Hodnocení článku
(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...Patálie malého Mikuláše, od rvaček na školním dvoře až po dobrodružství na letním táboře, si v průběhu let zamilovaly více než čtyři generace dětí i dospělých po celém světě. Za vším přitom stála autorská dvojice Jean-Jacques Sempé a René Goscinny. Jak to ovšem vlastně celé začalo?
Mikulášovy patálie autorské dvojice Jean-Jacques Sempé a René Goscinny baví již několik generací, kdy se již Mikulášovy patálie dočká nejen animovaných seriálových adaptací, ale také dvou hraných filmových adaptací. Na animovaný film ovšem dochází vůbec poprvé, především i díky faktu, že samotný Sempé delší dobu odmítal, aby se styl jeho kreseb použil ve filmu. Původní záměr tvůrců Amandine Fredon a Benjamin Massoubre poté počítal s dokumentem o spolupráci Sempého a Goscinnyho, který budou prolínat právě některé z příhod malého Mikuláše a jeho přátel. Po delší době poté bylo rozhodnuto, že i příběh Sempého a Goscinnyho bude pojat v animované formě, kdy se bude střídat realita s fikcí a primární snahou přitom bude snaha vzdát poctu jedné z nejvíce ikonických postav dětské literatury. A výsledek je ve finále velmi uspokojivý.
Samotná animace čerpá z původního zdrojového materiálu, kdy dochází k několika příběhům Mikuláše, Vendelína či Albína, zároveň je paralelně představena volba jména Mikuláše, tvůrčí proces Sempého a Goscinnyho, kdy oba s Mikulášem komunikují a on sám si je vědom toho, že je postavičkou vytvořenou touto dvojicí. Duch Mikulášových patálií je přitom zachován, především skrze milé až roztomilé příhody chlapců z francouzského předměstí, přitom všem má výsledný animák i edukativní hodnotu, kdy se mohou nejen francouzské děti poučit o autorech jejich oblíbeného hrdiny, se kterým mohou i díky jeho mladému věku soucítit a v jeho příhodách se najít.
Jak to celé začalo poté odhaluje i minulost obou autorů, ze které dokáže zamrazit. Ať už jsou totiž oba autoři známí především díky tvorbě veselých příběhů (nechybí ani odkazování k Goscinnyho dalším slavným postavám jménem Asterix a Obelix), oba neměli dvakrát veselý příběh. Jednoho z nich trápila mrzká sociální situace, druhého z nich strach z probíhajícího holokaustu a ztráta blízkých. K probíráním vážnějších motivů přitom tvůrci přistupují s ideálním citem a to i v momentě, kdy se prolínají události ze skutečné historie a ukazuje se, že na rozdíl od literárních hrdinů někdo jednoduše žít věčně nemůže. Jak to celé začalo tak v tomto ohledu do jisté míry pracuje i s významem odkazu, kdy je možné dosáhnout nesmrtelnosti právě i skrze silný odkaz, kterým Mikulášovy patálie minimálně pro několik generací bezpochyby jsou.
Mix dvou světů ve finále možná nefunguje tolik silně, jak by se dalo očekávat, respektive sekvence neboří hranice v nějaké vizuální kreativitě. Je přitom zavádějící označit Jak to celé začalo za částečný dokument, kdy se sice sází na vyprávění založené na faktech ze skutečné historie obou autorů, spíše se ovšem sází na vyprávění, které je doprovozené sekvencemi, které odkazují k mládí autorů a podobně. Samotný kresba, která stylem odpovídá Sempého tvorbě ovšem má nezpochybnitelné kouzlo a zvládne v divákovi okamžitě vyvolat kouzlo původních Mikulášových patálií.
Pro odrostlejší diváky by potencionálně mohlo jít o dočasný návrat do dětství, kdy se pochopitelně automaticky nabízí hledět na Mikulášovy patálie s větším nadhledem, přeci jen je ovšem snadné se mentálně alespoň krapet vrátit do dětských let. Jak to celé začalo poté může zaujmout dětské (Mikulášovými patáliemi) nepolíbené diváky a představit jim zábavný literární svět. Slovům autorů Fredon a Massoubreho o tom, že je pro ně realizace tohoto projektu, se poté dá při sledování věřit a dlouhá léta chystaný projekt působí jako solidně odvedená práce, která zvládla vystihnout poetiku původních Mikulášových patálií a přitom všem zvládne vyvolat ten správný hřejivý pocit.
Jean-Jacques Sempé se dlouhá léta držel toho, že práva na svůj autorský styl jen tak nikomu nepředá, u Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo ovšem těsně před svou smrtí neudělal přešlap. Jak to celé začalo totiž ve finále skutečně vzdává poctu dvěma obdivuhodným autorům, kdy je hrdina Goscinnyho a Sempého přiveden k životu s očividným citem a přitom všem má Jak to celé začalo i poselství o širokém pojmu nesmrtelnosti. Obdivuhodná práce, která zvládne nejen uspokojit dětské diváky, ale i starších diváků se bez problémů v nějaké formě dotkne....
(4,91 z 5)