Hlasy | The Voices [75%]

Ryan Reynolds je sym­paťák a už něja­ký pátek se sna­ží dostat mezi před­ní Hollywoodské her­ce pomo­cí hned něko­li­ka bloc­kbus­te­rů. Zatím měl ovšem spí­še smůlu, neboť vel­ká část vel­kých pro­duk­cí ve kte­rých se obje­vil, byla pro stu­dio komerč­ní prů­ser. Než se však do kin dosta­ne dal­ší jeho pokus, adap­ta­ce výbor­né­ho komik­su Deadpool, kte­rou prá­vě točí ve Vancouveru, do dis­tri­buce se dostá­vá jeden z nezá­vis­lých sním­ků, kome­di­ál­ní thriller Hlasy, ve kte­rém si zahrál hlav­ní roli. Stojí tahle nená­pad­ná podí­va­ná za váš čas?

Jerry (Ryan Reynolds) pat­ří mezi podi­ví­ny. Pracuje v malo­měs­tě Milton v továr­ně na sani­tár­ní vyba­ve­ní a žije skrom­ným živo­tem ve svém bytě nad uza­vře­nou bow­lin­go­vou her­nou. Jediným pro­blé­mem v jeho živo­tě jsou psy­chic­ké pro­blémy, kte­ré ho trá­pí už od pro­ble­ma­tic­ké­ho dět­ství, kdy ho vycho­vá­va­la psy­chic­ky naru­še­ná mat­ka. Z toho jej ovšem léčí jeho dok­tor­ka (Jacki Weaver), kte­rá mu pře­de­pi­su­je léky na nor­ma­li­zo­vá­ní jeho men­tál­ní­ho sta­vu. Co už ovšem jeho dok­tor­ka neví je fakt, že Jerry léky pře­stal brát a brát je roz­hod­ně začít opět nechce, neboť by s ním pak pře­sta­la mlu­vit jeho kočka, ačko­liv jeho pes na to má jiný názor... 

Slušelo by se na začá­tek říct, že Hlasy jsou sním­kem, kte­rý tu už dlou­há léta nebyl. Něco tak šíle­né­ho, absurd­ní­ho a záro­veň výbor­ně napsa­né­ho a nápa­di­té­ho jsem osob­ně už dlou­ho nevi­děl. Ono mě ani nena­pa­dá moc, k čemu ten­to film vlast­ně při­rov­nat, snad jen Americké psy­cho, kde někdo cho­rob­nou obse­si ve své image a soci­ál­ním posta­ve­ní nahra­dil bliž­ším vzta­hem se svý­mi domá­cí­mi maz­líč­ky. 

Marjane Satrapi totiž nato­či­la film, kte­rý se pro hod­ně lidí bude hod­ně těž­ko ucho­po­vat něja­kým běž­ně zamě­ře­ným pohle­dem. Tohle je totiž veskr­ze netra­dič­ní podí­va­ná, kte­rá stří­dá kri­mi­nál­ní bru­ta­li­tu s absurd­ním humo­rem a do toho­to mixu při­dá­vá lehce pří­mo­ča­rou avšak obsáh­lou stu­dii naru­še­né mys­li. Ve výsled­ku z toho vychá­zí mno­ho šíle­ných momen­tů (mož­ná bych se nebrá­nil ani ozna­če­ní fuc­ked up), kte­ré jsou zpra­co­vá­ny čas­to v ne nepo­dob­ném sty­lu, jako bys­te sle­do­va­li rodi­nou kome­dii s cíle­ním na děti. S bar­vič­ka­mi, mlu­ví­cí­ma zví­řa­ty (a neje­nom jimi) a naiv­ní­mi posta­va­mi. A zatím při­tom sle­du­je­te doce­la bru­tál­ní­ho vra­ha kte­rý por­cu­je své obě­ti a dává jejich ostat­ky do kra­bi­ček na oběd. 

A přes­ně to je důvod, proč si trouf­nu říci, že vel­ké čás­ti pub­li­ka podob­ný ori­gi­nál­ní pří­stup k téma­ti­ce nebu­de zrov­na při chu­ti. Hlasy nejsou totiž psy­cho­pa­tic­kým thrille­rem, kde je hlav­ní hrdi­na potre­fe­ný blá­zen kte­rý vraž­dí ze záli­by, namís­to toho je to rela­tiv­ně jed­no­du­chý chla­pec, kte­ré­mu jen špat­ně radí jeho domá­cí maz­líč­ci. A ve výsled­ku je to vlast­ně jen jed­na doce­la bru­tál­ní, avšak přes­to kome­die. A to jak po strán­ce dia­lo­go­vé, tak po strán­ce herec­ké a vlast­ně úpl­ně vše­ho. Možná jen ne po té strán­ce por­co­vá­ní obě­tí. 

Dopomáhá tomu pří­jem­né­mu a netra­dič­ní­mu výsled­ku také sluš­né herec­ké obsa­ze­ní, kde se kro­mě Reynoldse obje­ví pár zná­mých tvá­ří, kte­rým odpus­tí­te i to men­ší pře­hrá­vá­ní, neboť krás­ně ladí s do extré­mu zahna­né­mu vyzně­ní celé­ho sním­ku. Připočtěte si zají­ma­vé a vizu­ál­ně výraz­né zpra­co­vá­ní, dobrou hud­bu včet­ně nesku­teč­ně nakaž­li­vé hlav­ní sklad­by (a tím mys­lím sil­ně nakaž­li­vou sklad­bu) a cel­ko­vě pří­jem­ně odleh­če­nou atmo­sfé­ru boří­cí téměř veš­ke­ré fil­mo­vé ste­re­o­ty­py a máte před sebou jed­nu z nej­o­ri­gi­nál­něj­ších fil­mo­vých zále­ži­tos­tí posled­ní doby. 

Hlasy se mohou uká­zat jako pro něko­ho pří­liš nestra­vi­tel­ná podí­va­ná, tomu komu ovšem sed­ne tro­cha absurd­ní zába­vy a neva­dí mu tro­cha názna­ků mor­bi­di­ty, roz­hod­ně se v tom­to pří­pa­dě nezkla­me. Přinejmenším dosta­ne podí­va­nou, kte­rou těž­ko bude s něčím mož­nost srov­nat. Snad jen něco ve sty­lu Amerického psy­cha na dro­gách pře­tvo­ře­né­ho do for­my rodin­né kome­die. Že to zní šíle­ně? To jste ješ­tě nevi­dě­li Hlasy. 

Nemám moc slov. Popravdě mě moc nena­pa­dá s čím tuhle šíle­nost vlast­ně srov­nat. Tak jako tak, i přes nesmír­nou absur­di­tu celé­ho fil­mu jsem si téměř celou dobu s fil­mem bez­pro­blé­mo­vě uží­val a někte­ré momen­ty mi vykouz­li­ly úsměv na tvá­ři. Vezměte si Americké psy­cho pře­trans­for­muj­te jej až do pohád­ko­vě barev­né­ho zpra­co­vá­ní a to vše narou­buj­te na rodin­nou kome­dii, kde vás vaše vlast­ní kočka pře­mlou­vá k vraž­dě. To vše navíc za ryt­mu nesku­teč­ně chytla­vé hlav­ní melo­die, kte­rá vám v hla­vě uvíz­ne na dlou­hou dobu. 

 

 Koktejl: 

60% Krvavá šíle­nost
40% Rodinná kome­die

Komedie / Krimi / Thriller

USA / Německo, 2014, 107 min

Režie: Marjane Satrapi

Scénář: Michael R. Perry

Kamera: Maxime Alexandre

Hrají: Ryan Reynolds, Gemma Arterton, Anna Kendrick, Jacki Weaver, Paul Chahidi, Gulliver McGrath, Aaron Kissiov, Stanley Townsend

Německo V kinech od: 30.04.2015 Ascot Elite Filmv.

USA V kinech od: 06.02.2015 Lionsgate

http://www.csfd.cz/film/343028-hlasy/

http://www.imdb.com/title/tt1567437/

Podívejte se na hodnocení Hlasy na Kinoboxu.