MICHAELA PECHÁČKOVÁ (Johana. Ta, kterou miluje Albert, ta, která si říká Žoán)

Míša hra­je už od svých 4 let v rekla­mách, seri­á­lech a zahrá­la si i v pohád­ce Tři brat­ři. Role Johany ve fil­mu Přání k mání je její prv­ní vel­kou rolí. Michaela zpí­vá, navště­vu­je ško­lu muzi­ká­lo­vé­ho zpě­vu, 6 let děla­la akro­ba­tic­ký roke­nrol, zají­má ji muzi­kál, diva­dlo a film.

 Co pro tebe zna­me­ná film Přání k mání?

Krásnou vzpo­mín­ku a spous­tu skvě­lých zážit­ků. Bavili jsme se při natá­če­ní akč­ních scén. A neza­po­me­nu, jak jsem během natá­če­ní sla­vi­la naro­ze­ni­ny, to byla krá­sa.

A samot­ný film? Ten je skvě­lý. Už jsem ho vidě­la a klid­ně bych ho vidě­la ješ­tě sto­krát.

V čem bylo fil­mo­vá­ní nároč­né?

Náročná byla zima. Nemám zimu ráda a, i když jsem na sobě měla tře­ba tři vrst­vy oble­če­ní, zima mi byla. Na dru­hou stra­nu se o nás všich­ni tak krás­ně sta­ra­li, že ta zima vlast­ně nako­nec tolik neva­di­la. V hote­lu Imperiál to bylo báječ­né, byly tam skvě­lé sní­da­ně.

Jak jsi zvlá­da­la ško­lu dohro­ma­dy s natá­če­ním? Měla jsi něja­ký indi­vi­du­ál­ní plán?

Individuální plán jsem nemě­la, co jsem ve ško­le zameš­ka­la, se mi poda­ři­lo dohnat. Mám hod­né uči­te­le, kte­ří mi pomoh­li J. A taky jsme se během natá­če­ní uči­li.

Jaká je Johana?

Johana je chyt­rá, doce­la zají­ma­vá, líbí se mi, že nosí baret, taky ho ráda nosím. Nelíbilo se mi, že je tak nepří­jem­ná na Alberta, bylo mi ho líto, já bych se takhle ke klu­ko­vi, kte­ré­mu se líbím, necho­va­la.

Filip Antonio, před­sta­vi­tel Alberta, vzpo­mí­nal na natá­če­ní na obřím rus­kém kole, také tě to bavi­lo?

Bavilo a moc. Všechny akč­ní scé­ny byly zábav­né. Nebojím se výšek, tak se mi na rus­kém kole moc líbi­lo. Stala se tam legrač­ní věc, když nás vyvez­li naho­ru, trva­lo dlou­ho, než se zača­lo točit a my si s Filipem poví­da­li. Režisér nás celou dobu sly­šel, pak jsme najed­nou ztich­li, reži­sér se ptal, co se děje a my nic. Byli jsme una­ve­ní a oba jsme usnu­li. (smích)

Co by sis přá­la, kdy­bys potka­la kouz­le­né­ho dědeč­ka a měla jed­no přá­ní?

Přála bych si roli ve fil­mu. Nejraději roli prin­cez­ny. Nebo Popelky. Ale vlast­ně se mi obrov­ské přá­ní už spl­ni­lo tím, že jsem hrá­la v Přání k mání.

Takže plá­nu­ješ být hereč­kou?

Asi ano, kdy­by to nevy­šlo, tak uči­tel­kou. Chci jít na střed­ní peda­go­gic­kou ško­lu a pak se roz­hod­nu, jest­li půjdu na DAMU nebo budu učit. To by mě bavi­lo taky.

---