Oscary jsou téměř za dveřmi, jejich udílení a výherci budou známi již tenhle víkend. Jedním ze snímků, který bude bojovat hned o několik těchto nejcennějších sošek pro filmaře a herce, je film na motivy skutečného příběhu s názvem Lion. Ve snímku Gartha Davise je přiblížen příběh chlapce, který nešťastnou náhodou zabloudil stovky kilometrů daleko od svého domova a bez znalosti jazyka či přesného názvu místa svého původu byl odsouzen k životu bez své rodiny u náhradních rodičů, díky jejich péči byl jednoho dne schopen najít cestu domů.
Saroo (Dev Patel) byl jako malý chlapec nucen pomáhat svému bratrovi s menšími pracemi, aby zajistil své chudé rodině obživu. Během jedné z těchto malých práciček byl ovšem nucen počkat na svého bratra na nádraží, kde díky shodě náhod skončil stovky kilometrů daleko od svého bydliště. Jeho osudy a strasti v zemi, kde nerozuměl místnímu jazyku jej přivedly až do náruče pěstounů z Austrálie. O mnoho let později, během vysokoškolských studií, se pro něj nevědomí jeho biologické rodiny a touha po tom odhalit svůj původ stanou nesnesitelnými a rozhodne se proto obětovat svůj dosavadní život tomu, vypátrat svoji matku, bratra a sestru...
Nakonec proč ne. Lion má sice jeden zásadní problém, kterým je ona řekněme až „oscarová pachuť.“ Na filmu jde totiž, minimálně v první půli strašně moc vidět, čeho se tvůrci snažili dosáhnout. To se promítá i do samotného tempa a atmosféry filmu, kdy je docela těžké se do filmu jako divák takříkajíc dostat. Ne že by Sunny Pawar jako mladší verze hlavního hrdiny nebyl dostatečně sympatický, naopak, nicméně film se docela táhne a snaží se nějakým způsobem alespoň trochu obhájit onu hodinu a půl vašeho času, který příběh popsatelný ve dvou větách v kinech zabere. S nástupem problémů dospělosti a rozvojem hlavního hrdiny alespoň částečně za hranice štítku „ztracený chlapec s neznámou minulostí“ se tyhle problémy trochu zmírní, přesto je nelze úplně opominout.
Stejně nejde přehlédnout částečné citové vydírání, které film předvádí v rámci závěrečné desetiminutovky a závěrečných titulků. ano, dělá to každý druhý film podobného typu, sdělené informace ovšem šly podat i vkusněji a méně nuceněji. Přesto musím uznat, že i když mě zvolená forma štve, její efekt se dostaví a ona dojemná závěrečná tečka funguje. Což je něco, co se nedá říci úplně o všech podobných citových vyděračích útočících na uznání kritiků a akademiků. My se tu ovšem bavíme o tom, co film může nabídnout běžnému divákovi.
Pokud jsou podobné skutečné příběhy, chtělo by se až říci neuvěřitelné, vaší krevní skupinou, rozhodně s návštěvou snímku Lion neprohloupíte. To co v rámci hodiny a půl dostanete je lehce nadprůměrně odvyprávěný příběh, jehož jednotlivé prvky si debutant Garth Davis ohlídal obstojně. Místy se snímek sice táhne a díky obyčejnosti zpracování a vyprávění vám nakonec zbude takový pocit, že to šlo odvyprávět daleko lépe. Vyložené zklamání se ovšem nedostavuje.
Chcete-li si tedy odpočinout od komplikovaných témat a velkých sociálních problémů, které jsou aktuální tématikou filmů podobného ražení, zvolte raději tento komorní příběh. Jako bonus pak dostanete slušné herecké obsazení a trochu té pozitivní energie na závěr, která byť je trochu násilím vynucená, lepší než propadat depresi a beznaději. Avšak než další zápis do zlatého fondu světového filmu, je Lion spíše nenápadným příběhem pro specifické publikum formou jednorázové záležitosti. Nic víc, nic míň.
Lion se možná až příliš snaží být něčím víc, než na co stačí skutečný příběh, kterým je film inspirován. Garth Davis předvádí v rámci možností slušný debut, který ničím vyloženě nenadchne ale na druhou stranu ani nemá moc čím zklamat. V první půli se film sice trochu vleče, přesto v půli druhé funguje více než dobře a závěrečná hořkosladká tečka (byť docela dost vynucená) jednoduše funguje.
20. ledna 2005 Sdružení „Umělci pro Srí Lanku“ pomáhá obětem katastrofy Zemětřesení v Indickém oceánu a následná ničivá vlna tsunami změnila na sklonku loňského roku svět. Rázem je nás o 160 tisíc méně. Životy se už nikomu nedají vrátit. Pomáhat se však může. […] Posted in Články
17. listopadu 2002 Brak Honza, Karel a Petr dostanou bezva nápad. Honzovi rodiče odjíždějí do Francie - proč si teda nepůjčit volnej kvartýr k pořádný pařbě? A protože vyjma Karla nemají pod palcem nějakou prima […] Posted in Filmové recenze
25. září 2014 Michael Douglas – 70 let Známý americký herec, producent a režisér se narodil dne 25.9.1944 v New Brunswicku. Jeho otec je herec Kirk Douglas, známý rolí ve filmu Spartakus z roku 1960, a matka je herečka Diana […] Posted in Profily osob
12. června 2016 Arachnid (2001) Nejhorší španělský film, který jsem zatím viděl. Aneb jak i člověk trpící arachnofobií zůstane při jeho sledování zcela v klidu. V malé klinice na Guamu je hospitalizován […] Posted in Horory
23. března 2012 Black Silence (1995) Milionová životní pojistka je jistě dobrým důvodem někoho zabít. Ale otázkou zůstává, kdo se nakonec skutečně stane obětí… Michelle neprožívá se svým mužem Frankem zrovna […] Posted in Horory
22. února 2024 Femme
Film lákal na britský Queer Revenge Thriller s nadšenými ohlasy, výsledkem je však Queer Drama, kde na Revenge vlastně vůbec nedojde. Na můj vkus to celé bylo až moc Queer, kde nebyla […] Posted in Krátké recenze
24. prosince 2019 Porno vs. Horor (III. část)
Je libo trochu asijských prasečinek, erotických dramat s pořádnou dávkou toho mučení a znásilňování, či rovnou nechutné scat kousky...
Moji milí úchyláci a […] Posted in Horory
Student dvouoborového studia Anglická filologie / Filmová věda, dlouholetý fanoušek filmu, hudby a televize. Více o mně na profilu na CSFD.cz : http://www.csfd.cz/uzivatel/135140-sanchezcz/
Nejnovější komentáře