Noc úplňku - Joong-cheon

O Noci úplň­ku jsem něco málo četl pár měsí­ců před jeho vydá­ním, ale časem jsem na něj zapo­mněl. Narazil jsem na něj zno­vu až poté, co jsem si pro­hlí­žel pře­hled fil­mů, kte­rá se v daném měsí­ci obje­ví na DVD. Není divu, že pro­jekt u nás neměl sko­ro žád­nou komerč­ní pod­po­ru a stal se oním titu­lem, na kte­rý nara­zí­te ve video­půj­čov­ně náho­dou a mož­ná si ho pro zají­ma­vost půj­čí­te. Je to z jed­no­du­ché­ho důvo­du, ve vyda­va­tel­ství Intersonic tuši­li, že Joong-cheon není scho­pen osla­vit vel­ké davy a v naší malé zemi vydě­lá­vat mili­o­ny.Přestože by se dal svým způ­so­bem při­rov­nat k hitům jako je napří­klad Hrdina nebo Klan léta­jí­cích dýk, má opro­ti těm­to pro­jek­tů jed­nu odliš­nost. Je ješ­tě více pří­bě­ho­vě fan­tas­tic­ký. Zatímco zmí­ně­ný Hrdina pře­ve­dl sice bojo­vé scé­ny, kte­ré nere­spek­to­va­ly fyzi­kál­ní záko­ny, pří­běh byl svým způ­so­bem rea­lis­tic­ký. Noc úplň­ku nejen, že dovo­lu­je hlav­ním posta­vám, aby se vzná­še­ly vyso­ko nad zemí a svá­dě­ly lité boje ve vzdu­chu, je ješ­tě zasa­zen do mystic­ké­ho svě­ta, po kte­rém se pro­há­ní démo­ni a nebes­ké bytos­ti. A to plno divá­ků není ochot­no skous­nout. Jinak řeče­no, pro část západ­ní­ho pub­li­ka už toto může být „pří­liš“.

Já jsem nao­pak jeden z těch, kte­rý je fanouš­kem asij­ské myto­lo­gie, a tak jsem Noc úplň­ku kvi­to­val s povdě­kem. Bez jakých­ko­liv pro­blé­mů se nechám uná­šet na vlnách bez­bře­hé před­sta­vi­vos­ti a uží­vám si to. Noc úplň­ku sle­du­je pří­běh mile­nec­ké dvo­ji­ce – mla­dí­ka Yi Gwaka (Woo-sung Jung) a jeho snou­ben­ky Yon-hwa (Tae-Hee Kim). Dívka je zavraž­dě­na roz­zu­ře­ný­mi ves­ni­ča­ny, kte­ří se myl­ně domní­va­jí, že při­vo­la­la na jejich ves­ni­ci zká­zu. Ale to není konec jejich pří­bě­hu. Yi Gwak se pře­kva­pi­vě ješ­tě živý dosta­ne do Mezinebe v němž čeka­jí duše mrtvých na zno­vuzro­ze­ní. A tam se opět setká se svou snou­ben­kou, kte­rá se ale sta­la nebeskou bytos­tí a ztra­ti­la vzpo­mín­ky. Společně musí čelit sku­pi­ně mrtvých lov­ců démon, na jejichž stra­ně, kdy­si Yi Gwak stál a pomá­hal jim…

Poradím vám jed­nu věc, nesnaž­te se pocho­pit vše, co vám děj při­pra­ví. Někdy vám pros­tě smy­sl unik­ne. Není to tím, že by byl pří­běh přespří­liš kom­pli­ko­va­ný, ale pros­tě smě­si­ce vzpo­mí­nek hlav­ní­ho hrdi­ny a pro nás těž­ce zapa­ma­to­va­ných jmen a postav, kte­ré se bez vět­ší­ho vysvět­lo­va­ní obje­ví na scé­ně je někdy doce­la matou­cí.

Ale hlav­ní myš­len­ky vám jis­tě neu­nik­ne. S roz­to­mi­le naiv­ním sen­ti­men­tem je nám před­klá­dá­na síla lás­ky, kte­rou nepo­ra­zí ani smrt. To vše je oko­ře­ně­no o napros­to úchvat­né scé­ny plné nád­her­ně melan­cho­lic­kých obra­zů. Některé exte­ri­é­ry jsou vyslo­ve­ně nád­her­né. Ale vět­ši­nou nepů­so­bí kýčo­vi­tě a přesládle.

Skvěle je a tom i tri­ko­vá strán­ka fil­mu. Speciální efek­ty jsou zvlád­nu­ty takřka bez­chyb­ně. Oči si při­jdou na své. A stej­ně tak uši, hud­ba bubín­ky nešet­ří a orchest­rál­ní melo­die dob­ře pod­bar­vu­jí magic­ké obra­zy, kte­ré nám film před­klá­dá.

Jelikož jde o akč­ní fan­ta­sy roman­ci (troš­ku podiv­né spo­je­ní, ale fun­gu­je), tak se dočká­me i něko­li­ka bojo­vých scén. Ty nejsou vůbec špat­né, pře­de­vším závě­reč­ná bitva sto­jí za to, ale i ostat­ní dopad­nu­ly sluš­ně. Obvykle se u nich vyu­ží­vá i spe­ci­ál­ních schop­nos­tí, kte­rý­mi hrdi­no­vé dis­po­nu­jí, tak­že jsou obo­ha­ce­ny o zají­ma­vé kous­ky ve sty­lu smr­tel­ně ost­rých okvět­ních líst­ků růže nebo desí­tek řetězů, kte­ré se sna­ží zabod­nout do těla jed­no­ho z boju­jí­cích.

Byl jsem s fil­mem spo­ko­je­ný. Po obra­zo­vé strán­ce nemá chy­bu, troš­ku vyhro­ce­né emo­ce mi urči­tě neva­dí a bez pro­blé­mů zvlád­nu fan­task­nost pří­bě­hu. Je mi jas­né, že ne všich­ni budou une­še­ní jako já a urči­tě bude spous­tu těch, kte­ří titu­lu nepři­jdou na chuť. Ale dou­fám, že bude i dost těch, kte­ří si ho oblí­bí jako já.

---

---