Most špiónů - S REŽISÉREM V ZÁKULISÍ

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

~

Spielbergova intu­i­ce, jak spo­jit kame­ru a vizu­ál­ní vyprá­vě­ní s tex­tem a pod­tex­tem a posta­va­mi je úžas­ná. “Každý reži­sér je vizu­ál­ní vypra­věč, ale to, co dělá Stevena jedi­neč­ným, je to, že doká­že vní­mat a při­jí­mat vše, co se kolem něj děje,” říká pro­du­cent­ka Kristie Macosko Kriegerová. “Dostává ze svých spo­lu­pra­cov­ní­ků to nej­lep­ší za všech okol­nos­tí, pro­to­že jim věří. Takže během natá­če­ní jsou všich­ni v kli­du, věří si a děla­jí svou prá­ci dob­ře.”

Janusz Kaminski ve své roli kame­ra­ma­na potře­bo­val vymys­let kre­a­tiv­ní způ­sob, jak stříz­li­vě oži­vit dobu, aniž by to pře­stře­lil, pro­to­že věděl, že pří­liš­né pou­ží­vá­ní vizu­ál­ních meta­for půso­bí faleš­ně. Spielberg vysvět­lu­je: “Neměli jsme roz­po­čet na to, abychom vyu­ži­li blue scre­e­nu a vyge­ne­ro­va­li kilo­me­t­ry a kilo­me­t­ry digi­tál­ních dobo­vých sta­veb, kte­ré bychom vidě­li za oknem. Tak jsme na okna při­da­li jino­vat­ku. Pak Janusz nasmě­ro­val veš­ke­ré svět­lo z jed­no­ho okna a to doda­lo prv­ní schůz­ce mezi Donovanem a Abelem sku­teč­ný dojem chla­du. Jak se mezi nimi začal vyví­jet přá­tel­ský vztah, chlad­né svět­lo, jaký­si druh stě­ny mezi nimi, zača­lo v prů­bě­hu pří­bě­hu poma­lu ustu­po­vat.”

“Sledovat Janusze při prá­ci je feno­me­nál­ní záži­tek,” říká Macosko Kriegerová. “Vidí věci, kte­ré nikdo z nás vidět nedo­ká­že a vidí je ve svět­le. Přesně ví, kde má být kame­ra a zdá se to pro něj být tak instink­tiv­ní.”

Přínos pro­du­cen­tů Kriegerové a Marca Platta byl zce­la zásad­ní. Tom Hanks vysvět­lu­je: “Kristie ví všech­no. Scénář zná lépe než já a rozu­mí pod­tex­tu kaž­dé­ho roz­ho­vo­ru, kte­rý se Stevenem vede. Bez ohle­du na to, co se s Kristie v daném oka­mži­ku děje, může­te k ní při­jít a pus­tit se s ní do plno­hod­not­né­ho roz­ho­vo­ru na jaké­ko­liv téma. Dokáže vám říci, jak se přes­ně věci v daný oka­mžik mají.”

Hanks dodá­vá: “Marc nikdy neza­po­mí­ná na his­to­rii, obdo­bí a herec­ké obsa­ze­ní, vídí to jako jed­no­bu­něč­né­ho tvo­ra. Producenti jsou čas­to zavá­zá­ni reži­sé­ro­vi, pro­to­že bez reži­sé­ra by jejich film nevzni­kl. Ale mys­lím, že Steven je stej­ně tak zavá­zán Kristie a Marcovi, pro­to­že bez nich by neměl kre­a­tiv­ní svo­bo­du a mož­nost pře­mýš­let o své prá­ci z čis­tě fil­mo­vé­ho hle­dis­ka.“

“Steven je rodin­ný typ,” říká Mark Rylance.“Neuvědomil jsem si, jak důle­ži­tá je pro něj rodi­na a kolik času jí věnu­je, dokud jsme spo­lu naza­ča­li pra­co­vat. Nevím, jak to zvlá­dá, vzhle­dem k tomu, jak moc je zane­prázd­ně­ný.”

Podle Spielberga jsou někte­ré z nej­lep­ších momen­tů v jeho fil­mech náho­dy, tře­ba i náho­dy týka­jí­cí se divác­ké­ho výkla­du. “Jindy se jed­ná o roz­hod­nu­tí, u kte­rých se mod­lím, že je divá­ci při sle­do­vá­ní fil­mu obje­ví,” říká. “A to je ta nej­u­spo­ko­ji­věj­ší věc: když máte něja­ký úmy­sl a lidé pocho­pí, jaký byl váš záměr a líbí se jim to. To je pro mě nej­vět­ší odmě­nou.”

Zejména jed­na udá­lost na her­ce sil­ně zapů­so­bi­la - neú­mysl­né roz­bi­tí pou­ži­tých žáro­vek z foto­gra­fic­kých bles­ků novi­ná­řů. Došlo k němu po pře­čte­ní Abelova roz­sud­ku u sou­du, kdy média obklo­pi­la Donovana, jeho man­žel­ku Mary a Thomase Watterse. Rylance vysvět­lu­je: “Steven při­šel s nápa­dem vyu­žít těch­to vyřa­ze­ných odho­ze­ných žáro­vek jako způ­sob, jak pod­po­řit dra­ma, když Mary, kte­rá je evi­dent­ně zasko­če­na médii, udě­lá krok zpět a její vyso­ký pod­pa­tek roz­dr­tí jed­nu ze žáro­vek.”

Amy Ryanová dodá­vá: “Steven dostal ten­to nápad oka­mži­tě. Viděla jsem ho, jak si kle­ká na zem ved­le kame­ry, aby se podí­val, jak bude roz­bi­tí žáro­vek vypa­dat. Díky tomu, jak Steven tuto scé­nu nato­čil, se toho o Mary hod­ně dozví­me.”

“Steven uva­žu­je fil­mo­vě,” říká Hanks. “Jeho schop­nost odvy­prá­vět důle­ži­té oka­mži­ky obra­zem, je důvo­dem, proč je to Steven Spielberg. A dělá to zno­vu a zno­vu a vy může­te jen stát a dívat se.”

Kromě toho, že je úžas­ně zdat­ný fil­mař, Spielbergovi upřím­ně zále­ží na jeho her­cích a hlu­bo­ce respek­tu­je jejich řemes­lo. Neustále hle­dá způ­so­by, jak vytvo­řit pří­běh tím nej­jed­no­duš­ším a nej­při­ro­ze­něj­ším mož­ným způ­so­bem. Hanks říká: “Steven a já již mlu­ví­me ve zkrat­kách.”

Rylance byl ohro­men množ­stvím pří­prav, kte­ré Most špi­o­nů obná­šel. Připomíná mu to rene­sanč­ní díl­nu. “Steven při­jde a vidí­te ho, jak pozor­ně vní­má vše kolem,” říká. “Rozhoduje o cel­ko­vém výsled­ku a o všem, co pro­chá­zí obra­zem, o scé­ně, her­cích na poza­dí, o všech pohy­bech. Když jsem ho sle­do­val, před­sta­vo­val jsem si Leonarda da Vinci při prá­ci. Byl jako malíř, jen pra­co­val s pohyb­li­vý­mi obráz­ky. “

Hanks se při­dá: “Když se dosta­ví­te na Stevenovo natá­če­ní, nejen že je scé­na již posta­ve­ná, a to nejen fyzic­ky, ale i hlu­bo­ko uvnitř Stevenovy mys­li. Vaším úko­lem je udě­lat přes­ně to, co chce, abys­te dělal, ale záro­veň oče­ká­vá, že při­dá­te něco ze sebe. Má film ve své hla­vě již postří­ha­ný dáv­no před­tím, než se obje­ví­te na pla­ce. Čte si scé­nář zno­vu a zno­vu a zno­vu, tak­že ví, co bude dělat, fil­mař­sky, pět týd­nů dopře­du.”

Most špi­o­nů byl obrov­skou lek­cí i pro Ryanovou. “Steven je tak nad­še­ný tím, co dělá, že je to nakaž­li­vé,” říká. “Byly chví­le, kdy jsem ho pozo­ro­va­la při prá­ci a najed­nou se jeho oči roz­zá­ři­ly, sko­ro jako by mu bylo zase 12 let a stá­le točil fil­my u rodi­čů na zahra­dě.”

Spielberg také kla­de vel­ký důraz na děj. Zatímco někte­ří reži­sé­ři se zamě­řu­jí na emo­ce her­ců nebo krá­su obra­zu, jeho více zají­má, co si před­sta­vu­je divák. Macosko Kriegerová říká: “Na Stevenovi je skvě­lé, že je oprav­du rád na pla­ce. Ráno, když se dosta­ne­me do prá­ce, tak se ho zeptám ‘Je na svě­tě něco jiné­ho, co bys teď radě­ji dělal?’ a on mi odpoví ‘Ne’ a je to prav­da. Ví, že má neu­vě­ři­tel­né štěs­tí, že dělá to, co dělá.”

“Neměli bychom našim nepřá­te­lům uká­zat, s kým mají tu čest?”

James Donovan