Pozdě, ale přeci, jsem se dostal na film o kterém se v létě hodně diskutovalo. Sám jsem byl zvědav, jaké to tedy bude. Vybral jsem si kino pro čtyřicet lidí s dostatečně komorní atmosférou a vyrazil.
První co mě zarazilo, byl výkřik promítače: „Lehni!“, když jsem před začátkem promítání nakukoval do jeho svatyně okénkem nad poslední řadou. Pomyslel jsem si, že jde patrně o blázna a usadil se na své místo. V přesvědčení o nalomeném duševním zdraví onoho dobrého muže jsem se utvrdil, když ještě než v sále zhasli spustil promítání. Začínalo se mi to kino líbit, slibovalo už od začátku nevšední zážitek.
Scénáristka a režisérka v jedné podobě Andrea Sedláčková se nám rozhodla vyprávět příběh o milostném trojúhelníku mezi mladou vrcholnou političkou (Ivana Chýlková), jejím zkrachovalým manželem (Ivan Trojan) a úspěšným podnikatelem (Jan Kraus).
Je dva roky před volbami a rodina mladé ministrině je v troskách. Manžel, který zkrachoval jako podnikatel ji podvádí a chce se rozvést. Ona však nechce, rozhodně ne před volbami, mohlo by jí to pokazit image. Proto se její manžel rozhodne nastražit na ni léčku v podobě svého starého kamaráda, který coby úspěšný podnikatel a svůdce žen má svést jeho choť. Samozřejmě není lehké se dostat k vrcholovému politikovi a když už se k němu dostanete, tak má plno povinností, je mediálně sledován, leckdy nejen mediálně a podobně. Z toho také vychází pár humorných záběrů filmu. Plán je takový, že svůdník dostane oběť na určené místo a její manžel vše pěkně zdokumentuje, pak bude moci svoji ženu vydírat a tím snad dosáhne kýženého rozvodu.
Více vám prozrazovat nebudu, abych vás nepřipravil o překvapení co bude dál. Ale ono se vlastně ani žádné nekoná a to je na celém filmu to nejsmutnější. Pokud jste ještě film neviděli, tak následující odstavec přeskočte.
Všechno se totiž odehrává tak zoufale předvídatelně, že já jsem tedy během filmu překvapen nebyl snad ani jednou. Samozřejmě že se svůdník zamiluje a nakonec stejně ostrouhá, protože mladí manželé zjistí, že přes všechny neshody patří k sobě a k nikomu jinému.
BR> Chabě stavěný scénář bez překvapivých obratů, se snad ještě chatrnějšími dialogy nezachrání ani výborní herci. Až na pár světlých chvilek je film celkem zábavný, ale jaksi prázdný. Postavy mi přisly poněkud bez výrazu a ikdyž se na malé ploše snaží vytvořit nějaký osobitý profil, tak z toho většinou není divák moc moudrý. V celém filmu mi chyběl větší důraz na vztahy mezi postavami a jejich psychiku. Ani technická stránka filmu nestojí příliš za moc, kamera Vladimíra Holomka je velmi statická a strohá. Střihy jsou křečovité a hudba Tomáše Varteckého je v podstatě omýlání jednoho a toho samého nápadu. V kombinaci se slabou režií a scénářem tak sráží i herecké výkony. Nejlepší je v celém filmu asi opravdu Jan Kraus, který je aktérem většiny vtipných dialogů a vcelku přesvědčivě odvádí svůj part. Ivan Trojan se utápí mezi hodným tatínkem, který vypravuje dcerku do školky a bezcitným mužem, který líčí past na svou ženu, kterou má podle všeho pořád ještě trochu rád. A Ivana Chýlková je celý film nemastná neslaná. Milosrdná stopáž do devadesáti minut, je vysvobozením z kolotoče klišé a nepochopitelných událostí, kterých je ve filmu po hříchu více než je zdrávo.
Když jsem vyšel z kina - potom co maestro promítač utnul titulky po 20-ti vteřinách - tak me napadla jediná věc, doufám, že si Andrea Sedláčková do příštího filmu vezme kvalitního scénáristu, který ví co a jak. Tenhle pokus jí tedy nevyšel.
Nejnovější komentáře