Návrhářka z Paříže - okouzlující román stvořený se stejným uměním a šarmem jako šaty od Diora

large

Čeká vás pří­běh šest­nác­ti­le­té ven­kov­ské dív­ky Rosy Kusstatscherové, kte­rá byla zná­sil­ně­na nacis­tic­kým důstoj­ní­kem, což nezů­sta­lo bez násled­ků. Zamiluje se do vojá­ka Thomase. Svého syna pře­ne­chá Idě Schurterové a odjíž­dí do Švýcarska se sli­bem, že se pro své­ho syna Laurina vrá­tí. Ve Švýcarsku se jako chudá dív­ka uchyt­ne v mód­ním prů­mys­lu. Bydlí u jed­no­ho staré­ho pro­fe­so­ra, poklí­zí mu, sta­rá se o něj, pře­ší­vá sta­ré šaty. Z chudé dív­ky se postu­pem času stá­vá veli­ce úspěš­ná, ambi­ci­óz­ní žena, kte­rá má úžas­né schop­nos­ti sla­dit šaty, stři­hy, mate­ri­á­ly, vní­mat vůně. Stává se též pra­vou rukou samot­né­ho Diora. Temný stín minu­los­ti v podo­bě syna, kte­ré­ho opus­ti­la se za ní táh­ne celý život. Dokáže čas vyře­šit a zaho­dit sta­ré šrá­my na duši? Najde svůj zaslou­že­ný klid, když pro­ces­tu­je Švýcarsko, Paříž, Rio de Janeiro či New York? Pojďte se na to spo­leč­ně se mnou podí­vat. Čeká vás sil­ný, neza­po­me­nu­tel­ný pří­běh plný nád­her­ných šatů, líči­del, ale i smut­ku, nadě­je, lás­ky a bolest­ných vzpo­mí­nek, kte­ré nelze jen tak vytěs­nit.

Knihu jsem si k recen­zi nevy­bra­la náho­dou. Když jsem ji vidě­la v edič­ním plá­nu vyda­va­tel­ství, moc jsem se na ni těši­la a pros­tě ji muse­la mít. Román byl úžas­ný a čte­ní jsem si uži­la od začát­ku až do kon­ce. Možná mně bylo tro­chu líto, že už kon­čí. Má 27 kapi­tol, cel­kem 392 stran zakon­če­ný podě­ko­vá­ním autor­ky. Čeká vás sil­ný, neza­po­me­nu­tel­ný pří­běh jed­né dív­ky z ital­ských hor, kte­rá utí­ká po zná­sil­ně­ní za hra­ni­ce, aby si spl­ni­la sen. Hlavní hrdin­ce Rose jsem moc přá­la, aby se jí daři­lo, moh­la se zno­vu setkat se svým synem, aby byla úspěš­ná a doká­za­la zapo­me­nout na to, co pro­ži­la v rod­né zemi. Život ji uštědřil mno­ho ran  a posta­vil ji do ces­ty nespo­čet pře­ká­žek, se kte­rý­mi se muse­la vyrov­nat. I když měla něko­lik mužů, ne všich­ni si ji zaslou­ži­li. Autorka veli­ce dob­ře popsa­la vzta­hy s jed­not­li­vý­mi muži.

Děj kni­hy ply­nul vel­mi rych­le. Neměla jsem pro­blém se ori­en­to­vat v posta­vách, kte­ré v romá­nu jsou. Kniha je psa­ná sro­zu­mi­tel­ně. Styl psa­ní autor­ky mě zau­jal. Někdy se sta­čí zasta­vit, ohléd­nout se za sebou a pře­mýš­let, za čím se vlast­ně žene­me a co nám to při­ná­ší. Rose byla úspěš­ná, slav­ná osob­nost, na dru­hou stra­nu nemoh­la vycho­vá­vat své­ho syna Laurina, být se svou prv­ní lás­kou Thomasem. Rodina, zdra­ví a lás­ka jsou ty nej­cen­něj­ší dary, kte­ré máme a musí­me si jich pova­žo­vat.

Román o módě, lás­ce a vůli zdo­lat nesku­teč­né.

Ukázka z kni­hy:

Když násle­du­jí­cí den ráno sed­lák vytla­čil ze stodo­ly vozík a začal do něj zapřa­hat koně, aby mě odve­zl dál, podal mi pan Maier sva­zek obá­lek.

„Jsou očís­lo­va­né,“ řekl a uká­zal mi na levý roh prv­ní z nich. „Posílám tě jako poš­tov­ní balí­ček. Na kaž­dé té obál­ce je jmé­no a adre­sa. Dopis uvnitř žádá pří­jem­ce o to, aby se o tebe posta­ral a poslal tě na dal­ší adre­su. Takhle dostá­vá­me do bez­pe­čí uprch­lí­ky. Jsou to všech­no lidé, kte­rým můžeš důvě­řo­vat. Na nic se tě nebu­dou ptát a ty se na nic nemu­síš vyptá­vat jich. Nakrmí tě, necha­jí tě u sebe přespat a ráno tě nasmě­ru­jí dál.“

Prolistovala jsem sva­zek až k posled­ní obál­ce, na kte­ré byla napsa­ná adre­sa pro­fe­so­ra dok­to­ra Heinricha Davida Goldfarba v St.Gallenu.

„Kdo to je?“ zepta­la jsem se.

„Tohle byl Thomasův nápad. Byl to jeho pro­fe­sor ve ško­le.“

Vzal mi z ruky malý kufřík, ve kte­rém jsem měla slo­že­ný vše­chen svůj maje­tek, a nalo­žil jej na vozík. „Tohle se ti taky bude hodit,“ dodal a str­čil mi do ruky malý sva­zek švý­car­ských fran­ků.

Když udě­lal krok zpát­ky, prud­ce jsem se mu vrh­la do náru­če. Okamžik zůstal stát bez pohnu­tí a pak mě objal.

Od vlast­ních rodi­čů jsem ode­šla bez slzy v očích a mož­ná jsem při­tom zaži­la osvo­bo­ze­ní, ale s Laurinem Maierem jsem se nedo­ká­za­la roz­lou­čit bez plá­če.

Několik slov o autor­ce:

Georgia Kaufmann kdy­si řek­la, že se naro­di­la ve vla­ku, kte­rý přes noc ces­to­va­la po Evropě, a pro­to nemá jed­nu, ale mno­ho národ­nos­tí. Její mat­ka, odpad­lá kato­lič­ka, ostat­ně vyrost­la v němec­ky mlu­ví­cím Jižním Tyrolsku v Itálii. Otec byl nave­nek a vzdě­lá­ním správ­ný Angličan, ale ve sku­teč­nos­ti coby Žid uni­kl se štěs­tím z nacis­tic­ké­ho Německa, když mu bylo pou­hých šest let.

Už jako dítě absol­vo­va­la řadu jazy­ko­vých kur­zů a výměn­ných poby­tů po Evropě. Na Cambridge stu­do­va­la antro­po­lo­gii a demo­gra­fii. Doktorát zís­ka­la na Oxfordu, při­čemž kvů­li výzku­mu žila něko­lik let v bra­zil­ských fave­lách. Vždy však chtě­la být pře­de­vším spi­so­va­tel­kou. Právě pro­to se na Harvardu při­hlá­si­la na tvůr­čí psa­ní. A prá­vě teh­dy se v její mys­li popr­vé obje­vi­la Rosa a už nikdy neo­de­šla. Návrhářka z Paříže je román, díky kte­ré­mu pro­ra­zi­la, ovšem zda­le­ka ne posled­ní - napří­klad pod pseu­do­ny­mem G.L.Kaufmann napsa­la poli­tic­ký thriller A Hard Fall.

Georgia Kaufmann žije coby na kole doje­la do Londýna.

Autor: Georgia Kaufmann

Přeložil: Robert Čapek

Žánr: belet­rie, his­to­ric­ký román

Vydáno: 2022, Euromedia Group,a.s. - Ikar, Praha

Počet stran: 392

Vazba kni­hy: pev­ná s papí­ro­vým pře­ba­lem

ISBN: 978-80-249-4791-4

Knihu může­te kou­pit zde