Mikulášovy patálie: Jak to celé začalo

Patálie malé­ho Mikuláše, od rva­ček na škol­ním dvo­ře až po dob­ro­druž­ství na let­ním tábo­ře, si v prů­bě­hu let zami­lo­va­ly více než čty­ři gene­ra­ce dětí i dospě­lých po celém svě­tě. Za vším při­tom stá­la autor­ská dvo­ji­ce Jean-Jacques Sempé a René Goscinny. Jak to ovšem vlast­ně celé zača­lo?

Mikulášovy patá­lie autor­ské dvo­ji­ce Jean-Jacques Sempé a René Goscinny baví již něko­lik gene­ra­cí, kdy se již Mikulášovy patá­lie dočká nejen ani­mo­va­ných seri­á­lo­vých adap­ta­cí, ale také dvou hra­ných fil­mo­vých adap­ta­cí. Na ani­mo­va­ný film ovšem dochá­zí vůbec popr­vé, pře­de­vším i díky fak­tu, že samot­ný Sempé del­ší dobu odmí­tal, aby se styl jeho kre­seb pou­žil ve fil­mu. Původní záměr tvůr­ců Amandine Fredon a Benjamin Massoubre poté počí­tal s doku­men­tem o spo­lu­prá­ci Sempého a Goscinnyho, kte­rý budou pro­lí­nat prá­vě někte­ré z pří­hod malé­ho Mikuláše a jeho přá­tel. Po del­ší době poté bylo roz­hod­nu­to, že i pří­běh Sempého a Goscinnyho bude pojat v ani­mo­va­né for­mě, kdy se bude stří­dat rea­li­ta s fik­cí a pri­már­ní sna­hou při­tom bude sna­ha vzdát poctu jed­né z nej­ví­ce iko­nic­kých postav dět­ské lite­ra­tu­ry.  A výsle­dek je ve finá­le vel­mi uspo­ko­ji­vý.

Samotná ani­ma­ce čer­pá z původ­ní­ho zdro­jo­vé­ho mate­ri­á­lu, kdy dochá­zí k něko­li­ka pří­bě­hům Mikuláše, Vendelína či Albína, záro­veň je para­lel­ně před­sta­ve­na vol­ba jmé­na Mikuláše, tvůr­čí pro­ces Sempého a Goscinnyho, kdy oba s Mikulášem komu­ni­ku­jí a on sám si je vědom toho, že je posta­vič­kou vytvo­ře­nou tou­to dvo­ji­cí. Duch Mikulášových patá­lií je při­tom zacho­ván, pře­de­vším skr­ze milé až roz­to­mi­lé pří­ho­dy chlap­ců z fran­couz­ské­ho před­měs­tí, při­tom všem má výsled­ný ani­mák i edu­ka­tiv­ní hod­no­tu, kdy se mohou nejen fran­couz­ské děti pou­čit o auto­rech jejich oblí­be­né­ho hrdi­ny, se kte­rým mohou i díky jeho mla­dé­mu věku sou­cí­tit a v jeho pří­ho­dách se najít.

Jak to celé zača­lo poté odha­lu­je i minu­lost obou auto­rů, ze kte­ré doká­že zamra­zit. Ať už jsou totiž oba auto­ři zná­mí pře­de­vším díky tvor­bě vese­lých pří­bě­hů (nechy­bí ani odka­zo­vá­ní k Goscinnyho dal­ším slav­ným posta­vám jmé­nem Asterix a Obelix), oba nemě­li dva­krát vese­lý pří­běh. Jednoho z nich trá­pi­la mrzká soci­ál­ní situ­a­ce, dru­hé­ho z nich strach z pro­bí­ha­jí­cí­ho holo­kaus­tu a ztrá­ta blíz­kých. K pro­bí­rá­ním váž­něj­ších moti­vů při­tom tvůr­ci při­stu­pu­jí s ide­ál­ním citem a to i v momen­tě, kdy se pro­lí­na­jí udá­los­ti ze sku­teč­né his­to­rie a uka­zu­je se, že na roz­díl od lite­rár­ních hrdi­nů někdo jed­no­du­še žít věč­ně nemů­že. Jak to celé zača­lo tak v tom­to ohle­du do jis­té míry pra­cu­je i s význa­mem odka­zu, kdy je mož­né dosáh­nout nesmr­tel­nos­ti prá­vě i skr­ze sil­ný odkaz, kte­rým Mikulášovy patá­lie mini­mál­ně pro něko­lik gene­ra­cí bez­po­chy­by jsou.

Mix dvou svě­tů ve finá­le mož­ná nefun­gu­je tolik sil­ně, jak by se dalo oče­ká­vat, respek­ti­ve sek­ven­ce nebo­ří hra­ni­ce v něja­ké vizu­ál­ní kre­a­ti­vi­tě. Je při­tom zavá­dě­jí­cí ozna­čit Jak to celé zača­lo za čás­teč­ný doku­ment, kdy se sice sází na vyprá­vě­ní zalo­že­né na fak­tech ze sku­teč­né his­to­rie obou auto­rů, spí­še se ovšem sází na vyprá­vě­ní, kte­ré je dopro­vo­ze­né sek­ven­ce­mi, kte­ré odka­zu­jí k mlá­dí auto­rů a podob­ně. Samotný kres­ba, kte­rá sty­lem odpo­ví­dá Sempého tvor­bě ovšem má nezpo­chyb­ni­tel­né kouz­lo a zvlád­ne v divá­ko­vi oka­mži­tě vyvo­lat kouz­lo původ­ních Mikulášových patá­lií.

Pro odrost­lej­ší divá­ky by poten­ci­o­nál­ně moh­lo jít o dočas­ný návrat do dět­ství, kdy se pocho­pi­tel­ně auto­ma­tic­ky nabí­zí hle­dět na Mikulášovy patá­lie s vět­ším nad­hle­dem, pře­ci jen je ovšem snad­né se men­tál­ně ale­spoň kra­pet vrá­tit do dět­ských let. Jak to celé zača­lo poté může zaujmout dět­ské (Mikulášovými patá­li­e­mi) nepo­lí­be­né divá­ky a před­sta­vit jim zábav­ný lite­rár­ní svět. Slovům auto­rů Fredon a Massoubreho o tom, že je pro ně rea­li­za­ce toho­to pro­jek­tu, se poté dá při sle­do­vá­ní věřit a dlou­há léta chys­ta­ný pro­jekt půso­bí jako solid­ně odve­de­ná prá­ce, kte­rá zvlád­la vystih­nout poe­ti­ku původ­ních Mikulášových patá­lií a při­tom všem zvlád­ne vyvo­lat ten správ­ný hře­ji­vý pocit.

Jean-Jacques Sempé se dlou­há léta držel toho, že prá­va na svůj autor­ský styl jen tak niko­mu nepře­dá, u Mikulášovy patá­lie: Jak to celé zača­lo ovšem těs­ně před svou smr­tí neu­dě­lal pře­šlap. Jak to celé zača­lo totiž ve finá­le sku­teč­ně vzdá­vá poctu dvě­ma obdi­vu­hod­ným auto­rům, kdy je hrdi­na Goscinnyho a Sempého při­ve­den k živo­tu s oči­vid­ným citem a při­tom všem má Jak to celé zača­lo i posel­ství o širo­kém pojmu nesmr­tel­nos­ti.  Obdivuhodná prá­ce, kte­rá zvlád­ne nejen uspo­ko­jit dět­ské divá­ky, ale i star­ších divá­ků se bez pro­blé­mů v něja­ké for­mě dotkne....

---

Verdikt: 75 %