Obvyklí podezřelí

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Znáte Keysera Sozeho? Neznáte? Tak to pozor, moh­li bys­te totiž dopad­nout tak jako par­tič­ka lidí ve fil­mu Obvyklí pode­zře­lí. Doporučuji se s ním sezná­mit. Podle ame­ric­ké aka­de­mie jde o film s nej­lep­ším scé­ná­řem a nej­lep­ším her­cem roku 1995 a pod­le hla­so­vá­ní návštěv­ní­ků fil­mo­vé data­bá­ze imdb.com jde o jeden z dva­ce­ti vůbec nej­lé­pe hod­no­ce­ných fil­mů.

Toho dne se na poli­cej­ní sta­ni­ci setká pět zlo­čin­ců – zná­mých firem – čili obvyk­lých pode­zře­lých, to zna­me­ná těch, kte­ří se obvykle před­vo­lá­va­jí na poli­ci, když se něco seme­le. Mají v tom totiž prav­dě­po­dob­ně prs­ty. Ne ale teď. Proč by nicmé­ně v něčem prs­ty mít nemoh­li? Muž jmé­nem Kobayashi, zastu­pu­jí­cí tajem­né­ho Keysera Sozeho, jed­no­ho z nej­o­bá­va­něj­ších gan­gs­te­rů, jim dává nabíd­ku pro něj pra­co­vat. Tedy nabíd­ku – on je to z vět­ší čás­ti roz­kaz. Aspoň že odmě­na má být slad­ká: když zlik­vi­du­jí loď s dro­ga­mi, kte­ré vlast­ní sku­pin­ky Sozeho kon­ku­ren­tů, můžou si mezi sebe roz­dě­lit 91 mili­o­nů dola­rů. No tak odo­la­li bys­te?

Ve fil­mu nehra­jí žád­né super­hvězdy, přes­to je ten­to film po boku Vykoupení z věz­ni­ce Shawshank jed­ním z ori­gi­nál­ních a při­tom nedo­ce­ně­ných sním­ků 90.let (a nejen těch). Jedna hvězda, avšak spí­še poz­děj­ší, se přes­to na plát­ně obje­vu­je. Je jím Kevin Spacey; za svůj výkon si vyslou­žil Oskara za nej­lep­ší. Má důle­ži­tou roli Rogera Verbala Kinta, jedi­né­ho (?) pře­ži­vší­ho z pěti­ce, kte­rý musí vypo­ví­dat na poli­cej­ní sta­ni­ci, ale na dru­hou stra­nu jde o nená­pad­né­ho čle­na týmu. Druhou důle­ži­tou posta­vou je Dean Keaton, schop­ný vůd­ce téhle ban­dič­ky.

Vtip sním­ku je v tom, že Keyser Soze v něm vůbec nevy­stu­pu­je. Vždy jed­ná jen pro­střed­nic­tvím něko­ho, a ten ho ješ­tě vůbec nevi­děl. Takový je to machr. Ale pozor, to nemys­lím v legra­ci. Scénář je sku­teč­ně výbor­ně pro­pra­co­va­ný, od samot­né­ho začát­ku, kdy se děj jen poma­lu roz­bí­há, až po str­hu­jí­cí závěr. A na kon­ci se stříp­ky mozai­ky se nako­nec dají dohro­ma­dy a zapad­nou do sebe napros­to neče­ka­ně a bri­lant­ně… Hlavní děj se posu­nu­je kupře­du pomo­cí roz­ho­vo­ru poli­cej­ní­ho vyšet­řo­va­te­le, kte­rý Kinta vyslý­chá. Kintovým vyprá­vě­ním se postup­ně dosta­ne­me až k samot­né akci na lodi.

Díky tomu, co se sta­ne v posled­ních minu­tách a co dá fil­mu totál­ně jiný roz­měr, se také změ­ní vaše vní­má­ní fil­mu: z prů­měr­né­ho, mož­ná lehce nad­prů­měr­né­ho, je najed­nou něco, co bys­te chtě­li oka­mži­tě vidět ješ­tě jed­nou, abys­te si všimli všech těch nyan­cí, kte­ré nazna­ču­jí mož­né rozuz­le­ní. Pochybuju, že těs­ně před závě­reč­ný­mi titul­ky ten­to svůj názor nepře­hod­no­tí­te i vy…

O filmu:

Scénář: Christopher McQuarrie
Režie: Bryan Singer
V hlav­ních rolích: Gabriel Byrne, Kevin Spacey, Stephen Baldwin, Benicio Del Toro, Kevin Pollak, Chazz Palminteri, Pete Postlethwaite
USA/Německo 1995, 106 minut