Ostravské jaro 1968 20. 8. ve 20.00 hodin na ČT2

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

V Moravskoslezské met­ro­po­li skon­či­la slib­ná šede­sá­tá léta v bídě bru­tál­ní nor­ma­li­za­ce 

Když zís­ka­li v Československu moc komu­nis­té, sta­la se Ostrava obrov­skou soci­ál­ní  labo­ra­to­ří. Město vyrost­lo v „oce­lo­vé srd­ce repub­li­ky“, kde se měl v duchu dobo­vých  před­stav zro­dit nový typ soci­a­lis­tic­ké­ho člo­vě­ka. Ten měl být uvě­do­mě­lý a napros­to  odda­ný poli­ti­ce komu­nis­tic­ké stra­ny. Ale stís­ně­né pomě­ry pade­sá­tých let ved­ly k tomu,  že také oby­va­te­lé morav­sko­slez­ské met­ro­po­le tou­ži­li po svo­bod­něj­ším pro­je­vu. A tak se  ve stí­nu těž­ních věží a v záři pla­nou­cích hutí zača­la měnit i Ostrava. Nositelem změ­ny byli  mla­dí diva­del­ní­ci, novi­ná­ři, spi­so­va­te­lé, redak­to­ři. Nedlouho poté na řadu z nich dopad­ne  exem­plár­ní trest v podo­bě nor­ma­li­za­ce, kte­rá Ostravu pro­mě­ní v pověst­nou tvrz sta­li­nis­mu.  „Ostrava v časech soci­a­lis­mu bývá čas­to vní­má­na jako enklá­va těch nej­kon­zer­va­tiv­něj­ších  sil, a pro­to bude mož­ná náš doku­ment pro mno­hé pře­kva­pe­ním. To, co se tady ode­hrá­va­lo  v šede­sá­tých letech, této tra­do­va­né před­sta­vě urči­tě neod­po­ví­dá. Dařilo se tady napří­klad  malým diva­dlům, své prv­ní pís­ně tu nahrá­val Karel Kryl, vychá­ze­ly zde Rychle šípy a děla  se zde spous­ta zají­ma­vých věcí. Bohužel svou výji­meč­nost Ostrava před­ved­la i na počát­ku  nor­ma­li­za­ce, kdy moci­pá­ni doká­za­li poslat do věze­ní mla­dé lidi jenom za to, že hrá­li diva­dlo  a zpí­va­li pís­nič­ky,“ popi­su­je kre­a­tiv­ní pro­du­cent­ka Lenka Poláková.

scé­nář a režie: Aleš Koudela námět a dra­ma­tur­gie: Martin Červenka kame­ra: Tomáš Nikel  střih: Jiří Blažek zvuk: Ivan Červenka odbor­ná spo­lu­prá­ce: Martin Juřica výkon­ná pro­du­cent­ka:  Olga Grossmannová kre­a­tiv­ní pro­du­cent­ka: Lenka Poláková odbor­ná spo­lu­prá­ce:  Martin Juřica v doku­men­tu vystu­pu­jí: Ivan Binar, Petr Ullman, Edvard Schiffauer, Jan Kačer, Eva Mudrová, Miloš Zapletal, Luděk Eliáš, Miroslav Stoniš, Eduard Ovčáček, Dagmar Misařová, Martin Juřica