(zatím nehodnoceno)
Loading...Každé pokračování úspěšných filmů je hodnoceno optikou přechozích dílů a v případě MiB3 můžeme s potěšením konstatovat, že se povedlo. Přispěly k tomu zejména dvě skutečnosti - zapracování „nové“ postavy mladého agenta „K“ ve výborném podání Joshe Brolina a využití motivu cestování v čase, které nově oživilo dějovou linku záchrany planety Země od zničení od mimozemšťanů.
Oba dva předchozí díly jsou postaveny převážně na výkonech představitelů agentů „K“ (Tomy Lee Jones) a „J“ (Will Smith). V MiB3 si T.L.Jones zahrál pouze v několika scénách na počátku a na konci filmu, ze scény naopak téměř „nesleze“ W.Smith. V střední části na sebe ale strhává pozornost Josh Brolin jako mladý agent „K“, kdy diváci, znalí předchozích dílů, podvědomě porovnávají a vychutnávají si herecká pojetí obou představitelů agenta „K“.
Co se týče cestování v čase, nelze si nevzpomenout na český film režiséra Jindřicha Poláka z roku 1977 „Zítra vstanu a opařím se čajem“. V obou filmech bylo využito cestování v čase do minulosti vzdálené několik desítek let k záměru provedení zásadní změně historie i pro krátké skoky v čase pro řešení aktuální kritické situace hlavního hrdiny. Vzhledem k malé pravděpodobnosti, že by scénárista a režisér byli znalci československé filmotéky, ukazuje se, že dobré nápady se uplatní vždy.
Po úvodní scéně, kdy z vězení na Měsíci unikne hlavní mimozemský padouch Boris (Jemaine Clement), se film rozjíždí pomalu a spíše to vypadá jako konverzačka, ve které se řeší vztah mezi agenty „J“ a „K“. To se však záhy změní a děj se rozjede svižným tempem s využitím všech nástrojů, které měli tvůrci k dispozici – noví mimozemšťané, trikové scény, technické vynálezy apod. Děj má, až na drobná pozastavení, spád, akční scény jsou pojmuty standardně a nájezdy kamery umocňuje technologie 3D.
Mimozemšťané v současných podobách i v retropodobách z roku 1969 jsou bráni již jako nedílná součást lidské společnosti. Nedivím se, že režisér Barry Sonnnefeld v jednom rozhovoru uvádí : „I dnes se mi pořád běžně stává, že jdu po Times Square, dívám se na některé lidi a říkám si „Hmmm, hmmm...to není člověk. To je mimozemšťan.“ Obdobný pocit jsem měl po shlédnutí filmu, když do vagónu metra vstoupil muž, u kterého mě, vzhledem k jeho vizáži, okamžitě napadlo: „To je také mimozemšťan !“.
Oproti MiB2 se tvůrci vyvarovali účelových „směšných“ scének jakoby z jiného žánru (válení se agenta „J“ v hromadě plastových rour, bojové umění agenta „Z“). V MiB3 nalezneme humor jemnějšího ražení, jako popis úsměvného výrazu agenta „K“ od agenta „J“ nebo padající businessman po krachu na burze během skoku v čase. Dozvíme se mimochodem, že další úspěšný mimozemšťan je Mick Jagger a humorná je i scéna a Andy Warholem, který žádá agenta „K“, aby zinscenoval jeho smrt, že už ze zoufalství dělá reklamy na polévky a banány. Mezi reminiscence na předchozí díl patří foto bývalého kolegy mopslíka Franka v bytě agenta „J“.
Rok 1969 je připomenut nejen vizáží hippies na ulicích New Yorku, ale atmosféru dokresluje i dobová hudba.
Závěr:
Doporučujeme navštívit a užít si, film má vše, co mám film o MiB mít.
Nejnovější komentáře