Moulin Rouge - O FILMU

Filmoví teo­re­ti­ci pova­žu­jí muzi­kál Moulin Rouge za posled­ní díl reži­sé­ro­vy tri­lo­gie „rudé opo­ny“, kte­rá zača­la fil­mem Tanec v srd­ci (1992) a pokra­čo­va­la sním­kem Romeo a Julie (1996) s Leonardem DiCapriem. Moulin Rouge mělo být vrcho­lem sna­že­ní aus­tral­ské­ho reži­sé­ra Baze Luhrmanna, kte­ré­mu s kaž­dým jeho autor­ským fil­mem rost­la chuť, roz­po­čet a divác­ká obec. Čekání na Moulin Rouge bylo dlou­hé. Film vzni­kal ve zbru­su nových ate­li­é­rech v Sydney, kte­ré Hollywood pokřtil pře­lo­mo­vým sci-fi Matrix a jeho pro­duk­ce byla ohlá­še­na již kon­cem roku 1999.

Kostýmy byly poplat­né době, kdy se film ode­hrá­vá, tedy pře­lo­mu 19. a 20. sto­le­tí, a spe­ci­ál­ně pro film se jich uši­lo na tři sta. Nejdražší rekvi­zi­tou byl náhr­del­ník zho­to­ve­ný z pla­ti­ny a osá­ze­ný 1308 dia­man­ty, kte­rý dodnes drží rekord nej­draž­ší­ho šper­ku vyro­be­né­ho spe­ci­ál­ně pro film.

Hudební základ tvo­ři­ly nově zaran­žo­va­né popu­lár­ní pís­ně sou­čas­ných inter­pre­tů, kon­krét­ně od Paula McCartneyho, Stinga, Eltona Johna, Davida Bowieho nebo Madonny, tedy tvůr­ců tvo­ří­cích už od počát­ku vysí­lá­ní sta­ni­ce MTV. Jediná ori­gi­nál­ní píseň muzi­ká­lu Moulin Rouge s názvem Come What May, kte­rá se sta­la vel­kým hitem, neby­la slo­že­na pří­mo pro muzi­kál. Baz Luhrman ji totiž nepo­u­žil do své­ho před­cho­zí­ho fil­mu Romeo a Julie, kam byla původ­ně urče­na, a bylo mu líto jí nevy­u­žít.

Adepty na hlav­ní muž­skou roli byli her­ci Heath Ledger, Jake Gyllenhaal a vel­kou nadě­ji pro­du­cen­ti vklá­da­li i do zpě­vá­ka Ronana Keatinga. Ti všich­ni se muse­li sklo­nit před talen­tem Ewana McGregora, kte­ré­ho si stu­dio Fox hýč­ka­lo kvů­li jeho něko­li­ka­le­té­mu anga­žo­vá­ní v sérii Star Wars (1999–2005). Podobné to bylo i s obsa­ze­ním klí­čo­vé role Satine, pro niž byly nej­žha­věj­ší­mi kan­di­dát­ka­mi hereč­ka Catherine Zeta-Jonesová a zpě­vač­ka Courtney Love, vdo­va po Kurtu Cobainovi a před­sta­vi­tel­ka hlav­ní žen­ské role v ceně­ném dra­ma­tu Lid ver­sus Larry Flynt (1996) reži­sé­ra Miloše Formana. Režisér dal ale před­nost Nicole Kidmanové, a když roli při­ja­la, poslal jí obrov­skou kyti­ci rudých růží s ruč­ně psa­ným líst­kem, jak moc se těší na spo­lu­prá­ci. Byli to ostat­ně kra­ja­né a od počát­ku je poji­la vzá­jem­ná sym­pa­tie. Následující dlou­hé měsí­ce jim při­pra­vi­ly těž­kou zkouš­ku s trva­lý­mi násled­ky pro jejich kari­é­ry, kte­ré se dodnes před­ná­ší na katedrách fil­mo­vé pro­duk­ce jako odstra­šu­jí­cí pří­klad.

Každá herec­ká hvězda musí být pojiš­tě­ná a hlav­ně pojis­ti­tel­ná. Žádná holly­wo­od­ská pro­dukč­ní spo­leč­nost nezís­ká pro­střed­ky na výro­bu fil­mu bez pojiš­tě­ní pro­duk­ce a zvláš­tě hvězd. Když se totiž her­ci v hlav­ní roli něco při­ho­dí a natá­če­ní se kvů­li tomu zpoz­dí, pojiš­ťov­na kry­je veš­ke­ré inves­ti­ce vlo­že­né do fil­mu, kte­ré jsou vždy nejmé­ně o pěti­nu vyš­ší než roz­po­čet celé­ho díla. Nicole Kidmanová pro­šla zdra­vot­ní pro­hlíd­kou a natá­če­ní nic nestá­lo v ces­tě. Po pár dnech si ovšem při natá­če­ní váž­ně zra­ni­la kole­no a pojiš­ťov­na muse­la vypla­tit 3 000 000 dola­rů. Každá pojiš­ťov­na má na natá­če­ní své porad­ce, kte­ří hlí­da­jí, aby se her­ci nevy­sta­vo­va­li pří­liš­né­mu rizi­ku. Pokud mají tito kon­zul­tan­ti pocit, že se herec necho­vá pod­le smlou­vy, ane­bo by jeho jed­ná­ní moh­lo vést ke zra­ně­ní, pojiš­ťov­na napříš­tě sta­no­ví pře­mrš­tě­nou výši pojist­ky, nebo dokon­ce odmít­ne hvězdu dále pojis­tit. Kvůli zra­ně­ní Nicole Kidmanové při natá­če­ní Moulin Rouge muse­la stej­ná pojiš­ťov­na dále vypla­tit 7 000 000 dola­rů Jodii Fosterové, pro­to­že Kidmanová nestih­la natá­če­ní její­ho thrille­ru Úkryt a pokra­čo­va­la v muzi­ká­lo­vé pro­duk­ci v Austrálii. Vzhledem k její­mu dal­ší­mu závaz­ku – fil­mu Návrat do Cold Mountain – ji žád­ná pojiš­ťov­na už pojis­tit nechtě­la, pro­to­že měla v lékař­ské zprá­vě uve­de­no, že po ope­ra­ci kole­ne a násled­né rekon­va­lescen­ci má na kole­ni otok.

Z toho důvo­du se ve zmí­ně­ném fil­mu muse­la ve všech akč­něj­ších scé­nách nechat zastou­pit dublér­kou a pro­dukč­ní spo­leč­nost ji muse­la vyjmout z pojist­ky fil­mu, podě­lit se o její pojist­ku u jiné pojiš­ťov­ny a slo­žit mimo­řád­nou kau­ci (včet­ně mili­o­nu z hono­rá­ře hereč­ky samot­né) z vlast­ních peněz opro­ti její­mu čest­né­mu pro­hlá­še­ní, že se jí nic nesta­ne. Pojišťovna fil­mu Moulin Rouge totiž uved­la, že za hereč­ku vypla­ti­la troj­ná­sob­né plně­ní pojist­né udá­los­ti a je pro ni nadá­le nepo­jis­ti­tel­ná. Trvalo řadu měsí­ců, než se sta­tus Kidmanové opět změ­nil na pojis­ti­tel­nou a ona se moh­la napl­no vrá­tit ke své kari­é­ře.

Jak vid­no, atmo­sfé­ra byla vel­mi napja­tá. Natáčení se pro­dlu­žo­va­lo, plá­no­va­ný roz­po­čet byl výraz­ně pře­kro­čen a reži­sé­ra Baze Luhrmanna, kte­ré­ho až dosud všich­ni osla­vo­va­li za Romea a Julii, zača­li novi­ná­ři ozna­čo­vat za sníl­ka, jemuž se veli­káš­ství a nezku­še­nost vymk­ly kon­t­ro­le.

Po pro­jek­ci vede­ní stu­dia se navíc uká­za­lo, že nikdo nemá kon­krét­ní před­sta­vu jak film před­sta­vit pub­li­ku a vydě­lat na něm. Situaci pří­liš nepo­moh­lo ani vyjá­d­ře­ní reži­sé­ra: „Moulin Rouge je v zása­dě muzi­kál, mož­ná ope­ra, nebo nako­nec pří­běh vyprá­vě­ný pís­ní. Je to náš pro­stře­dek jak udr­žet divá­ka v bdě­lém sta­vu.“ A tak šéfo­vé mar­ke­tingu při­šli s nápa­dem, že budou film pro­dá­vat bez jedi­né infor­ma­ce o ději. Podle toho vypa­da­ly i pla­ká­ty k fil­mu, kte­ré se sou­stře­di­ly pou­ze na emo­ce. Snímku nako­nec vel­mi pomohl MFF v Benátkách, kte­rý si jej vybral jako zaha­jo­va­cí film, kte­rý je vždy spo­jen s vel­kou pub­li­ci­tou. První kri­ti­ky byly dost roz­po­ru­pl­né, ale Moulin Rouge se uká­zal být běž­cem na dlou­hou trať a navzdo­ry zpr­vu odmí­ta­vým reak­cím uspěl. Získal osm nomi­na­cí na Oscara a pře­de­vším díky úspě­chu v Evropě i vyso­ké trž­by. Stal se tak argu­men­tem pro dal­ší náklad­né muzi­ká­lo­vé pro­duk­ce, tak­že v prů­bě­hu dal­ších let moh­ly vznik­nout fil­my jako Chicago (2002) nebo Dreamgirls (2006).

---