Monty Pythonův smysl života

Smyzl

Monty Pythona, nebo spíš sku­pi­nu komi­ků, kte­ří jsou za něj zod­po­věd­ní, nej­spíš není tře­ba blí­že před­sta­vo­vat. Tihle páno­vé sto­jí za Létajícím Cirkusem, což je (pro ty co by náho­dou nevě­dě­li) zábav­nej pořad plnej ske­čů a nesmír­ně kva­lit­ní­ho a po_čertech_dobrýho humo­ru, a za nejmíň dvě­ma fil­ma­ma, kte­rý sto­jej za slo­víč­ko, to jest Život Briana a Quest for the Holy Grail, nebo­li ces­ta za hle­dá­ním sva­té­ho grá­lu. Jsou to fil­my tro­chu star­ší (~1980) a mož­ná mě za to bude­te plís­nit a hubo­vat, ale prá­vě pro­to v úvo­du ke strán­ce píšu: recen­ze na RELATIVNĚ nový fil­my - a konec­kon­ců, kam bys­me došli, kdy­bys­me zapo­mí­na­li na kla­si­ku? Teď ale zpát­ky k fil­mu.

Už jste někdy hle­da­li smy­sl živo­ta? A našli? Pokud ne, může­te to zku­sit v tomhle fil­mu. On to vlast­ně ani není kla­sic­kej film. Je to spíš něco jako doku­ment, kte­rý mís­to živo­ta tuleňů někde na pólech popi­su­je život lid­skej. A to pěk­ně polo­pa­tě, od naro­ze­ní až po smrt, a kaž­dá důle­ži­tá eta­pa je dopro­vá­ze­na něja­kým ske­čem, scén­kou nebo ani­mo­va­ným fil­mem. Vo tom to je! Já vím, až tak skvě­le to teď ješ­tě nevy­pa­dá.

Jenže: scén­ky a ske­če jsou beze­spo­ru tím nej­lep­ším, nej­kon­tro­verz­něj­ším, nej­drs­něj­ším a nej­hu­mor­něj­ším, co kdy Monty Pythoni (a mož­ná nejen oni) vytvo­ři­li. Pokud se někdo pova­žu­je za znal­ce jejich humo­ru, musí mi dát za prav­du. Monty Python’s Meaning of Life je totiž film, u kte­rý­ho hro­zí pro­tr­že­ní brá­ni­ce, poru­še­ní břiš­ních sva­lů a jiný bru­tál­ní zále­ži­tos­ti. Smysl živo­ta kope do samot­né pod­sta­ty lid­ství, úto­čí na ty nej­skry­těj­ší lid­ský vady, pře­vra­cí naru­by kde­co a hlav­ně vyta­hu­je na povrch jas­ný tabu, kte­rý nor­mál­ní­ho jedin­ce nutí nevší­mat si jich (a to ješ­tě mini­mál­ně). Tenhle film slo­vo „tabu“ nezná.

Monty Pythoni pod­chy­ti­li samot­nou pod­sta­tu humo­ru. To, co je v cir­ka dvou­ho­di­no­vým fil­mu narva­ný, hra­vě str­čí do kapsy všech­ny díly jejich Létajícího cir­ku­su a celý Quest for the Holy Grail. Snad jen geni­ál­ní Brian se dá s fil­mem srov­ná­vat, a tak je jas­ný, že jde o extrov­ní kva­li­tu.

A s prvotříd­ní­ma nápa­da­ma jde ruku v ruce i prvotříd­ní zpra­co­vá­ní. To je jed­nak nesmír­ně kva­lit­ní (ze všech fil­mů z pro­duk­ce MP jed­no­znač­ně nej­lep­ší - a dost dob­rý i na dneš­ní dobu) a hlav­ně tako­vý při­ro­ze­ný.

A těch postav, co uvi­dí­te! Chudou děl­nic­kou rodi­nu z prů­mys­lo­vé čvr­ti s hro­ma­dou (HROMADOU) dětí, uči­te­le, kte­rej vyu­ču­je sexu­ál­ní výcho­vu (prak­tic­ky), ubo­hý účet­ní kte­ří se jed­no­ho dne roz­hod­li, že už dýl nebu­dou sná­šet otro­kář­skou nad­vlá­du mana­že­rů, nej­tlust­ší­ho člo­vě­ka na svě­tě, a nako­nec i tu Smrt (i když tahle je fakt vytvrd­lá, nic ve sty­lu Cimrmanovskýho Vizionáře). Většinu postav hra­jí sta­ří zná­mí her­ci z MP, ale je tu i hod­ně novejch, neo­kou­ka­nejch tvá­ří. A hra­jí taky dost dob­ře.

Monty Pythonův Smysl Života je zkrát­ka zábav­nej, kva­lit­ně zpra­co­va­nej, skvě­le zahra­nej, mis­trov­sky vymyš­le­nej a vůbec tááááá­khle vpře­du - film. Vím, že tahle recen­ze byla mož­ná tro­chu pře­plá­ca­ná super­la­ti­va­ma, ale byla by chy­ba, kdy­by vám něco jako Smysl Života uteklo. I těm, kte­ří MP dva­krát nemu­sí.

Photo © 2003 Universal Studios Home Video