Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Film Osudové peníze režiséra Jiřího Krejčíka jsem shlédl včera a musím uznat, že v tomto případě veřejnoprávní peníze padly na úrodnou půdu.
Režisér Krejčík je klasikem českého (potažmo československého) filmu. Snad neexistuje český divák, který by neznal jeho snímek Vyšší princip (velkou popularitu mu získal i známý film Pension pro svobodné pány). Filmem Osudové peníze se tento rodák ještě z doby Rakouska - Uherska vrací do časů první republiky. Musím poznamenat, že tento návrat se mi jevil velmi zdařile. Na televizní film se v Osudových penězích vyskytuje relativně ještě docela slušná kamera (byť žádný zázrak to není), ale kostýmy i výběr herců bych hodnotil na výbornou, byť soudě dle různých reakcí na tento film bylo mnoho herců kritizováno za svůj „toporný“ projev. Pravdou je, že zvuková stránka není bůhvíjaká. Přízvuk mnoha postav je strašně nečeský a dost to kazí celkový dojem. Velmi se mi ale líbil Jan Budař, který si zde střihl postavu, jež jsem u něho do té doby ještě neviděl - seriózního, morálního gymnaziálního profesora. Krom Budaře se ve filmu objevil i Marián Labuda mladší, který zahrál postavu Františka, jež má asi být nesympatický až politováníhodný, což se mu zřejmě podařilo, ve filmu hraje i Kateřina Winterová (což je jistě plus, neboť Katka se zase až tak moc na televizní obrazovce neobjevuje) a hlavní roli pak získala Gabriela Marcinková, kterou si jen matně pamatuji z dalšího televizního filmu Zakázaný člověk.
Příběh Osudových peněz je vlastně příběhem o utrpení. Trpí filmové postavy i divák před televizí, ne snad, že by to bylo nějak katastrofálně zpracováno, ale hlavní hrdinka Růženka je prostě trochu nešikovný smolař, který jde z jedné kalamity do druhé. Snad kvůli jejímu nevinému vzezření si k ní jistě nejeden divák najde cestu a soucítí s ní (a čert vem, že ten její „český“ přízvuk někdy tahá za vlasy...). Ocenil bych, že Krejčík se ve filmu snaží děj podávat nečernobíle, tedy nelze jednoznačně ukázat na klasicky kladné a záporné charaktery, skoro každá motivace postav je leckdy sporná (byť z jejich hlediska ospravedlnitelná), což se mi moc líbilo a mám dojem, že to u českých filmů není zase tak časté.
Sluší se ještě dodat, že vznik filmu inspirovala povídka „Peníze“ Krejčíkova tak oblíbeného Karla Čapka
(4,91 z 5)