Řbitov zviřátek (Pet Sematary) – Recenze – 30%

Hororový román Stephena Kinga Řbitov zvi­řá­tek(psá­no schvál­ně s lin­gvis­tic­ký­mi nedo­stat­ky) vyprá­ví o čtyř­člen­né rodi­ně, kte­rá se pře­stě­hu­je do domu sou­se­dí­cí­ho s ruš­nou sil­ni­cí, nebez­peč­nou pro lidi i zvěř. Nedaleko se dokon­ce nachá­zí hřbi­tov pro domá­cí zví­řa­ta, kam děti cho­dí pohřbí­vat své pře­je­té maz­líč­ky – a kus za ním pak sta­ré indi­án­ské pohře­biš­tě, v němž zno­vu oži­je kaž­dý, kdo v něm bude zako­pán, ako­rát že pak už nikdy nebu­de stej­ný jako dřív. Jde v pod­sta­tě o pří­běh varu­jí­cí před naru­šo­vá­ním při­ro­ze­né­ho řádu smr­ti, v němž se King zabý­vá i neschop­nos­tí smí­řit se s kon­cep­tem smr­ti jako tako­vé, psy­cho­lo­gic­ký­mi aspek­ty truch­le­ní a poci­tu viny za něčí úmr­tí a také hra­ni­cí, za niž by byli lidé ochot­ni zajít, aby moh­li mít své tra­gic­ky a před­čas­ně zemře­lé bliž­ní opět po svém boku.

První fil­mo­vá adap­ta­ce Kingova best­selle­ru vznik­la pod názvem Hřbitov domá­cích zví­řat už v roce 1989. Šlo více­mé­ně o pře­ži­tý relikt z éry laci­ných béč­ko­vých horo­rů natá­če­ných v USA v 80. letech, jehož děj sice poměr­ně věr­ně odpo­ví­dal obsa­hu lite­rár­ní před­lo­hy, po psy­cho­lo­gic­ké strán­ce však byl pod­stat­ně jed­no­duš­ší a povrch­něj­ší a opí­ral se pře­váž­ně o vizu­ál­ní horo­ro­vé prv­ky a bra­ko­vou sty­li­za­ci. Nyní při­chá­zí do kin jeho moder­ni­zo­va­ná pře­dě­láv­ka (resp. nová adap­ta­ce původ­ní kni­hy), kte­rá se sice může pyš­nit kva­lit­ním obra­zem a sou­čas­ný­mi her­ci, ale v jakém­ko­li jiném ohle­du půso­bí, jako by byla zamrz­lá dale­ko v minu­los­ti.