Příběh Nicka Carrawaye a jeho tajemného souseda, boháče Gatsbyho, napsal americký spisovatel Francis Scott Fitzgerald, když mu bylo 28 let. Prostředí přepychu, nádherná vila Gatsbyho, propletené vztahy boháčů i příběh tragické lásky jsou inspirující a svým způsobem vyhovují i dramatickou stavbou pro další zpracování. Proto se literární předloha stala už několikrát inspirací pro filmové ztvárnění. V letošním roce můžeme vidět, jak dokázal na filmové plátno přenést literární předlohu scénárista, producent a režisér Baz Luhrmann. Režisér, který má mimořádnou schopnost dodávat divákům obrazy se zvukovými a vizuálními efekty tak, že film doslova vtáhne diváky do atmosféry určitého prostředí. To se mu osvědčilo už v úspěšném filmu Moulin Rouge. Román F.S. Fitzgeralda byla pro Luhrmanna výzvou, kde mohl svou vlastní představivost a osobitou interpretaci předvést.
Připomeneme si v krátkosti základní linii příběhu. Nick Carraway popisuje svůj příjezd do New Yorku a setkání s tajemným sousedem, který ho postupně vtáhne do svého světa. Mladý Nick přijel do města hledat svou vlastní verzi amerického snu a usadí se v malém domku nedaleko honosné rezidence Jaye Gatsbyho, který pořádá oslnivé a bláznivé večírky. Nick se setkává se svou sestřenicí Daisy a jejím záletným manželem s modrou krví Tomem Buchananem. Postupně poznává své příbuzné i svého tajemného souseda, který ho začne zvát k sobě. Bujaré večírky Nicka fascinují stejně, jako tajemný zamilovaný soused. Příběh nemožné lásky a věčných snů končí neštěstím a Nick z New Yorku odjíždí zklamaný z morálky a „velkého světa“ z New Yorku.
Režisér Baz Luhrmann se rozhodl převést literárně zpracovaný příběh a především prostředí, kde se příběh odehrává. A zvolí k tomu adekvátní prostředky - barvy, kostýmy, hudbu, střih a tempo jednotlivých scén vždy o maličko přesahují průměr. Občas využívá až kýčovité záběry, ale právě to koresponduje s příběhem. Je to hra na iluzi bohatství a lásky. Je to hra o vysněném životě.
Scény ve vilách boháčů jsou plné krásného nábytku, květin, vlajících záclon, služebnictva, pití a jídla. Když Jay Gatsby předvádí Daisy své sídlo, a chce na ní maximálně zapůsobit. Dá probudit hudebníka a nechá ho zahrát jen pro ni. Předvede šatník a množství košil, které s radostí vyhází z regálů postavených v poschodích nad sebou. Předměty i prostory působí úžasně a divák je v klidu přesvědčován o movitosti domácího pána, stejně jako Daisy.
Divoké Gatsbyho večírky působí naopak razantně. Je to kombinace divoké a zmatené hudební a taneční show s uvolněnou zábavou. Hudba udává zběsilé tempo. Rozjaření hosté křepčí, víno teče proudem a všichni „vzhůru do bezvědomí“. Ten ztřeštěný svět večírků pak ostře kontrastuje s vnitřní osamělostí Jaya Gatsbyho.
Velký Gatsby je vlastně symbol. Jeho tajemná postava vyžaduje výrazného herce s velkým kouzlem osobnosti a vnitřním tajemství. Zatím nejvíce zapůsobil v této roli Robert Redford v nejznámějším filmovém zpracování je z roku 1974. V době natáčení filmu byl už osvědčenou filmovou hvězdou, neboť slavné filmy Podraz a Butch Cassidy a Sundance Kid diváky přesvědčily o jeho kvalitě a kouzlu osobnosti. Režisér Baz Luhrmann vsadil na neméně slavného herce, který má ve světě obrovské množství obdivovatelek od doby, kdy se rozhodl vstoupit na filmovou loď Titanic. Leonardo DiCaprio není jen libovým milovníkem. Mnohokrát také dokázal, že umí zahrát postavy s různým osudem a své výrazové prostředky dokáže dávkovat s přesností lékárníka. Jeho Gatsby je především tajemný a svým způsobem bázlivý. Působí sebejistě a v jiné chvíli zase jak zamilovaný chlapec. Přestože mi příběh Velkého Gatsbyho s jeho vytouženou láskou připadá jak z pohádky, v podání Leonarda DiCapria je možné mu uvěřit.
Myslím si, že s výběrem herců měl Baz Luhrmann docela šťastnou ruku. Tobey Maguire jako Nick Carraway má dar tvářit se jako pozorovatel a nadšený obdivovatel. Nechává tak neustále prostor svým spoluhráčům a jejich vztahům. V roli Toma Buchanana zaujme svým výkonem Joel Edgerton. Jeho záletný a neurvalý manžel je na své zvyky patřičně hrdý. Dokáže však dobře splynout s bohatou společností a se svou ženou tvoří na první pohled vyrovnaný pár. Jednu z jeho lásek, ženu pumpaře Wilsona, si zahrála Isla Fisher. Nemá mnoho textu, ale to jí nevadí a svou důležitou malou roli si pěkně užila. Naopak nevýrazně hraje Carey Mulligan osudovou ženu Daisy. Až by se chtělo křičet, kam dal ten Gatsby rozum, že se zamiloval do takové paničky?
Co říci závěrem? Velkou podívanou doprovází velice kvalitní hudba s moderním šmrncem. Autorem je Craig Armstrong, který předvedl své kvality už ve filmu Moulin Rouge. Není to žádné retro, ale kombinace různých stylů, které především jako hudební doprovod večírků dotváří celkovou divokou atmosféru a hudebně ji přibližují vnímání současného mladého diváka. Film Velký Gatsby nezapře své tvůrce a je osobitým ztvárněním literární předlohy..
Photo © Warner Bros. Pictures / Matt Hart
Nejnovější komentáře