Nepřekonatelný úspěch Sněhurky a sedmi trpaslíků: Premiéra, boj Disneyho a animovaný průlom v roce 1937

V ten­to den roku 1937 měl v kině Carthay Circle pre­mi­é­ru film „Sněhurka a sedm trpas­lí­ků“, kte­rý se setka­la s vel­kým ohla­sem divá­ků. Po skon­če­ní se fil­mu dosta­lo potles­ku ve sto­je od divá­ků, mezi nimiž nechy­bě­li Judy Garlandová, Marlene Dietrichová a Charles Laughton.

„Sněhurka a sedm trpas­lí­ků“ měla být prv­ním celo­ve­čer­ním celo­ve­čer­ním ani­mo­va­ným fil­mem v his­to­rii kine­ma­to­gra­fie, a pro­to musel Disney o její výro­bu bojo­vat. Jeho bra­tr a obchod­ní part­ner Roy i jeho žena Lillian se mu to sna­ži­li roz­mlu­vit a holly­wo­od­ský fil­mo­vý prů­my­sl o fil­mu během jeho výro­by posměš­ně mlu­vil jako o „Disneyho bláz­nov­ství“. Musel zasta­vit svůj dům, aby pomohl finan­co­vat výro­bu fil­mu, kte­rá se nako­nec vyšpl­ha­la na 1 488 422,74 dola­rů, což byla v roce 1937 na celo­ve­čer­ní film obrov­ská část­ka.

Zpočátku se před­po­klá­da­lo, že hlav­ní nápl­ní pří­bě­hu budou trpas­lí­ci, a pro sedm postav bylo napsá­no mno­ho sek­ven­cí. V urči­tém oka­mži­ku však bylo roz­hod­nu­to, že hlav­ní náplň pří­bě­hu obsta­rá vztah mezi krá­lov­nou a Sněhurkou. Z toho­to důvo­du bylo něko­lik sek­ven­cí s trpas­lí­ky z fil­mu vystři­že­no. První z nich, kte­rá byla před vystři­že­ním celá ani­mo­va­ná, uka­zo­va­la Doca a Bručouna, jak se doha­du­jí, zda má Sněhurka zůstat s nimi. Další, rov­něž kom­plet­ně ani­mo­va­ná, měla uká­zat trpas­lí­ky, jak hluč­ně a nepo­řád­ně jedí polév­ku; Sněhurka se je neú­spěš­ně pokou­ší nau­čit jíst „jako gentle­ma­ni“. Částečně ani­mo­va­ná sek­ven­ce zahr­no­va­la trpas­lí­ky, kte­ří pořá­da­li „schůzi v lóži“, na níž se sna­ži­li vymys­let dárek pro Sněhurku; po ní měla násle­do­vat pro­pra­co­va­ná sek­ven­ce „sta­vě­ní poste­le“, v níž trpas­lí­ci a les­ní zví­řa­ta sta­vě­li a vyře­zá­va­li postel pro prin­cez­nu. I tato sek­ven­ce byla vystři­že­na, pro­to­že se mělo za to, že zpo­ma­lu­je děj pří­bě­hu.

Během natá­če­ní fil­mu Disney také povzbu­zo­val své zaměst­nan­ce, aby se díva­li na růz­né fil­my. Ty se pohy­bo­va­ly od těch main­stre­a­mo­vých, jako byl napří­klad film spo­leč­nos­ti MGM „Romeo a Julie“ (1936) - na nějž Disney pří­mo odka­zo­val při setká­ní s pří­bě­hem týka­jí­cím se scé­ny, v níž Sněhurka leží ve své skle­ně­né rakvi - až po ty obskur­něj­ší, včet­ně evrop­ské němé kine­ma­to­gra­fie. „Sněhurka a sedm trpas­lí­ků“, stej­ně jako dva násle­du­jí­cí Disneyho fil­my „Pinocchio“ a „Fantasia“ (oba 1940), byly ovliv­ně­ny také němec­ký­mi expre­si­o­nis­tic­ký­mi fil­my jako „Nosferatu“ (1922) a „Kabinet dok­to­ra Caligariho“ (1919), kte­ré Disney dopo­ru­čil svým zaměst­nan­cům. Tento vliv je patr­ný zejmé­na ve scé­nách útě­ku Sněhurky lesem a pro­mě­ny krá­lov­ny v čaro­děj­ni­ci. Posledně jme­no­va­ná scé­na byla rov­něž inspi­ro­vá­na fil­mem „Dr. Jekyll a pan Hyde“ (1931), na kte­rý Disney při pora­dách o pří­bě­hu kon­krét­ně odka­zo­val.

Zdroj: Wikipedie

---

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society