ­tě se do toho poda­ři­lo nacpat femi­nis­tic­kou rovi­nu, kri­ti­ku stát­ní­ho reži­mu a poli­cej­ních sil i něko­li­ka­ná­sob­ný motiv pomsty. Po fil­mař­ské strán­ce čis­tá prá­ce (včet­ně akč­ních pře­stře­lek a rva­ček), mož­ná až na spo­ra­dic­ké tech­nic­ké limi­ty (auto­mo­bi­lo­vá honič­ka, při níž oba vozy jed­nou tak 40 km/h), ale i ty obvykle z vět­ší čás­ti zamáz­ne skvě­lá a zřej­mě i dost dra­há retro výpra­va. (90%)

La sombra de la ley
© Atresmedia Cine

Nekrotronic(Kiah Roache-Turner, Auatrálie) - Námět o lov­cích démo­nů, ope­ru­jí­cích už i přes inter­ne­to­vou síť, aby šli s dobou a moh­li úto­čit na lidi přes jejich mobi­ly, ješ­tě sám o sobě nezní úpl­ně špat­ně. To by ale nesměl dostat podo­bu pře­plá­ca­né­ho béč­ko­vé­ho sle­pen­ce (byť se zjev­ně sluš­ným roz­poč­tem a rela­tiv­ně kva­lit­ní­mi tri­ky), kte­rý je inspi­ro­va­ný kde čím od Krotitelů duchů po Pokemon Go a ode­hrá­vá se ve svě­tě bez pra­vi­del, v němž se tudíž může stát prak­tic­ky coko­li, ale málo­kdy to při­tom sta­čí k tomu, aby to bylo sku­teč­ně zábav­né, vtip­né, nebo napí­na­vé. Postavy jsou otrav­né, her­ci prů­měr­ní a dia­lo­gy topor­né. Sem tam něja­ký hez­ký režij­ní nápad sice potě­ší, ale cel­ko­vý dojem z veskr­ze cha­tr­né­ho zpra­co­vá­ní bohu­žel nemá šan­ci pře­bít. Vidět to jenom kvů­li Monice Bellucci ve ved­lej­ší roli se také nevy­pla­tí. (40%)
Apocalipsis Woodoo(Vasni Ramos, Španělsko) - Nehorázně zábav­ná paro­die na kri­mi­nál­ky ze 70. let, kte­rá si záro­veň uta­hu­je z kung-fu žán­ru, ze zom­bie fil­mů, z mexic­kých akč­ních fil­mů s wrest­le­ry a z horo­rů s okult­ní téma­ti­kou. Mnohaúrovňovým humo­rem napě­cho­va­ná uje­tá taš­ka­ři­ce, pro­špi­ko­va­ná vše­mi mož­ný­mi gagy, vyu­ží­va­jí­cí­mi dobo­vá a žánro­vá klišé k vytvá­ře­ní netu­še­ných paro­dic­kých vrs­tev, a nato­če­ná záměr­ně laci­ně a béč­ko­vě, se zrní­cím obra­zem, doko­na­lou retro sty­li­za­cí, roz­to­mi­le laj­dác­ký­mi zad­ní­mi pro­jek­ce­mi a naschvál pře­hrá­va­jí­cí­mi her­ci. Ne všech­ny vti­py pad­nou na úrod­nou půdu a mís­ty se i opa­ku­jí, ale při té kaden­ci je to sko­ro jed­no a cíle­vě­do­mí tvůr­ci jsou od začát­ku do kon­ce kon­zis­tent­ní na všech úrov­ních. Podobně vytří­be­ná pas­tiš jako Černej dyna­mit nebo Ztracený kost­li­vec z jes­ky­ně roz­kla­du. (80%)


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Zloba: Královna všeho zlého (Maleficent: Mistress of Evil) – Recenze – 40%17. října 2019 Zloba: Královna všeho zlého (Maleficent: Mistress of Evil) – Recenze – 40% Od předchozího filmu s názvem Zloba – Královna černé magie uplynulo pět let. Růženka (Elle Fanning) je královnou lesů, v nichž se prohánějí digitální skřítci, víly a jiná […] Posted in Filmové recenze
  • God of War: Ragnarok ještě nevyšel, ale už je hrou roku....4. listopadu 2020 God of War: Ragnarok ještě nevyšel, ale už je hrou roku.... God of War: Ragnarok ještě nevyšel, ale už je hrou roku. Myslí si to tester s přezdívkou Sami @ Unleash the Hype který na svůj Twitter napsal, že v SIE Santa Monica Studio pracují na […] Posted in Krátké herní aktuality
  • Nové filmy ze světa J. R. R. Tolkiena19. března 2023 Nové filmy ze světa J. R. R. Tolkiena Studio Warner Bros nedávno oznámilo, že má v plánu natočit nové filmy podle Tolkienových knih. Ale to už jste asi většinou zaznamenali. Všichni začali okamžitě spekulovat, co by mohlo být […] Posted in Zajímavosti
  • Napoleon (2023) – Recenze – 60 %27. listopadu 2023 Napoleon (2023) – Recenze – 60 % Film Napoleon natočil režisér Ridley Scott podle scénáře Davida Scarpa, s nímž momentálně spolupracuje i na pokračování populárního Gladiátora. Napoleon je skutečným historickým […] Posted in Filmové recenze
  • Na co se těšit ve Varech30. června 2010 Na co se těšit ve Varech Karlovarský filmový festival startuje už v pátek 2. července. Letošní 45. ročník nabízí sice méně filmů, než v uplynulých edicích, zato je ale velká pravděpodobnost, že si v přehlednějším […] Posted in MFF Karlovy Vary
  • Zombik – 534. února 2019 Zombik – 53 Posted in Komiks
  • Children, The (2008)27. dubna 2014 Children, The (2008) Dospělí chtěli oslavit začátek Nového roku, jejich děti však budou proti… Elaine přijíždí se svými třemi dětmi a manželem oslavit příchod Nového roku do domu své sestry […] Posted in Horory
  • Vlkodlak [51%]6. června 2010 Vlkodlak [51%] http://www.csfd.cz/film/228123-vlkodlak/ Česká premiéra: 18.02.2010 Na DVD od: 21.06.2010 Vlkodlak, remake několik desítek let starého filmu to neměl jednoduché, jak by se na první […] Posted in Filmové recenze
  • Kmotr II (The Godfather: Part II)1. prosince 2022 Kmotr II (The Godfather: Part II) Kmotr II. část je americký kriminální film z roku 1974, který natočil a režíroval Francis Ford Coppola. Film je částečně založen na románu Kmotr z roku 1969 od Maria Puza, který společně s […] Posted in Speciály
  • Ray22. dubna 2005 Ray Ray je dosud nevyprávěný příběh dramatického osudu americké hudební legendy, jehož vzniku předcházel patnáctiletý sběr materiálu a sledování Rayovy tvorby uznávaným filmařem Taylorem […] Posted in Filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,72070 s | počet dotazů: 252 | paměť: 62775 KB. | 07.12.2024 - 00:19:00